Zástupci iniciativy Mlýny městu Charváta viní ho z toho, že se Pardubice nedomluvily na nákupu více než dva roky odstavených Automatických mlýnů na břehu Chrudimky.
Automatické Winternitzovy mlýnyPrvní pardubická stavba architekta Josefa Gočára (1880-1945) vznikla v letech 1909 a 1910 na břehu Chrudimky jako zakázka pro bratry Egona a Karla Winternitze. Architektura mlýnů je asociací babylonské Ištařiny brány. Areál je tvořen obilním silem a samotným mlýnem, postaveným ze světlých a tmavých cihel, které na průčelí budov vytvářejí výrazné ornamentální vzorce. Za renesanční vzpomínku jsou označovány motivy vlaštovčích ocasů, kterými mlýny byly doplněny ve dvacátých letech. |
„Součástí volebního programu strany ANO byl bod věnovaný tématu Automatických mlýnů a jejich proměny v kulturní veřejný prostor. Žádáme vás tímto o oficiální stanovisko, jakým způsobem chcete zmiňovaný bod volebního programu za stávající situace naplnit,“ uvedli v otevřeném dopise členové iniciativy včetně několika úředníků magistrátu v čele se Štěpánem Vacíkem z odboru hlavního architekta města.
Primátor Charvát se hájí, že radnice těžko může od rakouské firmy Goodmills kupovat areál za desítky milionů korun, když neví, za co by jej opravovalo.
„Chci zásadně odmítnout, že by město, respektive jeho vedení bylo nečinné. Naše možnosti jsou však jasně omezeny,“ uvedl Charvát.
Sám prý byl velmi překvapený, když se minulý týden dozvěděl, že firma prodává areál přes realitní společnost (více o prodeji čtěte zde).
„Tuto informaci jsem získal bez sebemenšího předchozího upozornění, že vlastník má tento záměr,“ řekl Charvát a doplnil, že stále doufá v rozumnou dohodu s majitelem mlýnů.
O část mlýnů přitom nedávno projevil zájem také Pardubický kraj. Přišel s myšlenkou, že by v mlýnech vznikly depozitáře pro galerii a muzeum.
