Pardubické Automatické mlýny jsou jednou z prvních realizací slavného

Pardubické Automatické mlýny jsou jednou z prvních realizací slavného architekta Josefa Gočára. | foto: Michal Klíma, MAFRA

O pardubické mlýny se zajímají dva investoři, město jim chce pomoci

  • 2
Co dál se stavbou Automatických mlýnů v Pardubicích? Zatím se zdá, že město je od firmy Goodmills za 40 milionů kupovat nebude. Radní ale chtějí pomoci dvěma zájemcům, kteří se o cenný areál zajímají.

Objekty, které projektoval architekt Josef Gočár a kde po 101 letech na jaře skončila výroba, zatím nabízí společnost Goodmills městu za 40 milionů korun.

Radnice však váhá, zda má na nabídku kývnout. Dlouhá a emotivní debata zastupitelů ukázala, že na řešení situace se politici budou shodovat jen těžko.

"Byl jsem se v mlýnech podívat. Napadly mě tyto otázky: Kolik bude stát přestavba areálu? Kolik bude stát provoz? Mám strach, že do toho budeme jen strkat peníze. Navíc mám pocit, že stavba se na nic jiného než mlýny nehodí," uvedl zastupitel za TOP 09 Ladislav Koudelka.

Za svá slova sklidil smích svých kolegů, kteří chtějí rozsáhlý areál na břehu Chrudimky využít.

"Je to jedinečná stavba, jedinečné místo a má naprosto univerzální multifunkční využití. Měli bychom se v celé věci angažovat," uvedl zastupitel a architekt Aleš Klose.

Předraženou analýzu zastupitelé odmítli

Zastupitelé přesto odmítli spolupráci se společností Deloitte, která nabízela vypracování finanční analýzy za 540 tisíc. Rozbor měl navrhnout využití objektů a zohlednil by i ekonomické vyhlídky možných projektů.

"Jsem přesvědčen, že by tento prostor měl být veřejný, proto bychom ho měli koupit," řekl náměstek František Brendl, který však potřebnou podporu nenašel.

Možná i proto, že sama primátorka Štěpánka Fraňková by byla raději, kdyby město při nakládání s opuštěnými mlýny spolupracovalo s investory.

"Varianta mít partnera je schůdná. Nejsme jako radnice právě dobří obchodníci. Nechala bych to odborníkům," uvedla.

Zatím existuje studie architekta Ondřeje Teplého, která se zabývá možnostmi využití areálu z architektonického hlediska.

Studie ale podrobně neprobírá životaschnopnost komerčních i kulturních projektů. "Ideální by bylo, aby areál koupil soukromník. Město by však mělo získat tu část, kde se nyní konají kulturní akce," řekla Fraňková s tím, že jednání s investory jsou teprve na začátku, a tak je nechce jmenovat.

Podle zastupitele a architekta Milana Košaře by si město mělo hlavně pojistit, co s areálem jednou bude, a nemusí jej nutně kupovat.

"Ve stávajícím územním plánu je to stále průmyslová plocha. Jestliže jej někdo koupí, klidně tam může udělat logistické centrum. Kdyby aspoň existovala územní studie s regulačními prvky, co tam nemůže být, byl bych daleko klidnější," řekl Košař.

I když zastupitelé analýzu odmítli, není vyloučené, že se ji náměstek Brendl bude snažit prosadit znovu. Mlýny jsou jedním z prvních a nejslavnějších Gočárových návrhů. Rozkládají se u nábřeží asi půl kilometru od historického náměstí. Postaveny byly v letech 1910 až 1925.

Gočár se při návrhu mlýnů inspiroval anglosaskou architekturou. Stavby charakterizuje režné zdivo z tmavých a světlých cihel.