Když se na konci 70. let zakladateli skanzenu na Veselém Kopci Luďkovi Štěpánovi na základech starého mlýna podařilo vystavět stejný typ přenesený z Oldřetic u Skutče, první roztočení vodního kola považoval za jeden z nejhezčích okamžiků. Barvitě 45 let starou událost nezapomněl zaznamenat do svých pamětí.
„Po neobyčejně velkém úsilí řady kolektivů byl náhon zbaven nánosů a naplavenin a bylo možné napouštět vodu. Čtyři hodiny trvalo, než voda přišla ke mlýnu, nejprve pomalu, jako by novou cestu nejistě zkoušela, ale potom vodní potok sílil a hučel dolů. Žádné projevy, žádné fanfáry by nevyzněly slavnostněji,“ poznamenal si k vodě padající na mlýnské kolo z půl kilometru dlouhého náhonu.
Kolo se točí, pšenice se meleBěhem víkendu 10.–11. června se v době od 10 do 16.30 hodin znovu roztočí veselokopecký vodní mlýn. Po celý víkend mohou návštěvníci Veselého Kopce vidět mletí pšenice a žita ve zrekonstruované mlýnici, výrobu ječných krup v mechanické stoupě a křesání mlýnských kamenů. „Průvodci se stanou přední znalci českých mlýnů Radim Urbánek a Jan Doubek, kteří budou mít odborný komentář o starém českém mlýnu. Součástí programu budou rovněž ukázky výroby a ochutnávka tradičních moučných pokrmů, v sobotu i prodej čerstvého pečiva našeho dlouholetého partnera,“ uvedla Magda Křivanová, ředitelka Muzea v přírodě Vysočina. |
Po několikaleté pauze se loni díky zručným sekerníkům, kteří vodní kolo zrestaurovali, podařilo znovu roztočit kolo nejen u mlýna, ale také u olejny, která byla do skanzenu přenesena z Damašku u Pusté Rybné a sloužila zejména pro lisování lněného oleje. Generální opravou prošla také mlýnice včetně křesu mlýnských kamenů.
Typického klepání a šplouchání vody jako za starých časů se však návštěvníci během názorných ukázek mletí pšenice a žita nedočkali. Kola místo vody protékající náhonem poháněl elektromotor. Problém je podle ředitelky Muzea v přírodě Magdy Křivanové nejen v původním, několikrát opravovaném náhonovém systému.
„Dříve jsme vodu na mlýn pouštěli téměř bez omezení. Dnes už to možné není, abychom udrželi stabilitu vodní hladiny v rybníku Dlouhý a dostatek vody v potoce,“ vysvětlila ředitelka. Nemluvě o tom, že na ukázkové mletí, chod varny povidel, stoupy na kroupy a k tomu ještě lisovny olejny nebylo dostatku vody naráz nikdy.
„Vodní obilný mlýn se nám podařilo rozjet, ale jen s pomocí historického elektromotoru. Jsem opravdu ráda, že se nám společnými silami podařilo s kolegy odborníky přes mlýnské technologie konečně dosáhnout opravy vodního mlýna a varny povidel včetně olejny. Doufám, že se nám letos podaří dokončit i vodní pilu,“ řekla Magda Křivanová. Dodala, že v zásobníku je i dva roky starý projekt, který má vodu do náhonu zase vrátit.
Spočívá ve vybudování podzemních vrtů, ze kterých by čerpadla hnala vodu do uzavřeného okruhu v náhonu.
„Před pár dny jsme obdrželi stavební povolení. Dělaly se tam sondy, podzemní vody je relativně dost. Projekt je v zásobníku akcí, které postupně předkládáme ministerstvu kultury, neboť z běžného rozpočtu bychom takovouto akci nezaplatili. A jelikož je investic připraveno hned několik, netroufám si říct datum realizace,“ dodala Křivanová.
Národní muzeum v přírodě má jen na letošek a příští rok naplánované projekty za 2,4 milionu korun. Hlavní akcí letošního roku bude dokončení rozsáhlé opravy usedlosti Pilných č. p. 4 včetně dokončení úpravy půdního prostoru k instalaci tkalcovské dílny pro edukační programy a stálé expozice lnářství na Vysočině.
Muzeum chce vybudovat veřejné toalety ve spodní části areálu. Nákladnější investicí bude plánovaný transfer stodoly z Boru u Skutče, do milionů půjde také přestavba bývalé budovy finančního úřadu v Hlinsku, která by měla sloužit pro potřeby centrálního depozitáře a dalšího provozního zázemí Muzea v přírodě Vysočina včetně konzervátorské dílny, výtvarného ateliéru, badatelny, spisovny, zasedací místnosti a podobně.