Není to tak dávno, co Dopravní podnik města Pardubice nechal do všech svých souprav nainstalovat terminály s možností zakoupit si jízdenku přímo ve voze pomocí platební karty. Zavedl také novou Pardubickou kartu a teď přichází s další novinkou. Kus plastu mohou cestující zavřít do šuplíku a Pardubickou kartou se prokazovat pomocí mobilního telefonu, respektive aplikace ViPKA, avšak jen pokud kartu využívají primárně jako nosič časové jízdenky.
Stačí být starší patnácti let a k tomu vlastnit mobil s operačním systémem Android či iOS, aplikaci pak není těžké vyhledat v Google play nebo na App Storu. Poté však následuje trochu zdlouhavější část. Nejdříve ze všeho je potřeba zaregistrovat se na e-shopu dopravního podniku (kdo již účet má, tomu se stačí přihlásit) a podat si žádost o virtuální Pardubickou kartu.
Stačí vyplnit standardní formulář včetně přiložení fotografie, stejně jako při žádosti o fyzický nosič. Schválení žádosti trvá pár minut, avšak ve chvíli, kdy zjistíte, že je potřeba stejně dojít na pobočku dopravního podniku a nechat si (nový) účet ověřit, přichází první nepříjemnost. Bez toho nelze do aplikace přidat zakoupenou časovou jízdenku.
„Podle pravidel musíme ověřit každého cestujícího, protože byste se divil, kolik chytráků to dokáže zneužít. Napoprvé je potřeba potvrdit údaje, stejné je to i s prokázáním práva na slevu,“ upřesňuje ředitel pardubického dopravního podniku Tomáš Pelikán.
Virtuální Pardubickou kartu je poté potřeba propojit s mobilní aplikací, při tom platí stejné přihlašovací údaje jako při registraci v e-shopu na webu dopravního podniku.
Kdo se zaradoval, že mu aplikace poslouží ve chvíli, kdy zapomene plastovou Pardubickou kartu doma – má ji přece v mobilu, je vedle. I tady přichází náraz. Ve chvíli, kdy si do aplikace nahraje virtuální kartu, přestává platit ta fyzická.
„Jelikož jde o fyzicky oddělené nosiče, tak by to v praxi mohlo vypadat tak, že na jednu jízdenku se bude jezdit víckrát. Bylo technicky neproveditelné, aby vedle sebe existovaly jeden virtuální účet a druhý na plastové kartě,“ říká Pelikán.
Prostřednictvím e-shopu si pak cestující zakoupí požadovaný časový kupon, který se objeví v aplikaci v záložce „Aktivní kupón“. ViPKA však funguje výhradně jako časová jízdenka. Kdo Pardubickou kartu používá jako elektronickou peněženku, musí mu stačit ta plastová.
O komplexnější aplikaci, která by fungovala i jako elektronická peněženka, dopravní podnik kvůli nastupujícím trendům neuvažoval.
„Bylo by to kontraproduktivní, protože máme desítky tisíc uživatelů, kteří mají kartu plastovou. Celá řada dalších pasažérů si ji potom nepořídila, protože ve vozech se lze odbavit pomocí platební karty, kterou můžete navíc mít právě v telefonu nebo v hodinkách. Další takový produkt by si už asi těžko hledal uživatele. A proč mít v mobilu víceméně dvě stejné aplikace?“ vysvětluje Pelikán.
V soupravě se lze aplikací po 20. hodně prokázat dvěma způsoby. QR kódem, který se nachází v záložce Aktivní kupón nebo pomocí funkce NFC, pokud jí váš mobil disponuje. QR kód snímají pouze oranžové terminály u řidiče, díky NFC je možné využít jakýkoliv terminál ve voze. Je ovšem potřeba mít spuštěnou aplikaci a být v záložce Aktivní kupón, jinak dojde k odbavení pomocí platební karty (pokud ji má cestující v mobilu nahranou).
Uživatelům, které míjí nejmodernější technologie, aplikace bude sloužit dobře, náročnější klientelu však možná trochu zklame. Chybí například přihlášení pomocí otisku prstu a při nákupu jízdenek je nutné opouštět prostředí aplikace. Hlavní devizou tak zůstává přítomnost technologie NFC.
„Díky NFC se aplikace jeví jako moderní, nákup kuponů je ale nutný prostřednictvím e-shopu DPMP a webového prohlížeče. Z hlediska ergonomie se zdá být drobný problém s pozicí QR kódu, jehož umístění spíše ve spodní části obrazovky může komplikovat přiložení ke čtečce,“ uvedl po krátkém otestování aplikace Tomáš Kozel z katedry informatiky a kvantitativních metod Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové.
Svou aplikaci má i Hradec
K podobnému kroku v minulých letech sáhli i v sousedním Hradci Králové. Zde sice aplikace HopOn neslouží ani jako elektronická peněženka, ani jako virtuální Hradecká karta, ale lze přes ni nakupovat jednotlivé jízdenky. Není potřeba se nikam registrovat, cestující po stažení pouze do aplikace přiřadí svou platební kartu a poté už jen intuitivně několika málo kliknutími může kupovat různé jízdenky pro sebe i pro spolucestující.
Platný jízdní doklad se v aplikaci objeví do pár minut v záložce Moje jízdenky. Pro přehlednost se taktéž na displeji objevuje zbývající čas platnosti. Aplikaci lze používat i offline. V tom případě aplikace pošle SMS operátorovi a obratem přijde jízdenka.
„Kombinací obou aplikací by po vychytání drobných much vznikl takřka ideál,“ dodává Kozel.
K tomu ale asi hned tak nedojde, hradecký i pardubický dopravní podnik se od sebe naopak vzdálily. Již před půl rokem totiž Pardubičtí přišli o výhodu používání Pardubické karty v Hradci i držitelé Hradecké karty v Pardubicích, a to kvůli zmíněné výměně odbavovacího systému ve městě pod Zelenou bránou. Hradec Králové má v současné době na nový odbavovací systém vypsanou veřejnou zakázku, která však v minulosti byla už dvakrát zrušena.
Rozjezd se rodil v bolestechŘeditelka pardubické Základní školy Štefánikova Renata Janecká má ve škole 600 žáků. Rozběh školního dění bývá s přibývajícími nároky rok od roku obtížnější. A problémy s obědy, jejich placením a propojením s Pardubickou kartou letos rozjezd v pardubických základních školách ztížily. Novou Pardubickou kartu bylo nutné přečipovat, aby bylo možné ji použít v jídelně. „Děti stály frontu, byl to masakr. Nyní je takové přechodné období, kdy je v tom trochu zmatek. Je v tom víc věcí naráz. Dopravní podnik se však takto rozhodl, je to nezbytné, musíme se přizpůsobit,“ říká Janecká. Místo přečipování bylo také možné koupit si pouze vratný čip a Pardubickou kartu nechat zvlášť. Ředitelka Janecká říká, že z jejího úhlu pohledu je tato varianta lepší. „Když děti chodí na oběd s Pardubickou kartou, mohou ji ztratit. Proto si myslím, že je vhodnější mít čip připnutý u klíčů. Lituju vedoucí školní jídelny, protože pro ně byl začátek školního roku strašný. Do počátečního zmatku vnášejí nemalý podíl i rodiče, kteří nezaplatili svým dětem obědy včas, takže se stává, že v září 200 dětí nemá obědy, protože trvalý příkaz nebyl zadaný v daném termínu,“ pokračuje ředitelka. S každým novým začátkem školního roku je rozjezd náročnější. „Řekla bych, že rodiče to mají čím dál méně pod kontrolou. Vždyť zase přibývá věcí, které rodiče musí obstarat, sledovat a zařídit. Jsou čipy do družin, jídelen, rodiče toho mají hodně,“ uznává Janecká. Během podzimu se však situace uklidní a školní rok najede do běžných kolejí. (sk) |
