Do jaké míry obří stavba za více než 500 miliard korun zasáhne obce a obyvatele v okolí řeky Moravy a Baťova kanálu, však zatím říct nelze.
„Studie sice říká, že je to technicky možné, ale detaily, které jsou pro nás zásadní, se teprve budou řešit. Pak budeme znovu jednat s krajem a obcemi, po jaké trase by průplav mohl vést,“ prohlásil Pavel Cenek, ředitel Závodu střední Morava Povodí Moravy, který má Baťův kanál ve své správě.
Mezinárodní vodní cesta má propojit řeky Dunaj, Odra a Labe a umožnit jednodušší vodní dopravu se severními i jižními státy Evropy. Obří stavba by měla měřit přes 400 kilometrů a náklady se odhadují na více než 500 miliard korun.
Kromě zmíněných řek počítá průplav Dunaj-Odra-Labe i s řekou Moravou. Starostům ve Zlínském kraji už se podařilo změnit trasu, kterou ministerstvo dopravy původně navrhlo. Nelíbilo se jim totiž, že by procházel Baťovým kanálem, protože by to podle nich znamenalo konec vodní turistiky.
„Ale ani tato varianta pro mě nic neřeší. Pořád mi nikdo nevysvětlil, proč je průplav užitečný a proč by se měl stavět,“ reagoval starosta Spytihněvi Vít Tomaštík.
„Uvažovaný vodní koridor nebude tak monstrózní, jak si možná veřejnost myslí,“ tvrdí Michael Trnka ze společnosti Aquatis, která studii zpracovávala.
„Tady je řada výhod, protože řeka Morava je regulovaná, upravená a nebudou potřeba velké zásahy. Například u Spytihněvi má v podstatě parametry uvažovaného vodního koridoru,“ poukázal Trnka.
Starostové z Olomouckého kraje jsou proti
Studie protov poslední variantě počítá s tím, že průplav se ve Spytihněvi odkloní od řeky Moravy společně s Baťovým kanálem. Vedl by mezi ním a řekou přes pole a protnul by i pár slepých ramen Moravy. Na začátku Starého Města se pak má vrátit do trasy kanálu, který se opět spojuje s Moravou.
Detailnější informace zatím studie neobsahuje. Není proto jasné, po jakých pozemcích by průplav vedl, které unikátní stavby na Baťově kanále by zůstaly zachované a které ne, nebo jestli by stavebníci museli kanál na některém místě posunout.
Povodí Moravy jako správce historické vodní cesty k plánům obří investice zatím mlčí.
„Nás primárně zajímá vodohospodářské řešení, které ve studii nebylo řešené, proto svůj postoj v této fázi nemůžeme sdělit. Potřebujeme plány průplavu posoudit z hlediska odtokových poměrů a pohlídat, aby nezhoršoval průchody povodní nebo celkovou vodní bilanci v tomto území,“ naznačil mluvčí PMO Petr Chmelař.
Povodí od letošního roku začne upravovat břehy Baťova kanálu od Veselí nad Moravou po Vnorovy. Investice se vyšplhá na více než 50 milionů korun.
O studii proveditelnosti jednali i účastníci mezinárodní konference Plavební dny, která se uskutečnila ve Zlíně. Dokument podporují a doporučují ho ke schválení vládě.
„Studie ukazuje, že tento průplav je technicky realizovatelný, ekonomicky efektivní, prospěšný z hlediska dopravy, případné střety s životním prostředím jsou řešitelné a má i funkce prospěšné v boji se suchem,“ sdělil Pavel Fošumpaur, předseda Českého plavebního a vodocestného sdružení.
Proti studii se naopak postavili starostové v Olomouckém kraji, kteří podepsali společné memorandum. Obávají se toho, že vodní koridor rozdělí jejich území a naruší krajinu, že bude mít negativní vliv na zdroje pitné vody nebo že zabere velké množství kvalitní zemědělské půdy.
Naopak Přerov, ve kterém se mají řeky střetávat a kde má vzniknout velký přístav, s plány souhlasí.
