Krajská galerie mohla vyrůst v Pardubicích už před dvaceti lety a dokonce za státní peníze. Jenže místní patrioti zabránili plánované demolici budovy Reálky naproti krajskému úřadu, která dnes slouží úředníkům. Skoro to ale teď vypadá, že se vyplatilo počkat.
Je těžké říct, co by mohlo návštěvníky v rekonstruované budově Automatických mlýnů Josefa Gočára bavit nejvíc. Možná vyhlídková terasa nad novým muzeem nebo jedenáct metrů vysoká výstavní síň, v níž architekt Petr Všetečka v pondělí před novináři s jistou nadsázkou hovořil o tom, že se Pardubice konečně dočkaly své katedrály. Anebo krásné dřevěné schodiště v přízemí, na které stavbaři použili původní stropní trámy z mlýnice.
Návštěvníky uvítá vstupní hala s recepcí, následně budou přes ochoz stoupat do výstavních prostor. „Budova má renovovaný původní vnější vzhled, ale zároveň se v ní objevily dvě nové pasáže, které propojují nábřeží s nádvořím mlýnů. Zůstal v ní čitelný původní konstrukční systém kombinující cihlu, ocel, dřevo a beton a vnitřní prostorový plán horizontál a vertikál,“ popsal úpravy Všetečka.
Zajímavé jsou i detaily, třeba jak funguje okno ve výstavní místnosti. Architekt zachoval původní, byť trochu upravené tovární okno, které se ovládá pomocí skrytých motorů v závislosti na počasí. Za ním je screenová roleta, poté moderní okno s dobrými izolačními parametry. „Dále je tu roleta vnitřní a prostor pro osazení vnitřní okenice,“ uvedl Všetečka.
Projekt za 400 milionů
Stavba za bezmála 400 milionů korun se nyní musí vybavit. Od recepčního pultu v přízemí až po audiovizuální techniku. Mezitím budou pracovníci Východočeské galerie plnit nové depozitáře.
„Předpokládáme, že na konci prvního pololetí bude připraven objekt nové krajské Gočárovy galerie k otevření veřejnosti. Nejdříve by v horních výstavních prostorách byla jednorázová umělecká díla,“ uvedl náměstek hejtmana Roman Línek.
Příští rok na podzim by se zde měla otevřít již plně vybavená galerie. Na podzim proto, že ve stejném termínu mají být hotové v areálu Automatických mlýnů investice města, které zde buduje polytechnické dílny a galerii, i práce Nadace Automatické mlýny, která provádí rekonstrukci sila. Všechny akce podpořila Evropská unie dohromady částkou 400 milionů korun.
Přestože nová krajská galerie má za sebou kolaudaci, stále není hotovo. Fotografické snímky Automatických mlýnů od řeky pořád kazí ošklivá trafostanice přilepená na přední straně budovy. To se změní v zimě, kdy kraj plánuje její demolici a nahradí ji trafostanicí v zadní části areálu. Hotová není ani kavárna s výhledem na Chrudimku, která by se měla stát centrem nové Gočárovy galerie. A kraj chystá příští rok i vybudování kanceláří v zadním traktu, což umožní galerii zcela opustit pardubický zámek.
Stavba budovy pro bratry Egona a Karla Winternitze započala podle návrhu architekta Josefa Gočára roku 1909 a v srpnu 1911 se konala kolaudace. Při pozdějších úpravách zde spojením budov mlýna a obilného sila obloukovým mostkem vytvořil Gočár monumentální stavbu, která připomíná babylonskou Ištařinu bránu. Novodobý provoz mlýnů byl ukončen v roce 2013. O rok později se budovy mlýna a sila staly národní kulturní památkou.
Město ani kraj o koupi zajímavého areálu nestály. V roce 2016 manželé Smetanovi zaplatili za celý komplex budov a pozemků 22 milionů korun. Jeho část s projektem na zástavbu prodali městu za 15,5 milionu korun, část pak koupil Pardubický kraj za 21 milionů korun.
