Zatím však orezlá koule o průměru asi deseti centimetrů a váze 4,2 kilogramu vzbuzuje víc otazníků, než odpovědí. Moc historických indicií k lokalitě ani kouli odborníci nemají.
„Žádné jiné nálezy se s koulí v zemi nenašly. Navíc lokalita v části Parník je archeology nepopsaná, což nám situaci vůbec neulehčuje,“ řekla ředitelka Městského muzea v České Třebové Jana Voleská.
Jako první muzejníky napadlo, že by mohlo jít o ztracenou dělostřeleckou kouli z období prusko-rakouské války. V České Třebové by však šlo o ojedinělý nález, neboť žádná podobná koule se na území města nikdy nenašla.
„Z pramenů víme, že přímo touto lokalitou táhly pluky rakouského vojska. 21. června 1866 se vojsko, do té doby ubytované v České Třebové, vydalo na pochod. Pěchota, jízda, těžké povozy a děla se vydaly Klácelovou ulicí, přes řeku do Benátek a odtud ke starému hřbitovu, k Lichtenštejnskému dvoru na Parníku a dál k lesu. Představit si, že při tomto přesunu vojsk se ztratí nějaká dělová koule, není tak obtížné,“ naznačila Voleská jeden z možných scénářů.
Muzejníci už celou věc konzultovali s vojenskými historiky a archeology. Ti však teorii o ztracené dělové kouli zavrhli, neboť rakouská armáda v roce 1866 používala už dělostřelecké granáty.
Nález je tak možná daleko starší a může pocházet z tereziánského období nebo z časů napoleonských válek.
„Sejdeme se s odborníky, kteří by tajemství koule mohli rozluštit. Zatím ji viděli pouze na fotografii,“ dodala ředitelka. Záhadu by mohl objasnit i původní majitel nemovitosti, koule se totiž mohla na zahradu dostat jako navážka odjinud.
A stoprocentně není vyloučeno ani to, že jde o ženskou vrhací kouli určenou pro sportovní vyžití nebo kouli určenou k drcení materiálu v tzv. kulových mlýnech.
