Přívalový déšť už dvakrát za posledních deset let vyplavil dvě bytovky na chrudimském sídlišti Na Šancích. Lidem velká voda zničila auta, která nestačili včas odvézt z parkovišť, majitelé bytů přišli o věci v zatopených sklepech. Že je správné lokalitu nějak chránit, na tom se shodnou všichni.
Řešení, které na základě návrhu projektantů vybrala radnice, ale vypadá jako nesmírně drahé a komplikované. Vybudování poldru a svedení vody do Chrudimky, což by lokalitu chránilo před stoletou vodou, má stát podle vedení města kolem čtyřiceti milionů korun, ale spíše ještě víc. Peníze spolkne výkup pozemků, přeložka vedení, úprava kanalizace i samotná stavba.
Zastupitelé by nyní měli firmě ČEZ Distribuce závazně říct, že zaplatí bezmála devět milionů za přeložku vysokého napětí. A to ani nevědí, zda se jim podaří vykoupit pozemky a jaké budou celkové náklady. Starosta Chrudimi Petr Řezníček (SNK-ED) uvedl, že neumí říct, zda a za jakých podmínek se městu podaří získat na akci dotaci.
„Kdybych měl křišťálovou kouli nebo kontakt na delfskou věštírnu, tak budu přesvědčivější a klidnější,“ řekl Řezníček. Dodal, že se město řídí tím, co navrhli odborníci. Projektanti z Litomyšle v roce 2006 porovnávali čtyři nebo pět variant ochrany domů a vybrali tu podle nich nejlepší.
Prodej pozemků nemá město jistý
Místostarosta Roman Málek (KDU-ČSL) tvrdí, že je třeba najít jinou cestu, poradit se s jinými odborníky. „Nezvednu ruku pro to, že se zavážeme zaplatit kolem dvou milionů za projekt přeložky vedení, když není jasné, zda nám někdo prodá pozemky. Bojím se, že ty peníze v tom utopíme,“ uvedl Málek.
Krajský úřad minulý týden vydal rozhodnutí, podle kterého bude požadovat na stavbu ekologický audit, což komplikuje a zdržuje chystaná protipovodňová opatření. Vodoprávní úřad vyjádřil pochybnosti, zda návrh suché nádrže skutečně lokalitě pomůže tak, jak si město slibuje.
„Doporučujeme vypracovat novou studii odtokových poměrů v daném území,“ uvedla ve svém stanovisku Jana Hroudová, vedoucí oddělení vodního hospodářství krajského úřadu. Navíc se pozastavila nad poměrem nákladů a výší škod a navrhla řešit celé území a ne jen jeho část.
Ani všichni obyvatelé ze sídliště si nejsou jisti, zda se město vydalo správným směrem.
„Přijde mi to příliš megalomanské. Něco udělat je třeba. Líbil se mi nápad zvednout nad úroveň terénu silnici, která vede na Topol, a vytvořit tak přirozenou hráz. A samozřejmě zvýšit kapacitu kanalizace,“ uvedl Roman Zahrádka, který v minulosti už jedno vytopení v panelovém domě na tomto chrudimském sídlišti zažil.
Pomoci může i pěstování jiných plodin
Některé drobné, ale významné úpravy je možné udělat hned. Město se může pokusit pronajmout půdu a zajistit, aby se na pozemcích u sídliště nepěstovaly plodiny typu kukuřice, které pustí vodu dál, ale ty, jež příval zbrzdí. Aktivnější by měli být i obyvatelé domů.
Povodně na sídlišti Na ŠancíchDva panelové domy na sídlišti Na Šancích v Chrudimi stojí v místech, kde byl kdysi rybník. V červnu 2006 po přívalových deštích vystoupala voda v panelácích až do výšky dvou metrů a zaplavila a zanesla bahnem sklepy a výtahové šachty. Pod vodou zůstaly desítky aut. V červnu roku 2015 po přívalových deštích tam hned dvakrát po sobě dorazila voda z okolních kukuřičných polí. Bylo poškozeno kolem dvaceti automobilů. Výška hladiny nedosáhla úrovně z roku 2006. Klíčem k protipovodňové ochraně má být nový poldr, která zadrží vodu v polích. Oblast zabírá asi tři hektary. |
„Musí být zodpovědnější, a když přijde výstraha, měli by rychle přeparkovat. Chrudim už výstrahy formou SMS rozesílá častěji, nepodceňují to. Ale je to i úkol pro město vymyslet, kde by mohli v případě nutnosti parkovat,“ uvedl Michal Bareš, ředitel spolku Rescueinfo, který se věnuje ochraně obyvatel.
Není jasné, zda plán na protipovodňová opatření příští týden v zastupitelstvu projde. Opozice má pochybnosti.
„Na začátku nám říkali, že poldr bude za 20 milionů. Teď už se zdá, že to bude kolem šedesáti milionů, a to mi přijde mimo realitu. Jak budu hlasovat, nevím. Vedení města nám totiž tvrdí, že buď poldr, nebo nic, a já jsem přesvědčen, že se něco udělat musí,“ uvedl František Pilný z hnutí ANO.
Roman Málek by slevil v požadavcích na ochranu. „Je to otázka peněz. Chceme chránit lokalitu před stoletou vodou, což nás v součtu podle mého odhadu vyjde až na sedmdesát milionů. Nebyla by rozumnější ochrana třeba před padesátiletou vodou, pokud by to stálo desetkrát méně?“ uvedl Málek.
Město se podle starosty nemůže smířit s tím, že se zvolí konzervativnější přístup a panelové domy budou občas pod vodou. „Nikdo, ani ten nejlepší statik, není schopen odhadnout, co dokáže s podložím udělat voda, která kolem domu protéká. Když si představím, že sedmdesátibytovka bude mít ohroženou základovou desku, tak tam tento konzervatismus a cynismus dostává na zadek,“ uvedl Řezníček.
