Uběhlo deset let od doby, kdy se na YouTube objevila jednoduchá animace růžové kočky Nyan Cat, která za sebou zanechává duhovou stopu. Animované zvíře se stalo miláčkem internetových fór a virálním fenoménem, než se na něj v průběhu času, stejně jako na každý internetový trend, tak trochu zapomnělo.
Na konci ledna však Nyan Cat zažila svůj comeback. Autor animace Chris Torres umístil jedinečnou verzi této postavičky do dražby na webové stránce Foundation, která slouží k nákupu a prodeji digitálního zboží a na níž se platí kryptoměnou ether. K překvapení Torrese se na portálu v posledních hodinách aukce strhla o artefakt dražební válka.
Nyan Cat nakonec získal anonymní kupec za 580 tisíc dolarů (12,8 milionů korun). Létající kočka pokořila vrchol trhu digitálního umění, avšak dlouho se na místě nejhodnotnějšího kryptodíla nevyhřívala.
Michelangelem online prostoru je dnes digitální umělec Mike Winkelmann, známý spíš pod uměleckým jménem Beeple. Jeho díla lze popsat jako surrealistická, postapokalyptická se špetkou science fiction, hrstkou morbidity a kýblem bizarnosti. Winkelmannovo dílo Rozcestí (anglicky Crossroad) se před pár dny vydražilo a prodalo za 6,6 milionů dolarů (téměř 146 milionů korun). Jde o krátké video, v němž pod stromem leží svlečené tělo Donalda Trumpa popsané nejrůznějšími hesly. Kolem procházejí lidé a Trumpa okázale ignorují.
V současné době se draží Winkelmannova kolekce Každodennost: Prvních 5 000 dní (v originále Everydays: The First 5 000 Days). Dosud činila nejvyšší nabídka 3,5 milionů dolarů (77 milionů korun), ačkoli aukce poběží až do 11. března.
Zajímavou skutečností rovněž je, že Beeple draží své kousky přes aukční dům Christie’s, který má za sebou přes dvě stě let historie a globální věhlas. Pro Christie’s jde o vůbec první prodej digitálního umění, aukční síň rovněž poprvé za dobu své existence přijme kryptoměnu ether jako platidlo. Dosud si vystačila s obyčejnými penězi.
Rozdíl mezi kočkou a unikátní kočkou
Trend, který otřásá art byznysem, má ale svá úskalí. Pokud si člověk do vyhledávače zadá Nyan Cat a nechá si zobrazit obrázky, uvidí, že létající, růžová kočka stále na internetu figuruje. Může ji tedy „mít“ kdokoli, nejen anonymní kupec, který za ni zaplatil stovky tisíc dolarů. Co tedy kupec za peníze dostal? Ironicky, ale vlastně výstižně to shrnuje titulek amerického webu CNBC: „Lidé platí miliony za klipy, na které se mohou dívat zadarmo.“
Především je nutné říct, že předmětem prodeje není samotné dílo (Nyan Cat nebo ležící Trump), ale takzvané „nezastupitelné tokeny“ (NFT). Tyto tokeny lze popsat jako identifikační číslo přidělené k danému kusu umění. Majitel tokenů je zaznamenán do sdílené účetní knihy, tedy do blockchainu.
Čím se liší token od kryptoměny? Na rozdíl od většiny virtuálních měn nelze vyměnit jeden nezastupitelný token za druhý, jako to lze i u klasických měn (třeba české koruny). Každý NFT je jedinečný a funguje jako sběratelský předmět, který není možné replikovat. Lze ho přirovnat k vzácným kartičkám Pokemonů. |
Ve chvíli, kdy transakce proběhne, stane se součástí trvalého veřejného záznamu, který slouží jako certifikát autenticity. Nelze jí změnit ani vymazat. Dílo pak může prodat jen jeho majitel. Problém ale zůstává v tom, že si každý s připojením k internetu může daný obrázek zobrazit, může ho vyhledat, kopírovat a použít. Jako kdyby Mona Lisa visela v obýváku každého člověka, ale majitelem byl pouze jeden z nich.
Autorská práva zůstávají autorovi, který navíc z každé další transakce díla získává předem určený podíl. Kupující tedy získá vlastnická práva (ačkoli ne výlučná) a vědomí, že je jeho kopie autentická a svým způsobem jedinečná díky zmíněným tokenům.
Za „zbytečnosti“ lidstvo utrácelo vždycky
Ačkoli lze přemýšlet o logice celého procesu, kryptoumění získává na popularitě a příznivci si jeho fungování a smysl dokážou obhájit. Podle nich lidé utrácí zbytečně velké peníze i za fyzické věci, třeba za roztrhané silonky od Gucciho nebo za sběratelské předměty typu helmy Darth Vadera v životní velikosti. Nadšenci rovněž zdůrazňují, že NFT umožňuje umělcům vydělávat peníze prodejem digitálního zboží, které by jinak bylo v lepším případě levné a v horším případě zadarmo.
„Od té doby, co digitální umění existuje, se pořád vymýšlí, jak by se dalo monetizovat, aby to umožnilo příjem pro umělce a vytvoření trhu. NFT a blockchain technologie tomu pomáhají, protože do digitálního světa, který se dá téměř neomezeně reprodukovat, přináší určitou unikátnost,” komentuje trend znalec současného umění Matyáš Kodl působící v pražské Galerii Kodl.
Podle New York Times jsou mezi kupujícími NFT sběratelé a fanoušci, kteří předvádějí, co si koupili, na sociálních sítích. Jiní se zase snaží rychle vydělat na růstu cen kryptoměn. A je potřeba jmenovat i kupující, kteří to zkrátka považují za formu zábavy, jež kombinuje hazard, investování a obchodování.
„Technologie NFT existovaly už dříve, ale popularitu a mainstreamovou pozornost to upoutalo až před pár týdny,“ poznamenává Kodl. „Je možné, že se o to část lidí začala zajímat, protože vidí, jak ceny rostou. Navíc je obchodování prostřednictvím tokenů jednoduché; jednodušší než s obrazy nebo jakýmikoli fyzickými předměty, které se musí přenášet, vystavovat a podobně. Myslím si tedy, že nákupní horečka, která se teď objevila, je do určité míry založená na spekulativních motivacích. Mezi fanoušky a sběrateli jsou zkrátka také investoři, kteří kupují digitální umění hlavně s vidinou dalších významných cenových nárůstů,“ myslí si znalec.
Dopad na životní prostředí
Trend už stihl proniknout i mezi hudebníky. Americkému diskžokeji Justinu Blauovi zastavila pandemie turné, a proto začal vydávat dříve nezveřejněné písně s exkluzivními vizuálními efekty. Po úspěšných dražbách písní prodal svá alba za 33 digitálních tokenů, tedy za více než jedenáct milionů dolarů (243 milionů korun).
Současné umění nelze kupovat jen jako investici, vysvětluje znalec |
Přestože si Blau ponechává autorská práva ke svému dílu a přestože skladby lze snadno kopírovat a sdílet, fanoušci po originálních autentických verzích zkrátka dychtí. „Jde o novou kulturu vlastnictví digitálně nativních aktiv a je to emotivní věc,“ komentoval diskžokej.
V digitální možnosti věří i kanadská hudebnice, která si říká Grimes. Kolekci svých kryptoděl prodala za šest milionů dolarů (132,6 milionů korun). Jde o obrázky, filmové klipy, animace i básně.
Nutno zmínit i negativní dopady „tokenizace“ uměleckých děl. Většina aktivit kolem NFT vyžaduje mimořádné množství elektřiny. Podle Guardianu se při prodeji kolekce děl umělkyně Grimes spotřebovala stejná elektrická energie kterou průměrný obyvatel EU spotřebuje za 33 let. Transakce tokenů a záznamy v blockchainu vyprodukovaly zhruba 70 tun emisí CO2.
Sázka na nejistotu
Boom digitálního umění nicméně nelze popřít. Trh s NFT začal vzkvétat v loňském roce. Zhruba 222 tisíc lidí učinilo transakce v hodnotě 250 milionů dolarů (5,5 miliardy korun), což je čtyřikrát tolik než v roce předchozím.
I když v tomto ohledu zažíváme nákupní horečku a je otázka, jestli se nadšení udrží, digitální umění se tím každopádně posune do širšího povědomí a už tady s námi zůstane.
Matyáš Kodlznalec z Galerie Kodl
Letošní rok nastartovala dražba klipu, v němž basketbalový hráč LeBron James blokuje protihráče. Klip se prodal za 100 tisíc dolarů (2,2 milionů korun). Úspěšná dražba se podařila i herečce Lindsay Lohanové, která takto prodala obraz své tváře za více než 17 tisíc dolarů (375,7 tisíc korun). Později se fotografie přeprodala za 57 tisíc dolarů (1,26 milionů korun).
Otázkou zůstává, jak dlouho trend vydrží a kam až bude schopen zajít. Rozhodující bude, jakým způsobem se letos vyvine cena kryptoměn, které slouží jako platidlo digitálního umění. Podle řady expertů jsou kryptoměny rizikovou sázkou.
„I když v tomto ohledu zažíváme nákupní horečku a je otázka, jestli se nadšení udrží, digitální umění se tím každopádně posune do širšího povědomí a už tady s námi zůstane. A je to určitě dobrá věc, protože dřív se na digitální umění nepohlíželo vždy jako na rovnocennou disciplínu s ostatními uměleckými médii,” uzavírá Kodl.
