Od posledního rodinného domu v Žumberku k lince s drtičkou kamení v sousedním kamenolomu je to vzdušnou čarou dvě stě metrů. Díky souvislému lesnímu porostu mezi lomem a zástavbou není hluk možná tak velký, jak by se dalo čekat. Ale zároveň ho nejde přeslechnout. Je to trochu, jako by soused začal kolem šesté hodiny ráno vysávat a vydrželo mu to až do půl deváté večer.
„My jsme zvyklí, oni trochu prskají,“ glosovala to mladá žena s kočárkem u opraveného kostela Všech svatých.
„Žiju tu odmalička a ten hluk prostě nevnímám. Kdo se přistěhuje, tak ho slyší. Osobně si myslím, že větším problémem je prach. V lomu musí zkrápět linku, ale v zimě to nejde, protože voda zamrzá. Když zase prší, jedete po blátě, nestihnou to uklidit,“ uvedla starostka Žumberka Yveta Ždímalová. Ta říká, že stížností na lom mezi místními i rekreanty přibývá.
Nejblíže lomu jsou v Žumberku paradoxně novostavby. Starostka ale říká, že tak blízko lomu se domy už stavět nebudou a že každého zájemce o bydlení v Žumberku předem varuje. „Když sem přijde zájemce o pozemek, chci, aby zašel na to místo v době, kdy bude lom v provozu, a zjistil, zda mu hluk nebude vadit. Vyhneme se tím pak spoustě nepříjemností,“ řekla starostka.
Společnost M-Silnice plánuje rozšířit dobývací prostor svého lomu o 1,9 hektaru směrem na jih a jihozápad. Nyní by tam měla 250 tisíc tun žulového kameniva, po rozšíření od roku 2023 by to bylo 300 tisíc tun. To by podle dokumentace pro posouzení dopadů záměru na životní prostředí (EIA) umožnilo firmě provozovat lom dalších dvacet let.
Žumberk i obec Lukavice, pod kterou spadají Vížky na okraji dobývacího prostoru, jsou ostře proti. Důvody jsou totožné. Hluk, prach, doprava. Zatímco Žumberk více trpí hlukem z drtičky kamenů, Vížky zase trápí více otřesy půdy způsobené odstřely horniny a Lukavice si stěžují na nákladní vozy. „Devadesát devět procent aut jede přes Lukavici,“ uvedl starosta Lukavice Miloslav Stehno.
Ve stavebnictví kámen chybí
Odborníci, kteří zjišťovali dopady dalšího provozování lomu na životní prostředí, dospěli k závěru, že obyvatele nečeká zjednodušeně řečeno žádné drama. Například autoři hlukové studie soudí, že není třeba zavádět protihluková opatření, byť uznávají, že skutečnou hladinu hluku bude možné ověřit až poté, co se lom skutečně rozšíří. Podle biologického posouzení zase území není tak cenné, aby jej bylo třeba chránit. I když padne kus lesa a vzrostlé duby.
Krajský úřad vyhověl obcím a v srpnu rozhodl, že záměr bude podléhat posuzování vlivů na životní prostředí. Mimo jiné to znamená důkladnější rozbor všech možných negativních důsledků lomu, a investor tak bude mít cestu k získání povolení podstatně těžší.
Na druhé straně lidé ze stavebnictví varují, že začíná chybět materiál na stavby. Aktivní lomy na kámen, štěrk a písek se v Česku za pár let dotěží a pro další těžbu chybějí povolení. Dovoz tohoto materiálu začíná prodražovat stavby silnic, železnic i budov. To se projevilo mimo jiné při stavbě dálnice D35 v Pardubickém kraji.
„Upozorňuji, že od roku 1990 se neotevřel nový lom a materiál dochází. Proto jsou v Pardubickém kraji poničeny stavbou D35 komunikace. Materiál se totiž vozí padesát šedesát kilometrů daleko. Mám obavu, že nebudeme mít kamenivo a nebudeme mít z čeho stavět,“ řekl MF DNES generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.
Starosta Lukavice Miloslav Stehno uznává, že bez kamene to ve stavebnictví nejde. „Chápu to, ale ten kamenolom je příliš blízko vesnice, a ta tím tak trpí,“ řekl.
