Během nekonečných zimních měsíců to byla pro rodiny s dětmi jedna z mála možností zabavit se. Vzala se jablka, mrkev nebo rohlíky a šlo se ke Chrudimce. Tamní nutrie usídlené nedaleko sokolovny jen koukaly, co dobrého jim z mostu spadne. Ovšem krmení končí. Pardubičtí radní vytahují do boje proti nezvaným hostům.
„Pardubice trápí, stejně jako řadu jiných měst, přemnožené nutrie. Vyskytují se prakticky na celém území města v blízkosti vod, a protože je lidé houfně krmí, jsou ochočené a jejich počet každým rokem stoupá,“ uvedla tisková mluvčí pardubické radnice Alexandra Tušlová.
Podle ní mohou zvířata přenášet spoustu nemocí, podhrabávají keře a stromy podél břehů a spolu s nimi se ve městě množí také potkani. Město proto nechalo vyrobit informativní cedule vyzývající obyvatele města k nekrmení těchto v Česku nepůvodních zvířat.
„Krmení nutrií se stalo jakýmsi koloritem trávení volného času na procházkách městem. Díky tomu se zvířata přestala lidí bát, žerou prakticky z ruky a nechají se hladit. Bylo by ale dobré vědět, že ačkoliv vypadají roztomile, škodí člověku i přírodě. Proto jsme nechali pro starosty městských obvodů vyrobit informativní cedule, aby lidé zvířata nekrmili, a nepodporovali tak jejich přemnožení,“ uvedl náměstek primátora pro životní prostředí Jan Nadrchal z hnutí ANO.
Nutrie se do centra Pardubic rozšířily po vodě z nedalekých Sezemic. Absence přirozených nepřátel, teplé zimy v posledních letech a pravidelný přísun potravy od lidí způsobily jejich rychlé množení, které však není dobré ani pro přírodu, ani pro člověka.
Zvířata ničí břehy vodních ploch
„Nutrie dokážou spást vegetaci kolem břehů a jejich až desítky metrů hluboké nory mohou způsobit sesuv půdy, nebo dokonce pád stromů. Mohou být přímo nebezpečné i pro člověka – často přenášejí různé nakažlivé nemoci, např. leptospirózu, salmonelózu či krysí žloutenky,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí Miroslav Míča.
Ten upozorňuje i na to, že karanténní zábava v podobě krmení hlodavců se natolik rozmohla, že nutrie ani všechno nezvládly spořádat. Na své si tak přišli i potkani.
„Lidé je krmí ve velkém a ony ani nejsou schopny samy vše sežrat. U řek tedy zůstává spousta zbytků potravy a – zcela logicky, co nezvládnou zkonzumovat nutrie, moc rádi dožerou potkani. Oba tyto živočišné druhy se velmi dobře množí, což určitě nechceme,“ dodal Míča.
S přemnožením nutrií se potýká hned pět městských obvodů a starostové již cedule na místa jejich výskytu instalovali. I oni prosí lidi, aby své kratochvíle co nejdříve zanechali.
„Maminky s dětmi chodí ke slepému rameni Labe u Bajkalu krmit nutrie dennodenně, nutrie si na to zvykly, žerou z ruky a někteří dospělí jedinci i mláďata se dokonce nechají hladit. V okolí vody ale okusují a podhrabávají keře a stromky, a když jsem je na místech, kde je lidé krmí, počítal už v desítkách, rozhodl jsem se požádat město o spolupráci v boji proti jejich množení,“ řekl starosta druhého městského obvodu Radek Hejný s tím, že v Polabinách zatím nechal instalovat dvě cedule s informacemi, co jsou zvířata zač a proč není dobré jejich množení podporovat. „Věříme, že na to mnozí uslyší. Je ale pravděpodobné, že další cedule ještě nainstalujeme – bude to odvislé od toho, zda se zvířata za potravou po vodě rozšíří i na jiná místa Polabin,“ dodal Hejný.
Nutrie říční je velký hlodavec chovaný na kožešinu a maso. Pochází z Jižní Ameriky a v 80. letech patřilo tehdejší Československo k jeho významným chovatelům. „Nutrie se postupně přizpůsobily našim podmínkám, zabydlely se převážně v teplejších částech země v blízkosti vod a začaly se úspěšně množit. Patří k invazivním druhům, a zatímco v Jižní Americe jsou potravou pro krokodýly či velké hady, v Česku nemají nepřítele,“ dodala Tušlová.
Sousední Chrudim nejprve sáhla také k zákazu krmení nutrií, ale s těmi to nijak výrazně neotřáslo. Zimu v poklidu přežily. Radní tak nechali několik kusů odchytnout a převézt do záchranné stanice, zbytek pak čeká fyzická likvidace. Je pravděpodobné, že Pardubice budou muset nakonec jít stejnou cestou.
