Školy mají na nákup učebnic a pomůcek málo peněz. Ilustrační snímek

Školy mají na nákup učebnic a pomůcek málo peněz. Ilustrační snímek | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Školy nemají peníze na nové učebnice. Učitelé si je vyrábějí sami

  • 8
Peněz ve školství je stále méně a jednotlivé školy musí bolestně šetřit. Nezbývají totiž peníze na dostatek nových učebnic a dalších pomůcek. Zatímco někde slučují třídy, jinde si knihy vyrábějí sami. Méně peněz je přitom i na platy učitelů.

Když přijde ředitel Základní školy speciální v Lanškrouně Radim Vetchý domů, neusedá k televizi. Pouští se do výroby učebnic pro své žáky.Vzhledem k tomu, že jsou učebnice pro handicapované děti centrálně k mání ve velmi omezeném množství, musí si je sám se svými pedagogy vyrobit doslova na koleni.

"Dá se říci, že je děláme žákům na míru. Sami je vymyslíme, napíšeme a nakonec svážeme do kroužkové vazby," řekl ředitel. Jedna učebnice se přitom dá použít nejvýš dvakrát nebo třikrát. Od kantorů to chce spoustu času a přemýšlení. Každá učebnice je totiž jedinečná podle potřeb žáka a jeho zdravotního postižení.

Nejsou ale jediní, koho trápí nedostatek podpory státu na pořízení učebních pomůcek. Problémy na konci prázdnin mají snad ve všech školách. Ředitelka choceňské základní školy Mistra Choceňského Ilona Nováková měla na nákup pomůcek pro pětistovku dětí jen devětadvacet tisíc korun, což je necelých šedesát korun na žáka.

"Nebýt zdejší radnice, která nám s nákupem pomohla, nevím, jak bychom to zvládli," říká Nováková. Příspěvek na pomůcky se za jejího šestiletého působení na škole snížil v řádu několika stovek tisíc korun.

Pro žáka střední školy 38 korun na učebnice a pomůcky

"Letos dostáváme 160 tisíc. Po odečtení nutných nákladů pak zbývá na učebnice už zmíněných devětadvacet tisíc. Ještě nedávno se přitom celková částka příspěvku pohybovala kolem půl milionu," dodává ředitelka. Aby ušetřili, sloučili v Chocni šesté třídy a zrušili půlené skupiny na jazyky. "Na druhém stupni máme dvě třídy, ve kterých je více než třicet žáků," říká Nováková.

Šetření se ale netýká jen základních škol. Například ředitel střední umělecko-průmyslové školy v Ústí nad Orlicí Zdeněk Rössler říká, že úspory se jich už teď dotýkají víc než dost. Od snížení platů, které vede k nižší úrovni pedagogického sboru, až po nedostatek financí na provoz.

"Těžko můžete motivovat lidi, kterým berete peníze," říká Rössler. Po odečtení nutných nákladů zbude škole se čtyřmi sty padesáti žáky na učebnice a pomůcky sedmnáct tisíc korun. "To je necelých 38 korun na žáka," dodává ředitel. Jeho škola přitom potřebuje vzhledem ke svému zaměření hodně technického vybavení. "Za sedmnáct tisíc ale nekoupím ani počítač," uvedl ředitel.

Učitelé jdou za ministrem s memorandem

Škola proto musí vstupovat do evropských projektů, díky nimž vůbec může nějaké pomůcky koupit. "S tím je ale spojeno velké množství administrativy, která zabere spoustu času," dodává Rössler.

O zlepšení kvality vzdělání usilují školské asociace, které ve svém nedávném memorandu žádají státní úředníky, aby dali více najevo, jak je vzdělání důležité.

"Díky novému ministru školství se situace zlepšuje. Potíž je ale v tom, že stále ještě dobíhají resty z předchozích období," myslí si ředitelka pardubické základní školy Štefánikova Renata Janecká.

Odbory jsou ale jiného názoru. "Snaha očesat na příští rok rozpočet v kapitole školství o 13 miliard, to se mi zdá absurdní," dodává předsedkyně pardubické krajské rady školských odborů Hana Štusáková.