Centrum biologické ochrany v Těchoníně. (14. září 2015)

Centrum biologické ochrany v Těchoníně. (14. září 2015) | foto: Ministerstvo obrany ČR

Utajená nemocnice v Těchoníně nekončí. Bezpečnostní rada ji podržela

  • 9
O osudu Centra biologické ochrany v Těchoníně na Orlickoústecku rozhodovala ve středu odpoledne Bezpečnostní rada státu. Očekávaný definitivní ortel nad zařízením, jehož uzavřením by stát ušetřil přes 100 milionů korun ročně, se nekonal. Centrum bude fungovat dál.

"Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí materiál ministerstva obrany k budoucnosti Centra biologické ochrany Těchonín a uložila ministrovi obrany jeho dopracování před předložením na jednání vlády. Ministerstvo chce zařízení převést na příspěvkovou organizaci," uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Vláda tedy dostane detailnější analýzu převedení Centra do podoby příspěvkové organizace. Jeho zrušení by znamenalo úsporu, ale zároveň by vedlo ke ztrátě unikátních znalostí a dovedností personálu. Specializací zařízení je totiž ochrana proti zbraním hromadného ničení. Nabízí možnost izolace a hospitalizace osob s vysoce nebezpečnými nákazami a práce v laboratořích na nejvyšším stupni biologické bezpečnosti.

Karanténa pro vojáky

Těchonínským zařízením projde ročně více než tisícovka vojáků vracejících se z misí v epidemiologicky rizikových oblastech. V centru se ročně školí i řada civilních zdravotnických specialistů. Podobné zařízení se zaměřením na životu vysoce nebezpečné nákazy existuje jen v rámci pražské nemocnice Na Bulovce.

Ministerstvo obrany v posledních letech sice bránilo supermoderní pracoviště pro hospitalizaci lidí zasažených biologickým útokem, ale valné využití pro něj nenašlo.

"Varianta zrušení by přinesla jednorázové náklady až v řádu stovek milionů spojené s ukončením provozu a odsunem a uložením vybavení Centra. Dalším důsledkem by bylo znehodnocení investice ve výši 1,8 miliardy korun, což je částka vynaložená od roku 2003 na jeho vybudování," řekl Jan Pejšek.

Variantou zachování ústavu se Česko hlásí k přijatým mezinárodním závazkům v oblasti biologické ochrany a neztratí tak výjimečné schopnosti v této oblasti. Tento model sice nadále počítá s finančním podílem ministerstva, ale přeměna na příspěvkovou organizaci umožní financování provozu Centra i z jiných zdrojů.

Například z příjmů za spolupráci s mezinárodními subjekty i příspěvku více ministerstev nebo dalších orgánů státní správy.

"Jako perspektivní se jeví například využití těchonínských laboratoří pro Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy. V neposlední řadě by příspěvková organizace měla lepší možnost získat na výzkumnou činnost prostředky z domácích vědeckých grantů i z evropských fondů," dodal Jan Pejšek. Převodu na státní příspěvkovou organizaci by však musel předcházet příslušný zákon.

O budoucnosti těchonínské nemocnice a výzkumného pracoviště jednali zástupci ministerstva obrany v minulých měsících s ministerstvy zahraničních věcí, zdravotnictví, školství, mládeže a tělovýchovy, vnitra, Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a Akademií věd.

Na mezinárodní úrovni pak se Světovou zdravotnickou organizací a organizacemi pod hlavičkou Evropské unie. Ze zemí NATO se uskutečnila jednání o možné spolupráci v rámci vojenské aliance s představiteli Velké Británie, USA, Francie, Polska a Maďarska. Z nealiančních zemí projevilo zájem o spolupráci Srbsko. O testování produktů v laboratořích Centra za úhradu projevily zájem také farmaceutické firmy.