„Zdá se mi to jako zajímavá ukázka toho, co se za těch 109 let změnilo,“ popsal svoji motivaci spolukonstruktér a pilot letounu Phoenix Martin Štěpánek.
Těch, kteří se vydali po stopách legendárního letu pardubického rodáka Jana Kašpara, bylo hned několik. Štěpánek se ale stal prvním, který se na cestu vydal v letadle poháněném elektřinou.
„Před deseti lety bych si to taky nedokázal představit,“ řekl Štěpánek.
Všechny součástky jsou české, jediné, co je ze zahraničí, jsou bateriové články. Ty jsou japonské.
„Byl to náš záměr, sahat po výhradně českých součástkách. Česká republika je v letectví na špici, proto jsme volili všechny dodavatele z Čech, a to včetně letadla a elektroniky,“ řekl šéf projektu Pure Flight Zdeněk Němec, který usedl vedle pilota Štěpánka.
Letadlo vznikalo rok, jeden rok také letadlo podstupuje zkušební lety. Ve vzduchu se chová jako jeho benzínový bratr, rozdíl je v tom, že je velmi dobře navrženo, tedy aerodynamicky čisté.
„Phoenix je jedinečný. Dá se s ním plachtit, letět jako s motorovým letadlem, vlekat,“ řekl Němec.
Tím, že má dlouhá křídla, chová se jako motorový kluzák. A když se vypne motor, tak je to úplný kluzák.
„Můžeme si dovolit takzvaně zapraporovat, pak má minimální odpor, a to docela často využíváme a plachtíme. Využijeme té nejčistší energie, a to jsou stoupavé proudy, a plachtíme,“ říká Štěpánek.
Elektrický PhoenixCelokompozitní dolnoplošný dvousedadlový sportovní letoun. Konstrukce vychází z benzínového letadla Phoenix a prvního elektrického letadla Electra. Energii získává z Li-Ion baterie o kapacitě 35 KWh. Ty jsou také nejtěžší částí letounu, važí dohromady asi 150 kilogramů. Vydrží zhruba 2,5 hodiny letu. Nyní pokračuje jeho testování. Je schopen odstartovat ze zamrzlého jezera. Potřebuje málo energie na vlastní let, takže je testován i jako aerovlek. Do budoucna by mohl vlekat i velké větroně. |
Pokud do tohoto letadla sedne zkušený plachtař, tak je schopen bez větších problémů letět i mnohem větší vzdálenosti, než by mu umožnil čistě elektrický pohon. Při ideálním plachtařském počasí je schopen uletět 500 a více kilometrů.
Zatímco Jan Kašpar letěl do Prahy přímo z Pardubic a pohyboval se ve výšce kolem osmi set metrů, elektrický Phoenix si za svůj start vybral několik kilometrů vzdálené kunětické letiště. Letí v menší výšce a vzhledem k současné situaci nekopíruje věrně Kašparovu trasu.
„Není to úplně možné. Kašpar startoval z prostoru, kde je dnes nádraží, a podél Labe letěl směrem na pražský Prosek. Tam nás dnes s letadlem nepustí,“ vysvětlil Štěpánek.
S Phoenixem letí podél Labe kam až to půjde a následně mírně odbočí kolem Točné. Nad Chuchlí, někdejším cílem Kašparova letu, vykrouží tři kola na oslavu. Následně na letišti Točná přistane.
Oproti letu Jana Kašpara by měla být cesta elektrického Phoenixe také rychlejší. První český aviatik trasu kolem 120 kilometrů zvládl za 92 minut, jeho moderní následovníci spatří Chuchli za dříve než hodinu od startu.
„Co by na náš letoun řekl Jan Kašpar? Určitě by seděl na místě pilota. Nebo vedle něj, což by mě mrzelo, ale ten zážitek bych mu přál,“ dodal Němec.
„Nyní jsme ve finále zkušebního provozu, letoun je připravený do sériové výroby,“ řekl Němec.
