Pan Malq. Učitel pro mladé koně i začínající jezdce. Sparingpartner při dostihovém tréninku nebo třeba jen doprovod do koňského přepravníku, když se některému z koní zkrátka nechce nastoupit do úzkého prostoru, který koně zpravidla moc rádi nemají. Ne tak Malq. Za svou mnohaletou kariéru nacestoval za dostihy tisíce kilometrů. Letos vstupuje hnědák s úzkou lysinou do své jubilejní desáté sezony.
Ve sportovním deníku tohoto čtrnáctiletého valacha je totiž tříletá odmlka. Malq se dával dohromady po těžkém zranění nohy a odpočíval ve výběhu. Majitelka Jana Fialová si jej užívala jako koně pro zábavu, kterému dopřávala zasloužený, byť zraněním vynucený předčasný důchod.
Jenže valachovi začala pomáhat zdravotní péče, jíž se už několik let zabývá v Kolesách u Kladrub nad Labem Pavlína Sůrová. Na dostihy tato trenérka nezanevřela, svoje nadšení pro koně však přenesla hlavně na léčbu a zejména rehabilitaci koní, kteří například utrpěli úraz na dostihové dráze.
A Malq se začal probouzet. Z provozního koně, který vozil děti, se začal zpátky měnit v dostihového mílaře. O jeho návratu však rozhodla také jeho povaha. „On je tvrďák. navíc ho to běhání pořád neskutečně baví. Hodně mu pomáhají přístroje, které tu mám na rehabilitaci,“ říká jeho trenérka Pavlína Sůrová.
Ztuhlé a unavené svaly mu pomáhá rozmasírovat speciální vibrační podložka, hodně cválá na vodním pásu. „Voda jednak tlumí nárazy kopyt na pevnou zem a také ho nutí dělat objemovou práci, kterou bychom s ním jinak museli udělat na dráze nebo v terénu. Takhle mu šetříme klouby a šlachy,“ popisuje Sůrová.
Když pak navíc rentgen a podrobné vyšetření na Veterinární klinice v Heřmanově Městci potvrdily, že je kůň naprosto zdráv, začal se Malq připravovat na velký comeback. Jedinou podmínku si ovšem majitelka dala - nikdy nepoběží překážkové dostihy.
„Vstal jako pták Fénix. Běžel 2900 metrů vytrvalecký dostih. A já ho neviděla. Zasekli jsme se na cestě, takže jsme přijeli do Slušovic a Malq už byl v cíli,“ vzpomíná Fialová. Jeho návrat byl pozvolný, ale pod žokejkou Jiřinou Andrésovou se lepšil s každým startem. Z devátého místa na sedmé, pak šesté, dvakrát skončil na dotovaném pátém místě. Obnovenou sezonu zakončil vítězstvím na svém domácím koleském závodišti.
„Právě jsme byli vybírat ve Francii koně, když mi trenérka volala, že Malq vyhrál. Málem jsem omdlela,“ vzpomíná Fialová.
Malq má radši jezdkyně
Tehdy byla v jeho sedle žokejka Ingrid Janáčková Koplíková. Právě jemnější ženská ruka svědčí valachovi víc než razantní jezdecký styl renomovaných žokejů.
„Žokejky mu do toho moc nemluví. Žokejové jsou často dominantnější, ale to je Malq taky. Ověřili jsme si, že tahle kombinace nejde dohromady, navíc ženy váží méně, je zbytečné, aby v tomhle věku nosil těžké jezdce,“ říká Fialová.
Malq od roku 2016 běhá každý rok na malých provinčních drahách. Zdaleka ne pokaždé se vejde takzvaně „na tabuli“ a bere peníze za umístění pro prvních pět koní v cíli. Nejraději se předvádí na té domácí v Kolesách, rád závodí také v Lysé nad Labem. Právě tam měl v sobotu zahájit sezonu. Na start se bohužel nevešel.
Na letošní premiéru si tak bude muset veterán českých závodišť počkat. „Čtrnáct let opravdu není obvyklý věk dostihového koně. Z koní, kteří se věnují rovinovým dostihům, je skutečně Malq aktuálně nejstarší,“ říká pracovník dostihového provozu Jockey Clubu České republiky a handicaper Jaroslav Fabris.
Za služebně nejstarším Malqem následují třináctiletí Sharp Brook a Johannes Kepler, dvanáctiletých koní startujících v rovinových dostizích je přibližně šest.
„U překážkových koní věk 14 let zas tak raritní není, protože tam obecně startují starší koně než v rovinových dostizích, ale ani v nich není běžný. Nejstarším aktuálně registrovaných koněm v Česku je patnáctiletý překážkář Borderland, 14 let je dvojici Gejzir a Rabbit King’s Best, ostatní jsou mladší,“ říká Fabris.
Například loňský vítěz Velké pardubické Hegnus je ale už třináctiletý, zatímco na rovinách se v podstatě nestává, aby kůň v takovémto věku patřil ke špičce. Trojnásobný vítěz Velké pardubické Peruán poslední start absolvoval dokonce v 15 letech.
Neměla jsem ho nechat skákat, říká majitelka
Malqa si jeho majitelka přivezla z Francie jako roční odstávče od kamarádů. „Z toho bude dobrej kůň, řekl mi jeho majitel, když jsem sledovala jeho dynamický projev. Tím se mi líbil,“ vzpomíná Fialová.
Valacha umístila k Josefu Váňovi, kterému svěřila jeho trénink. Ve dvou startech, které absolvoval jako dvouletý, skončil čtvrtý a stáj Estrella s nadějemi hleděla ke klasickému tříletému ročníku.
Hned prvními dvěma starty Malq potvrdil, že bude patřit ke špičce tříletého ročníku. Jeho distancí však byla míle, a tak jej tým kolem Josefa Váni směřoval například do Velké ceny Prahy, kde prohrál až po boji s přetěžkou soupeřkou Corcovadou. V Lázeňské míli skončil druhý za excelentním hřebcem Sharpourem.
Malqovy starty nebyly sice v dalších letech vítězné, ovšem obdivuhodná byla jeho bilance umístit se na dotované příčce, tedy do pátého místa. A to se Malqovi obdivuhodně dařilo s jedinou výjimkou po celé první tři roky jeho kariéry až do osudného pádu na úvodních pardubických dostizích v roce 2012. Tehdy na pardubickém závodišti absolvoval seznamovací start na překážkách. Ten však znamenal pád a konec slibně rozjeté dostihové kariéry.
„Zpětně si vyčítám, že jsem souhlasila s tím, aby ho pan Váňa přehodil na překážky. Malq se vrátil zraněný, takže jsem si ho vzala na důchod,“ popisuje Fialová.
A poté začal restart valachovy kariéry u trenérky Sůrové. Obě ženy se shodují, že se čtrnáctiletý Malq nehoní za dotacemi, a když ho závodění přestane bavit, stane se z něj definitivně penzista.
„Může běhat, ale nemusí,“ říkají společně o koni, který na koňského „dědka“ rozhodně nevypadá. Pro všechny z koleských stájí je to Malq. Pan Malq.