Chrudimská školka nabízí speciální zázemí pro děti s poruchou autistického spektra. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Školka učí malé autisty komunikovat gesty, problémové chování mizí

  • 0
Přiblížit se světu dětí s autismem a pomoci jim pochopit ten okolní si dala za cíl chrudimská mateřská škola Strojařů. V jedné ze tříd svoji péči zaměřuje na autistické děti a snaží se využít v České republice dosud málo používaný, avšak efektivní přístup vycházející z aplikované behaviorální analýzy.

Část areálu školky, která se nachází na chrudimském sídlišti Na Rozhledně, je výjimečná. Ve speciální třídě Motýlci je sice ruch podobný tomu jako v ostatních, přesto jiný. Dětská řeč tu totiž příliš slyšet není.

„Jsme jediná předškolní třída v kraji pro děti s poruchami autistického spektra. Tyto děti mají většinou velké problémy v oblasti komunikace. Proto, ačkoli je ve třídě ruch, dětská slova zde uslyšíte zatím pouze ojediněle,“ říká ředitelka školy Lada Kalinová.

Pokud by se náhodný návštěvník do třídy dostal, viděl by na první pohled spokojené a šťastné děti, které si hrají. Našel by v několika místnostech stejné či podobné hračky jako v ostatních třídách. Učitelky a asistentky nešetří úsměvy.

Až na druhý pohled by si začal všímat rozdílů. První by byl zřejmě ten, že děti si hrají, ale ne spolu, každé s učitelkou nebo samo. Druhý rozdíl tvoří počet dospělých, kteří se o děti starají. V chrudimské školce se o sedm dětí starají dvě učitelky a dvě asistentky.

Tým pod vedením speciální pedagožky Petry Filipiové od ledna 2016 využívá při práci s dětmi techniky vycházející z principů Aplikované behaviorální analýzy (ABA). Zjednodušeně řečeno se snaží děti naučit komunikovat a tím dosáhnout toho, že se pozmění také jejich chování.

„Žádné z našich dětí není zatím schopné používat mluvené slovo. Je obtížné si představit, že nemůžeme požádat o své potřeby, věci, které chceme, nebo vyzvat kamaráda ke hře. Frustrace, kterou dítě prožívá, se pak nutně projeví v jeho problémovém chování. Proto se vždy hledá pro dítě náhradní komunikační systém,“ říká Filipiová.

Dorozumívání pomocí obrázků nahradily znaky

V minulosti ve školce používali při dorozumívání s dětmi kartičky s piktogramy. Pokud měl někdo například žízeň, přinesl kartičku s obrázkem skleničky.

„Náhradní komunikace pomocí piktogramů je v podmínkách mateřské školy velmi náročná pro výuku a samotné použití kartiček dítětem má své nevýhody,“ uvádí.

Nyní děti používají k dorozumívání různé znaky. Ten pro pití vypadá tak, že dítě sevře ruku v pěst kromě palce, kterým zamíří směrem k ústům.

„Naučit dítě znak pro věc nebo činnost jde poměrně snadno, zvládne to jeden dospělý. Dítě už nemusí nikam pro nic chodit. Má-li chuť na sušenku nebo chce-li skákat na trampolíně, přijde ke mně, udělá rukou znak a okamžitě dostane, co chce,“ uvádí Filipiová.

Pokud děti zvládnou tyto kroky, pak dochází také ke změně v chování. „V tomto okamžiku už mají děti dovednost vyjádřit své potřeby a zájmy, nemusí proto plakat, vztekat se, být agresivní jen proto, aby upoutaly pozornost. Toto problémové chování samo mizí bez jakékoli pedagogické intervence,“ říká učitelka.

Díky dalším technikám se pak postupně děti dostávají k tomu, že začnou verbálně komunikovat.

„My jsme v začátcích, u malých slov, jak dělají zvířátka, máma, táta, bába, auto, jede a taková základní podstatná jména a slovesa. Máme vždy obrovskou radost, když dítě smysluplně použije slovo,“ uvádí Filipiová.

Pokroky, které děti zvládají, oceňují i jejich rodiče. „Jako rodič dítěte s poruchou autistického spektra musím ocenit vše, co pro naše děti ve školce dělají. V tomto směru jsme měli obrovské štěstí. Pokroky vidíme prakticky každý den a nastolená cesta výuky je pro nás veliká naděje do budoucnosti,“ řekl Michal Fořt.

Důležitá je včasná diagnostika

Také proto třída v chrudimské školce už nenabízí pohled na děti s typicky autistickými pohyby.

„Jakmile děti zvládnou žádat a jejich chování je upraveno, můžeme se zaměřit na rozvíjení dalších komunikačních dovedností, jako je například porozumění, opakování slov, popis toho, co dítě vidí, slyší, odpovídání na otázky a samozřejmě i dalších dovedností v oblasti sebeobsluhy, jemné motoriky, sociálních dovedností. Předpokladem úspěchu je však těsná spolupráce s rodinou dítěte,“ říká učitelka.

MŠ Strojařů Chrudim

Speciální třída, která má dnes název Motýlci, existuje od školního roku 2014-2015. Předtím sloužila jako třída pro děti se zdravotním postižením.

Funguje jako jediná předškolní třída v kraji zaměřená na děti s poruchami autistického spektra.

V tomto školním roce je v ní zapsáno 7 dětí ve věku 3-7 let, kterým se věnuje tým 2 učitelek a 2 asistentek pedagoga.

Zápis pro příští školní rok se ve školce bude konat ve čtvrtek 4. května od 9 hodin do 17 hodin a v pátek 5. května od 9 hodin do 11 hodin.

Bližší informace na stránce www.msstrojaru.cz.

Tým v chrudimské mateřské školce je přesvědčený, že pokud budou moci novou metodu využívat v příštích letech v práci s malými dětmi, mohly by udělat ještě větší pokroky než s těmi současnými.

„Od počátku tohoto roku mají dětští lékaři povinnost provádět tzv. screening již v 18 měsících dítěte. Podle zahraničních studií a zkušeností je prokázáno, že čím dříve se dítěti dostane odborné péče, tím více má dítě šancí vyrovnat deficity ve svém vývoji a vést plnohodnotný život. Nejhorší, co můžeme našim dětem udělat, je nedělat nic,“ uvádí Filipiová.

Děti z chrudimské speciální třídy míří buď do zdejší speciální školy, nebo do pardubické školy Svítání. Najdou se ale i jiné případy.

„Minulý rok jsme pořádali den otevřených dveří a navštívil nás kluk, který nyní studuje na gymnáziu ve Skutči. Prošel touto třídou, i když tehdy ještě nebyla zaměřená jen na autisty, a rád na ni vzpomínal,“ říká ředitelka.

Zároveň jsou ale pedagogové realisty. Zázraky rodičům neslibují. „Autismus není vyléčitelný, ani přístup založený na ABA, který v naší třídě používáme, ho nevyléčí. Věřím však, že naše práce má smysl,“ dodává Filipiová.

Cíl? Samostatné dítě, které se dovede vyjadřovat

V chrudimské školce využívají techniky, která v České republice zatím není příliš rozšířená. Jediný kurz, který poskytuje zaškolení do principů a technik ABA, otevřela Masarykova univerzita v Brně. Toho se účastní i Petra Filipiová.

„Za začátek naší společné nové cesty lze považovat podzim roku 2015, kdy jsme se na podnět jedné z maminek účastnili všichni, pedagogové i rodiče, odborné konference s názvem Cesta z pasti autismu v Brně. Nový přístup ve vzdělávání dětí s poruchou autistického spektra nás natolik zaujal, že jsme se rozhodli dále se vzdělávat a poznatky využit pro naše děti,“ říká učitelka z chrudimské školky

V jakém věku by se měla začít tato metoda u dětí používat?
Mělo by se začít určitě před druhým rokem. Takovéto individuální práce je potřeba 25 až 40 hodin týdně. My máme dobrou spolupráci s rodiči, a přesto 40 hodin nezvládneme. Ale na univerzitě potvrdili, že našich 25 hodin je slušná míra.

Až budou od vás děti v příštích letech odcházet, co by měly umět a kam by mohly zamířit?
Budeme se snažit, aby mohly jít do normální třídy, kde by zvládly učivo jen s malou podporou asistenta. Ony jenom potřebují říct, teď je přestávka, dojdi si na záchod a najez se. Kdyby tyto děti teď musely odejít do školy, musí do speciálních škol a budou všechny potřebovat asistenta. Doufáme, že další děti odejdou opravdu už s potřebou minimální podpory asistentů. To je cílem - aby dítě bylo samostatné a umělo se samo vyjádřit k určitým věcem.

Bez podpory rodičů by však takto pracovat zřejmě nešlo...
Jednoznačně. Ostatně sami rodiče mě k této metodě nasměrovali a podporují nás. Souhlasí s tím, že techniky můžeme využívat při výchově a vzdělávání jejich dětí. Při pravidelných schůzkách rodičů je individuálně zaškolujeme do nových způsobů práce.