Možná je to jen omílání všeobecně známého. Jenže. Se dvěma prázdninovými měsíci přibude volným neškolním režimem práce záchranářům, policistům, městským strážníkům i hasičům.
Posledně jmenovaní se s nechtěně akčními dětmi v poslední době setkali hned několikrát. „Neposedné děti patří mezi rizikové skupiny, a to především během prázdnin, kdy využívají větších možností, jak se vyhnout dozoru dospělých a baví se i nejrůznějšími nebezpečnými aktivitami,“ říká tisková mluvčí hasičů Vendula Horáková a přidává případy z poslední doby.
„V pátek třináctého května hořela stodola v Ostřešanech. Čtrnáctiletý chlapec si přenesl kanystr z jedné stodoly do druhé a zkoušel škrtat zapalovačem u otevřeného kanystru. Páry benzinu se vznítily a chlapec musel být s popáleninami převezen do nemocnice,“ popisuje případ hasičský vyšetřovatel Aleš Janda.
Vyrobit si louč a zapálit, to bylo přání dítěte v Holicích-Podhrázi. Ovšem nedomyšlené jednání chlapce skončilo požárem stodoly. Uvnitř měl majitel sekačku, kolo, kanystry s benzinem, propanbutanovou lahev i dřevo.“ Chlapec si vzal klacek, ze kterého si vyrobil louč, kterou ponořil do kanystru plného benzinu. Z kanystru se přitom vylil benzin na zem,“ uvádí Janda.
Když louč dohořela, položil ji na zem ve stodole a odešel. Od žhavých uhlíků na louči se vznítily páry z rozlitého benzinu. Škoda byla předběžně vyčíslena na 600 tisíc korun.
V létě 2021 vyjížděli hasiči ke 118 požárům, což jsou průměrně 2 požáry každý den. Tradičně nejvíc požárů je v létě v přírodním prostředí.
Policisté zase o prázdninách evidují mnoho dalších podobných výjezdů, jako je tento. „Náhodnému muži volal chlapec, který se představil jako Honzík. Měl být vyděšený, zmatený a zoufalý, volající mu odhadoval 7 až 8 let. Chlapec mu měl říct jen to, že se ztratil někde na táboře v lese na Olomoucku. Zněl přesvědčivě, proto se rozhodl jednat a číslo volajícího předal na tísňovou linku policie. Plzeňští policisté hovor lokalizovali, souřadnice je nasměrovaly do našeho kraje a pátrací akci po Honzíkovi nám předali,“ popisuje prázdninový případ policejní mluvčí Markéta Janovská.
Policistka z operačního střediska zkusila vytočit „Honzíkovo“ číslo, Na druhé straně byl sice kluk, ale ten moc dobře věděl, kde je a jméno Honzík zapíral. Když zjistil, že mu volá policie, která chce mluvit s vedoucím tábora, argumentoval, že za prvotním hovorem stálo kluků víc.
„Upozorňujeme podobné výtečníky, aby od podobných žertíků ustoupili. Tahle legrace totiž mohla do okolí Budislavi nasadit desítky policistů do naprosto zbytečné pátrací akce, a je jasné, že od ní nás dělilo pár minutek,“ řekla Janovská. Nedomyšlený vtip chlapci přinesl ten nejvyšší táborový trest, kterým bylo balení věcí a jeho cesta domů.
Klíčový je nabitý mobil
Ztracenými houbaři nebývají ti nejmenší, ale dosti často senioři. Dřív než vyrazí do lesa pro hřiby nebo bedly, měli by si především nabít telefon. Aby nedopadli jako pětašedesátiletý muž z Lanškrounska, který se ztratil v lese. „Tam se vydal v 15 hodin. Ve 20 hodin večer zavolal manželce a řekl jí, že zabloudil a neví, kde je,“ popsala případ, který by se mohl označit za ukázkový, Janovská. Protože pohřešovaný byl diabetik, bylo potřeba konat rychle. Muž měl u sebe mobilní telefon. Policistům se podařilo houbaře zkontaktovat a ten jim popsal místo, kde se nacházel. Tam ho také policisté nakonec zdravého našli.
„Žádáme všechny, kteří se vypraví do lesa za sportem, procházkou nebo houbařskými úlovky, aby u sebe měli telefon. Ve většině případů nám totiž zejména starší lidé uvádějí, že si mobilní telefon nebrali ze strachu, aby ho neztratili. Nám ale jejich chybějící telefon neskutečně ztěžuje záchranné práce,“ řekla Janovská.
Kolegové z městské policie zase míří své rady na bezpečnost. „Do 18 let je cyklistická helma povinná, a to nejen na kole, ale i na populární elektrokoloběžky,“ řekl mluvčí pardubických městských strážníků Jiří Sejkora. Špatným koncům nehod pomáhají předejít ochranné pomůcky.
„Buďte vidět. Když teď začínají letní festivaly, výlety do přírody, budete se vracet někdy potmě. Pamatujte na to, mít u sebe nějaký reflexní prvek, kterým byste označili svoji polohu pro projíždějící motorová vozidla. Předejdete tak určitě nebezpečné situaci a možná i tragédii,“ říká Sejkora.
A protože je letní čas hlavně dobou prázdnin, týká se poslední doporučení opět dětí. „Věnujte pozornost tomu, co dělají ve volném čase. Sledujte, jak vaše děti pracují se sociálními sítěmi, s kým se baví,“ řekl Sejkora. Rodiče by měli vědět, že do 15 let potřebují k používání sociálních sítí jejich souhlas.
Aplikace Záchranka může zachránit život
Před nedávnem zasahovala horská služba a záchranka na Dolní Moravě, kde cyklista spadl ze single trailu. Záchranáři z horské služby se k němu částečně autem a částečně pěšky dostávali zhruba 20 minut. Muž si stěžoval na bolesti v zádech a záchranáři na místě pojali podezření na zranění páteře, které se nakonec později potvrdilo.
Jeho transport na nosítkách v kombinaci s autem by trval kolem jedné hodiny a pro muže by byl velmi bolestivý a nekomfortní. Proto Horská služba požádala o zásah vrtulníku. Tomuto cyklistovi zavolala pomoc manželka. „Stává se však, že volající nemusí znát svoji polohu, a proto je dobré mít v telefonu aplikaci Záchranka, která dokáže rychle kontaktovat zdravotnickou záchrannou nebo horskou službu,“ řekla mluvčí záchranné služby Alena Kisiala.
Rizikovým faktorem je v létě samozřejmě voda. Pro malé děti je velkým nebezpečím bazén, kam může malé dítě v nestřežené chvíli spadnout. Každoročně se také všechny záchranné složky setkávají s tonutím vodáků. Poslední takovou tragedií byla smrt dvaadvacetiletého mladíka, který v Ústí nad Orlicí dováděl s kamarády u nebezpečného jezu, kam spadl. Jeho tělo našli hasiči pár dní po nešťastné události.
„Plavci by měli být soudní. Na Pardubicku zasahovaly posádky v loňském roce u muže, který při plavání v rybníku patrně přecenil své sily a došlo k tonutí,“ uvedla Kisiala. Poukázala také na to, aby lidé neskákali do vody tam, kde neznají její hloubku. Lidé by při balení na dovolenou neměli zapomenout do improvizované lékárničky přidat lék na včelí bodnutí.
„Nikdy nevíte, co s vámi alergická reakce na bodnutí hmyzem udělá. Vyjížděli jsme k případu muže, který nikdy nebyl alergický, bodla ho vosa a rychle se u něj začala rozvíjet alergická reakce a anafylaktický šok. Díky rychlému zásahu záchranářů ZZSPAK muž přežil,“ řekla Kisiala.
