Výstava Opičí král v Kulturním domě v Holicích

Výstava Opičí král v Kulturním domě v Holicích - (25. listopadu 2010) | foto: Michal Klíma, MAFRA

Čechy ztvárněný Opičí král se z Číny přestěhoval do Holic

  • 0
Afrika a Čína, svobodomyslný cestovatel a mýtus o svobodě. To všechno se v těchto dnech prolíná v Holicích u Pardubic, rodišti a sídle muzea cestovatele Emila Holuba. Ze světové výstavy Expo v Šanghaji se tam přestěhovala výstava Opičí král, úspěšné české ztvárnění čínské legendy.

"Úspěch Opičího krále na Expu byl velkolepý. Strýčkovy ilustrace k Opičímu králi přijali Číňané za své," řekl galerista Zdeněk Sklenář, který obrazy svého stejnojmenného strýce spravuje.

Do Číny se Sklenářovy výjevy z Opičího krále dostaly hned dvakrát. Nejprve výstava národní pavilon 1. května otvírala, poté ji v říjnu uzavřela.

Opičí král osobněVýstava Opičí král v Kulturním domě v Holicích

"Výstava původních ilustrací je doplněna animovanou projekcí, kterou na základě Sklenářova díla vytvořil Ondřej Doležal se studiem pixl-e. Je to interaktivní hra na panelu, kde se malí i velcí mohou těšit z toho, jak žije opičí král," přibližuje Sklenář.

I tento film nyní uvidí všichni v Holicích. Výstavu doprovází tradiční čínská hudba a ukázky ze seriálu o opičím králi, který začátkem 90. let minulého století uvedla i Česká televize.

OPIČÍ KRÁL

Pohádka o opičím králi je slavný čínský mýtus, který je postaven na legendární události z 8. století, kdy se jeden mnich vydal na západ do Indie pro posvátné knihy zvané sútry. Podle něj vznikl stejnojmenný populární čínský román Putování na západ spisovatele Wu Čcheng-ena.
Román přeložila Zdenka Heřmanová a ilustroval jej Zdeněk Sklenář, od jehož narození letos uplynulo sto let. Český název pro knihu Opičí král vymyslela překladatelka Zdena Heřmanová, protože ten originální se v 60. letech za vlády komunistů nehodil.
Výstava potrvá v Holicích do 22. prosince, ve všední dny od 9 do 18 hodin. O víkendu od 13 do 16 hodin.

"Jak jde dohromady Holub a opičí král? Opičí král je mýtus o svobodě a Emil Holub naplňuje tuhle vlastnost beze zbytku. Byl svobodný a putoval po neznámých krajích a nenechal se sešněrovat zákonitostmi doby. Propojování dvou kultur se v životním příběhu Emila Holuba a opičího krále přímo nabízí," řekl ředitel Kulturního domu Vítězslav Vondrouš.

Opičí král mezi návštěvníky vernisáže v minulém týdnu přiskákal osobně. S válečným pokřikem, bojovou holí a v úboru opičího krále se mezi stovku pozvaných vřítila Mirka Čelišová, která Čínou a zejména slavnou čínskou legendou žije.

Když žena v převleku opičího krále začala mávat bojovou holí a zručně si ji přehazovat z jedné ruky do druhé, nestačili diváci žasnout.

Vernisáž přilákala také téměř osmdesátiletou překladatelku knihy o opičím králi Zdenku Heřmanovou, která patří mezi přední české sinoložky.

"Když jsem skončila studia, říkala jsem si, že bych měla přeložit něco z klasické literatury. Rozhodla jsem se pro Putování na západ, protože mi přišlo vtipné a zábavné. Ještě v závěru studií jsem dílo přeložila a pak ho nabídla nakladatelství Dětské knihy. Tam ale řekli, že jsem na překlad takové knihy příliš mladá. Pak ale nakladatelství zadalo ilustrace k českému vydání mistru Zdeňku Sklenářovi, a tím se mohl použít také můj překlad," vysvětlila Heřmanová.

Výstavu, která je laděná do temně červené národní barvy Číny, navštívil i kulturní rada velvyslanectví Čínské lidové republiky Yu Guodi. "Tato výstava je uspořádána i podle čínského pojetí krásně. V té podobě, jak ho stvořil mistr Zdeněk Sklenář, je podoba opičáka Suna úžasná," řekl Guodi.