Cena za lyžování: sněžná děla ohrožují toky, světla plaší zvěř

S každou další sezonou se rozšiřují možnosti kvalitního lyžování i v lokalitách, které neoplývají závratnými výškami a množstvím přírodního sněhu. Jako v Pardubickém kraji. Do křížku se dostávají provozovatelé lyžařských areálů a ochránci přírody. Těm vadí plýtvání vodou při zasněžování i osvětlení sjezdovek.

Areály nesmí zasněžováním ohrožovat život v potocích, říká David Rešl z CHKO Orlické hory. Ilustrační foto | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Koncem týdne se otevře nový Skipark Červená Voda. Jeho unikátností má být propojení se střediskem Čenkovice přes vrchol Bukové hory. Jenže lanovka kvůli ústupkům ochraně přírody až na vrchol lyžaře nepoveze.

"Původní záměr předpokládal kácení cenného bukového porostu ve vrcholové partii Bukové hory. Jeho odkácení by nadměrně zvýšilo riziko poškození okolních lesních porostů větrem," vysvětlil Martin Baranyai, vedoucí oddělení ochrany lesa z České inspekce životního prostředí v Hradci Králové.

Skipark cestu lyžařů na sjezdovku na druhé straně kopce nakonec vyřešil přidaným lanovým vlekem, který má lidem pomoci dostat se přes vrchol.

CO VADÍ OCHRÁNCŮM NA AREÁLECH

Umělé zasněžování mění výšku sněhového sloupce a dobu odtávání sněhu.
Některé druhy zasněžování způsobují nadměrné dotování půdy živinami, zejména dusíkem. Oba vlivy mění biotopy živočichů a rostlin, některé druhy mizí, nežádoucí se rozšiřují. Zasněžování také spotřebovává velké množství vody, což může ohrožovat život v tocích.
Osvětlení a hluk ruší citlivější druhy živočichů.
Parkování a doprava. Do hor přijíždí v sezoně tisíce aut denně.
Odlesnění pro stavbu sjezdovek likviduje stanoviště živočichů, narušuje biokoridory. Zvyšuje riziko poškození okolních porostů větrem a riziko škůdců (kůrovec), protože ti ohrožují hlavně stromy na kraji lesa.

Zdroj: Česká inspekce životního prostředí a CHKO Orlické hory

A podobný boj mezi investory a ochránci přírody probíhal také na Dolní Moravě. Společnost Sněžník letos spustila investici za devět set milionů korun, na jejímž konci se má Dolní Morava proměnit ve středisko srovnatelné s krkonošskými areály. (více o tomto plánu čtěte zde)

Stožáry lanovky musel stavět vrtulník

Balancuje ale mezi několika druhy chráněných přírodních území. Je v ptačí oblasti chráněné evropským systémem Natura 2000, celé údolí Dolní Moravy je přírodním parkem. A navíc do střediska zasahuje Národní přírodní rezervace Králický Sněžník.

Investor proto musel dodržovat přísná pravidla. "Jednotlivé stožáry lanovek jsme stavěli vrtulníkem, což je velmi drahé," dává jeden příklad Oldřich Štos, zástupce společnosti Sněžník.

Ale tím, že jsou areály dokončené, jejich tlak na stabilitu přírody nekončí.

Zajímavým fenoménem je umělé zasněžování, které střediska rozšiřují rok co rok. Zasněžování spotřebovává obrovské množství vody.

Voda může chybět v tocích, tvrdí ochránci

"Ta potom může chybět v tocích. Areály musí zasněžování nastavit tak, aby v tocích zůstávala voda nutná pro přežití druhů," říká David Rešl, vedoucí Správy CHKO Orlické hory.

Některé sjezdovky podle ochranářů potřebují pro plný chod zasněžovacího systému takový přísun vody, který odpovídá horské bystřině. Zasněžování také mění výšku sněhového sloupce a dobu odtávání, to narušuje přirozené poměry pro život některých druhů.

Plánek lyžařského střediska v Dolní Moravě.

Sjezdovka v krajině mění teplotní a vlhkostní poměry a urychluje přirozený odtok při deštích nebo jarním tání.

A problémem je už jen to, že lidé do hor přijedou. Ve špičkách to představuje stovky aut. "Pokud na parkování a dopravu investor na začátku nemyslí, jsou s tím velké problémy," říká David Rešl.

Ten připomíná, že ochránci přírody neradi vidí i osvětlení sjezdovek. "Tlačíme areály, aby dodržovaly alespoň normy na osvětlení sportovišť. Máme osvícené hory. Jelení a srnčí zvěř to nutí stahovat se z těchto oblastí jinam," připomíná Rešl.