„Chceme prověřit, zda jsme na sídlištích schopni modul pro dvacet až dvacet pět aut postavit a jak nákladné by to bylo,“ uvedl vedoucí odboru územního plánování a regionálního rozvoje Městského úřadu v Chrudimi Petr Kopecký.
„Projekt se právě prověřuje z hlediska statiky, pak bude možné udělat přesnější rozpočet. Principem je, že taková stavba nebude velká, bude v celkové investici zvládnutelná provozním rozpočtem města a především nalezneme zhruba dvacet lidí, kteří například budou ochotni stání splácet nebo platit nájem,“ uvedl městský architekt Marek Janatka na webu města.
Podobně jako i jiná města se Chrudim v centru i na sídlištích topí ve všudypřítomných autech. Možnost budovat další parkovací stání na sídlištích stále je, ale autům by musela ustoupit zeleň.
Chrudimští politici proto už řadu let především během předvolebních kampaní slibují, že problém budou řešit parkovacími domy. S tím souhlasí i městský architekt.
Náklady na jedno stání budou kolem dvou set tisíc korun
„Z dlouhodobého hlediska není možné výrazně zvětšovat povrchové plochy parkování na úkor zeleně, hřišť a dalších aktivit. Podle mne je hlavní cestou řešení podzemní parkování. Je to sice nákladná cesta, avšak použitím například jen polozapuštěných staveb lze ušetřit,“ uvedl Janatka.
V Chrudimi už jeden parkovací dům v podzemí vznikl. V roce 2009 investor Milan Kušta dokončil pod obchodně-bytovým centrem Balustráda u Resselova náměstí speciální automatický parkovací systém pro 96 vozů, který si v podzemí přehazuje auta, přesouvá je výtahem, zasouvá do regálů a zase je z nich na požádání vytahuje.
Další podzemní parkoviště plánuje město ve svažitém terénu v prostoru mezi Rubešovou ulicí a Moravovou zahradou. Poskytovalo by prostor pro více než dvě stě aut, umožňovalo by vjezd z městského vnitřního okruhu, ale stavět by jej podle všeho muselo město, které na to nemá peníze.
Blíže realitě je proto skromnější plán modulových parkovišť. I v tomto případě může vše ztroskotat na penězích. Podle těch nejoptimističtějších odhadů se budou náklady na stavbu jednoho stání pohybovat kolem dvou set tisíc korun, i když pravděpodobně budou vyšší.
„V této fázi neřešíme, jak by se to financovalo. Chceme najít a vymyslet modul, který by se v různých modifikací dal využít ve všech sídlištích,“ uvedl Kopecký.
Příklad, jak lze panelovým sídlištím pomoci, je vidět od roku 2002 na Komenského náměstí v Litomyšli. Podle návrhu architekta Josefa Pleskota nahradily podzemní garáže klasické parkoviště mezi paneláky. Na střeše vzniklo sportovní hřiště.
