Nemohl na základě předběžného rozhodnutí soudu disponovat svým majetkem. Z koupě proto sešlo, dvojice od té doby žádá své peníze zpět a náhradu nákladů řízení za více než 300 tisíc korun. Teď část peněz dostane zpět.
Původně se zdálo, že soudy žalobu vyřeší tak, že hlavní sumu má kupcům vrátit usvědčený vrah, tudíž své peníze téměř jistě neuvidí. Zastal se jich až letos v březnu Ústavní soud. To vedlo k tomu, že muž a žena, kteří prodej nemovitosti i za vraha zařizovali, významnou část škody zaplatí.
Vyplývá to z dohody o smíru, kterou nyní uzavřeli s dvojicí oklamaných kupců. Pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové ji dnes schválila.
Žena a muž, kteří fakticky dům zájemcům prodávali a zatajili, že se v něm odehrála vražda, zaplatí poškozeným každý 550 tisíc korun. „Není to celá částka, je to kompromis a výsledek dohody,“ uvedl dnes předseda senátu pardubické pobočka Krajského soudu v Hradci Králové Jan Ducháček. Zbytek musí dvojice vymáhat po Polcarovi.
Hradecký krajský soud poslal Miroslava Polcara z Pardubic na 17 let za mříže v roce 2014, muž brutálně zavraždil svou devětadvacetiletou přítelkyni. Tělo zakopal v lese, na policii nahlásil její zmizení a před její rodinou předstíral, že pohřešovanou hledá.
Policisté a rodina po ní déle než měsíc pátrali, její tělo se podařilo najít až poté, co k němu vyšetřovatele přivedl sám Polcar. Pozůstalým má podle verdiktu soudu zaplatit odškodnění pět milionů korun. Jakákoliv přiznaná pohledávka vůči němu tak bude proto fakticky nedobytná.
Polcar byl údajně pracovně vytížený
Ve stejném roce Polcar prodával rodinný dům, který s ním měla ve spoluvlastnictví další majitelka. V době, kdy už byl ve vazební věznici, nabízela nemovitost spolu s mužem, který měl od Polcara plnou moc. Dvojice zájemců o dům se sice po Polcarovi ptala, ale vždy uslyšela, že na jednání nepřijede kvůli své pracovní vytíženosti. Pravdu se kupci dozvěděli až poté, co složili část kupní ceny.
Okresní, krajský i Nejvyšší soud od té doby řešily, kdo má vrátit oklamaným peníze. Výsledek dvojici nepotěšil. Podle rozsudku krajského soudu měl Polcar vrátit 1,462 milionu korun s tím, že spolumajitelka podílu už vrátila adekvátní část. U třetího aktéra, který měl Polcarovu plnou moc, justice nenašla důvod, proč po něm žádat úhradu škody.
Poškození se obrátili na Ústavní soud. Tvrdili, že by měli škodu hradit všichni tři aktéři společně. Jednak proto, že neposkytli kupujícím úplné a přesné informace, a také proto, že u Polcara je nárok prakticky nevymahatelný. Ústavní soud jejich argumenty uznal.
„Soudy dostatečně a konzistentně neozřejmily, proč ke vzniku škody došlo pouhou ‚shodou okolností‘, na které nenesou první žalovaná a třetí žalovaný podíl,“ stojí v nálezu Ústavního soudu.
Podle něj lze naopak dovodit, že nepoctivé jednání obou Polcarových společníků „bylo podstatnou příčinou vzniku škody“ a nařídil pardubické pobočce krajského soudu, aby se sporem znovu zabývala.
