Astronom Zdeněk Kopal, který spočítal dvojhvězdy, by oslavil sto let

  7:54aktualizováno  7:54
Litomyšl dnes zahájí oslavy stého výročí od narození svého rodáka astronoma a matematika Zdeňka Kopala, který se proslavil studiem dvojhvězdy a podílel se na projektu Apollo. Zemřel v roce 1993.
Pohled do nebes zasáhl mladého Kopala natolik, že si za pár dní postavil vlastní hvězdářský dalekohled. Byl podobný tomu Galileovu ze 17. století. (Ilustrační snímek)

Pohled do nebes zasáhl mladého Kopala natolik, že si za pár dní postavil vlastní hvězdářský dalekohled. Byl podobný tomu Galileovu ze 17. století. (Ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Alois Jirásek mu v červnu 1921 prý položil na Růžovém paloučku u Litomyšle ruku na hlavu a řekl: "Nu, možná z něho bude také spisovatel."

Astronom Zdeněk Kopal

Astronom Zdeněk Kopal

Jako dítě hrál šachy s Viktorem Dykem, jako mladík tancoval s Lídou Baarovou. A coby vynikající vědec pomáhal Američanům v přípravě letu na Měsíc.

Světově uznávaný astronom a matematik Zdeněk Kopal se narodil přesně před sto lety v Litomyšli.

"Bylo to po polednách mdlého bezbarvého jarního dne, kdy jsem poprvé spatřil slunce," popsal sám jako devatenáctiletý student ve svém pozoruhodném rukopisu Můj život, který nyní poprvé vydala Litomyšl. Město je na svého slavného rodáka hrdé a dnes zahájí oslavy jeho kulatého jubilea.

Dopoledne u jeho hrobu na Vyšehradě, večer pak na místě jeho rodného domu v Litomyšli, kde stojí panelový dům a Kopalův pomník ve tvaru dvojhvězdy.

Byl to vynikající student s výbornou pamětí, vyznávající přísnou logiku. Zároveň muž s bohatou představivostí. Jako devítileté dítě se přechodně stal, jak sám píše ve svém deníku o deset let později, "fanatickým katolíkem".

"Pamatuji se na slavné okamžiky, kdy chrámovou lodí zněl mnohohlasý zpěv, do něhož se shora v kaskádách řítil vodopád tónů z varhan, na vůni kadidla, vidím mohutné proudy slunečního světla dopadající barevnými okny," vzpomínal Zdeněk Kopal.

První pohled do vesmíru: 31. července 1928

Počátky jeho zájmu o hvězdné nebe je možné vystopovat s matematickou přesností. Rodina jeho otce Josefa Kopala se v roce 1923 přestěhovala z Litomyšle do Prahy. Zde se Zdeněk nejprve amatérsky věnoval entomologii.

Když se na 31. července 1928 vracel pěšky domů z entomologického oddělení Národního muzea, uviděl na nároží u mostu Legií muže, který za drobný peníz nabízel pohled astronomickým dalekohledem na sluneční skvrny.

Mladého Kopala pohled do nebes zasáhl natolik, že se rozhodl postavit si vlastní hvězdářský dalekohled. Během několika dnů si dalekohled podobný tomu Galileovu ze 17. století vyrobil a vrhnul se na pozorování hvězd.

Gymnazista, anebo vědec?

Kopal se do tohoto oboru pustil se vší vervou. Již v necelých 15 letech byl přijat za člena České astronomické společnosti. Kromě okukování vesmírných těles se Zdeněk Kopal věnoval i kvalitně zásobené knihovně Štefánikovy hvězdárny a především spisům o výzkumu proměnných hvězd.

Začal s pravidelnými pozorováními a ta ihned zpracovával. O tom, že byl bohem nadaný astronom, svědčí i historka z roku 1928. Tehdy musel na členské schůzi astronomické společnosti bez přípravy zaskočit s přednáškou namísto váženého profesora Františka Nušla.

S přehledem tehdy veřejně hovořil o svém životním tématu - zákrytových dvojhvězdách, které se prozrazují přísně periodickými změnami jasnosti.

V 17 letech posílal Zdeněk Kopal interpretace svých pozorování do zahraničních vědeckých časopisů, dopisoval si s nejlepšími astronomy. Nikdo z nich neměl tušení, že onen nadaný mladý vědec není studovaný astrofyzik, nýbrž sextán pražského gymnázia.

Závistivá česká povaha měla žně, do prestižního časopisu Astronomische Nachrichten přišlo z Prahy udání, že Zdeněk Kopal je gymnazista, tudíž jeho práce nemají v časopise co pohledávat.

V červnu 1933 Kopal odmaturoval a po velkém váhání, zda nemá zvolit kariéru lékaře, jak mu doporučovali rodiče, se přihlásil ke studiu oborů matematika, fyzika a astronomie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

O tři roky později zorganizoval výpravu za úplným zatměním Slunce do Japonska. Dlouhou cestu si Kopal zaplatil z vlastní kapsy, z honoráře za překlad spisu britského astrofyzika Sira Jamese Jeanse.

Po promoci v roce 1937 vyrazil Kopal na studia na univerzitu v Cambridge, kde se stal žákem tehdejšího guru astrofyziky Sira Arthura Eddingtona.

Po roce se vrátil do Prahy, aby uzavřel sňatek se svou spolužačkou z gymnázia Alenou Müldnerovou. S ní vyrazil na stipendijní pobyt na Harvardově observatoři, při plavbě přes Atlantik je dostihla zpráva o mnichovské dohodě.

V Americe pomáhal armádě, kvůli Únoru se nevrátil domů

Kromě vědecké kariéry pracoval astronom v Americe také na výpočtech pro americké námořnictvo a armádu. "Pozemní armáda i námořnictvo byly po dobu války koneckonců spojenci, i když bylo občas obtížné uvěřit, že tomu tak doopravdy je," poznamenal k tomu ve své autobiografii.

Po Vítězném únoru se Kopalovi, který měl americké občanství, do Čech vrátit nechtělo, a tak se stal mimořádným profesorem numerické matematiky na americké M. I. T. V roce 1951 odešel na nově otevřenou katedru astronomie na univerzitě v Manchesteru, kde působil až do konce svého života.

Nejvýznamnější český astronom 20. století

Kopal publikoval během svého života na 400 vědeckých prací a 50 knih. Proslavil se svými pracemi v oboru výzkumu těsných dvojhvězd, výzkumu Měsíce (příprava amerického programu Apollo) a v numerické matematice.

V anketě českých astronomů na sklonku XX. století byl s velkou převahou označen za nejvýznamnějšího českého astronoma uplynulého století. IAU po něm pojmenovala planetku (2628) Kopal.

V příslušném oficiálním zdůvodnění se praví: "Kopal byl světovou autoritou ve výzkumu zákrytových proměnných hvězd, Měsíce a terestrických planet a hrál vůdčí roli při výzkumech Měsíce v programu, podporovaném organizací NASA."

Nejčtenější

Větev propíchla sedadlo spolujezdce v jedoucím autě, řidič vyvázl

Větev nezastavilo ani sedadlo spolujezdce. Řidič jel naštěstí sám.

O obrovském štěstí může vyprávět řidič z Orlickoústecka, kterému čelním sklem za jízdy prolétla až do auta silná větev....

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

U silnice ležel mrtvý muž s kolem, málem ho ještě přejeli

Při nehodě u Spáleného Poříčí se těžce zranil cyklista. Po střetu s autem a...

Policie vyšetřuje nález mrtvého 37letého muže na silnici na Pardubicku. Vedle muže leželo kolo. Jestli na něm mrtvý...

Deset porážek v řadě. Hokejové Pardubice se topí víc než za Rohlíka

Pardubičtí fanoušci na úterním zápase se Zlínem vyvěsili transparent s...

Pardubické Dynamo opět přepsalo ty nejčernější stránky své historie a v neděli zaknihovalo desátou porážku v řadě....

Vysokoškoláci vyrazili v roce 1968 pěšky do Sofie, teď se hledají

Jiří Belej (vpravo) a Zdeněk Smiřický dnes.

Před padesáti lety se Jiří Belej vydal spolu s dalšími studenty z vysokých škol na pěší pochod do Sofie. Životní osudy...

Další z rubriky

Větev propíchla sedadlo spolujezdce v jedoucím autě, řidič vyvázl

Větev nezastavilo ani sedadlo spolujezdce. Řidič jel naštěstí sám.

O obrovském štěstí může vyprávět řidič z Orlickoústecka, kterému čelním sklem za jízdy prolétla až do auta silná větev....

VIDEO: Dostihy vystřídalo kluziště, Pardubice mají třetí ledovou plochu

Novou ledovou plochu otestují první bruslaři v neděli.

V Pardubicích vznikla po dvou kluzištích na zimním stadionu třetí ledová plocha. Na závodišti v blízkosti cílové roviny...

Na Dolní Moravě startuje zimní sezona. Někde ještě čekají na sníh

Být první na svahu? V resortu Dolní Morava si můžete rezervovat jízdu na...

Lyžařská sezona v Pardubickém kraji začíná. Zatím sice jen v nejvýše položeném středisku v Dolní Moravě, ostatní se...

Najdete na iDNES.cz