Dlouho obě strany vedly poměrně ostré debaty. Politici ze současného vedení Pardubic totiž prosazovali, aby přes bývalý vojenský prostor vedla silniční spojka. O tom zastánci zeleně logicky nechtěli ani slyšet.
Nakonec však radní od plánu ustoupili a nyní se dokonce zdá, že našli s lidmi z Iniciativy Přírodní park Červeňák společnou řeč ohledně dalšího fungování území v okolí Chrudimky.
„Sešli jsme se se zástupci Iniciativy nad jejich návrhem uspořádání, využití a způsobu údržby tohoto území a musím říci, že se nám jejich návrh velice líbil. Je to hodnotný, pečlivě zpracovaný materiál, který je dobrým východiskem pro úpravu území tak, aby dobře sloužilo k odpočinku a relaxaci obyvatel města,“ řekla náměstkyně primátora Helena Dvořáčková z hnutí ANO.
Podstatné navíc je, že podobně situaci vidí i debatující z druhého pólu.
„Mne osobně nejvíce těší, že jsme dnes ve shodě s vedením města na tom, že je třeba zachovat Červeňák jako lidem dostupné přírodní území, o což jsme celou dobu usilovali,“ řekl Ivan Hoza z Českého svazu ochránců přírody, který odpovídal v návrhu za kapitolu týkající se péče o krajinu.
V ní se například navrhuje, aby město svěřilo údržbu zkušené neziskové organizaci ČSOP JARO Jaroměř, která se již dnes stará o zhruba 200 přírodních lokalit, mimo jiné i o lokalitu Na Plachtě v Hradci Králové.
„Já jsem věřil, že náš návrh bude přijat. Znamená minimální náklady pro město a maximum prostoru pro lidi a přírodu,“ doplňuje zastupitel města Jakub Kutílek.
Ten se například zabýval i tím, jak území zprůchodnit pro cyklisty a pro pěší. To je přitom nyní možná nejvíce problematický bod. Lidé byli zvyklí do Červeňáku normálně chodit, ale poté co areál převzalo město,pohyb není zdaleka tak svobodný. Úředníci například nechali zablokovat tamní mosty s tím, že jsou pro lidi nebezpečné.
„Náš přístup k cestám je jednoduchý. Přes území vést jen několik páteřních stezek v trasách stávajících panelových cest a napojit je nejkratší cestou na existující stezky a komunikace v Pardubičkách i na Višňovce. Cesty pro pěší by naopak měly zůstat v přirozené podobě a nezpevněné,“ dodal Jakub Kutílek ze Strany zelených.
Sdružení věří, že jim spolupráce s městem vydrží
Návrh tak počítá s tím, že Červeňák zůstane kusem volné přírody v těsném sousedství města. Obyvatelé Pardubic jej budou moci využívat k relaxaci, odpočinku či rekreačnímu sportu.
Sloužit ale bude také jako zdroj poučení o dávné i nedávné historii města i jedinečnosti tohoto území z hlediska ochrany přírody. Území má zůstat průchodné pro pěší i cyklisty ve všech směrech s tím, že cesty a stezky zůstanou zhruba v současném půdorysu a oba stávající mosty budou zachovány a opraveny.
„Zástupci města ocenili, že jsme přišli se zcela konkrétními a především reálnými návrhy na řešení řady věcí. Doufáme, že shoda, kterou dnes s politiky ohledně Červeňáku máme, vydrží,“ uvedl dlouhodobý bojovník za pardubickou zeleň Miroslav Seiner s tím, že zpracovaný návrh má město k plnému využití.
„Zástupci Iniciativy a radní se rozešli s tím, že budou dále spolupracovat. Iniciativa doufá, že brzy uvidí veřejnost pozitivní výsledky této spolupráce, například zprůchodnění alespoň jednoho z obou mostů přes Chrudimku,“ dodal.
A zdá se, že všechna navrhovaná opatření by mohla brzy fungovat přímo na místě. Podle náměstkyně Dvořáčkové není důvod schválení koncepce pro bývalý vojenský prostor nijak odkládat.
„S návrhem, tak jak jej Iniciativa Přírodní park Červeňák připravila, jsme spokojeni. Zahrnuje všechny atributy. Díky němu již není třeba zadávat zpracování studie na budoucí využití tohoto území. Počítám, že během podzimu předložíme zastupitelům ke schválení finální materiál,“ řekla Dvořáčková.
Červeňák tak má být pro pěší a cyklisty spojnicí mezi Višňovkou, centrem města, Pardubičkami a Nemošicemi. Naopak s vjezdem motorových vozidel, s výjimkou vozů IZS, studie nepočítá. V rámci možnosti by také měly být využity stávající objekty, mobiliář, pokud se jím území má doplnit, by měl mít přírodní charakter.
„Také plán údržby vychází ze záměru udržet přírodní charakter lokality. Iniciativa doporučuje její zajištění prostřednictvím neziskové organizace zabývající se dlouhodobě péčí o podobné lokality,“ doplnila náměstkyně Dvořáčková s tím, že takovýto způsob údržby by příliš nezatížil rozpočet města.
Další výhodou je, že návrh počítá s etapizací prací. Ta urgentní, spočívající v nutné administrativě, ale také zajištění nezbytné správy území by měla začít ještě letos.
