Kraj Vysočina dostal loni od daňových poplatníků pět miliard 678 milionů korun, sousední Pardubický kraj získal o miliardu a 361 milionů korun méně. Pokud by se peníze dělily podle počtu obyvatel, Pardubický kraj by měl přitom obdržet více než Vysočina, nikoliv méně.
To je ostatně příklad, který hejtman Pardubického kraje Martin Netolický opakuje, kudy chodí. I podle analýzy Sdružení místních samospráv ČR si ale Pardubický kraj stěžuje právem.
Když se na začátku tisíciletí nový model financování krajů připravoval, politici jednotlivých regionů lobbovali za co nejvýhodnější koeficient pro svůj kraj. Tehdy měl kraj Vysočina o dvanáct tisíc obyvatel víc než nyní.
AnalýzaO jak vysoké částky ročně přicházejí jednotlivé kraje? Středočeský kraj - 1,566 mld. Kč Údaj představuje chybějící částku proti příjmům v roce 2019 ve srovnání se zavedením spravedlivějšího rozdělení daní s ohledem na počet obyvatel a rozsah silniční sítě. Zdroj: Analýza Sdružení místních samospráv ČR |
Naopak v Pardubickém kraji v současnosti žije lidí víc, počet obyvatel překonal hranici 520 tisíc, zatímco sousedé spadli pod 510 tisíc. Na příjmech krajů se to neodrazilo. S nastavením takzvaného rozpočtového určení daní (RUD) nikdo nehýbá, byť je shoda na tom, že pravidla jsou nespravedlivá.
„Nynější model financování krajů je neudržitelný. Kraje získávají prostředky z daňových výnosů podle dvacet let starých údajů, které dávno neplatí. Tyto parametry neodráží aktuální počet obyvatel ani počet kilometrů spravovaných silnic,“ řekl předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák.
Sdružení došlo k závěru, že Pardubický kraj patří mezi nejvíce daňově diskriminované regiony. Nepoměr mezi Pardubickým krajem a Vysočinou ale určité vysvětlení má. Vysočina je rozlehlejší region a stará se o přibližně 4,5 tisíce kilometrů krajských silnic, Pardubický kraj jich nemá ani tři tisíce.
Za peníze jedna nemocnice následné péče navíc
Z modelu Sdružení místních samospráv ČR, který zohledňuje počet obyvatel a rozsah silniční sítě, přesto vyplývá, že Pardubický kraj by při spravedlivém dělení daní měl každý rok dostat navíc čtvrt miliardy korun, naopak Vysočina by měla o bezmála stejně vysokou částku přijít.
Za čtvrt miliardy se přitom dá postavit například nová nemocnice následné péče, kterou nyní kraj buduje v Moravské Třebové.
„Vysočina, která má menší počet obyvatel, ročně získává 1,3 miliardy korun navíc. Když je to od roku 2004 a trvá to šestnáct let, tak máte jasnou odpověď na stav silnic v Pardubickém kraji,“ řekl hejtman Martin Netolický (ČSSD).
Nejvíce daňově diskriminované regiony jsou podle Sdružení místních samospráv ČR kraj Středočeský, který by měl podle analýzy dostávat o půldruhé miliardy korun ročně víc, a Jihomoravský, kterému by přibyla miliarda korun ročně.
Pardubický kraj letos využil svoji zákonodárnou iniciativu a navrhl změnu zákona o rozpočtovém určení daní, která by změnila princip rozdělování prostředků mezi kraje zařazením kritéria počtu obyvatel a počtu kilometrů silnic II. a III. třídy.
Obdobnou novelu se snaží v Poslanecké sněmovně prosadit také zástupci Libereckého a Zlínského kraje. Návrhy jsou v prvním čtení, ale současná Sněmovna změnu pravděpodobně neschválí.
„Argument, že si můžete změnit RUD, ale nedostanete ani korunu navíc, nemůže fungovat. Protože to bude znamenat, že prostě někomu musím ubrat a někomu přidám. Takže ten, komu uberu, to neschválí,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje a poslanec Ivo Vondrák, (nestr. za ANO) v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT1.
Kraje navrhly i posílení rozpočtů tím, že do výčtu sdílených daní chtějí zařadit silniční daň a daň z minerálních olejů. Navrhly i rozdělení deseti procent celostátního hrubého daňového výnosu mezi všechny kraje kromě hlavního města. Vláda s tím však nesouhlasí.
