Případy, kdy se náhle domácnosti a firmy ocitly bez proudu, jsou známé i z okolních zemí. Blackout postihl části Německa, Nizozemska i Polska. „Výpadky mohou samozřejmě hrozit kdekoliv. Výhodou je, že energetická síť v Česku je poměrně hodně robustní a je na takové situace připravena,“ říká Matys.
Zatímco občasné krátkodobé výpadky elektřiny zažil asi každý, kdo přečkal silnou bouřku na vesnici, rozsáhlé výpadky zná jen málokdo. V první fázi člověk zjistí, že nesvítí světla, nefunguje lednice.
„Jenže pak člověk nenatankuje u benzinové pumpy nebo nevybere peníze v bankomatu. Lidé budou bez informací,“ dodává Matys. V České republice však takové scénáře podle něj nenastanou. V zemi jsou elektrárny, které mají certifikaci na takzvaný start ze tmy.
Jednou z nich je i uhelná elektrárna ve Chvaleticích, ve které je Matys ředitelem. V případě nečekaného výpadku je možné elektrárnu znovu „nastartovat“, a to pomocí vodní elektrárny.
„Pustíte spádem vodu, rozběhnete elektrárnu a pomocí sítě dodáte elektřinu například do Chvaletic, kde se postupně začnou spouštět bloky,“ vysvětluje Matys.
Prevencí proti blackoutům je sada opatření. „První je na straně sítě, aby byla propracovaná. Například Praha chystá výstavbu nové rozvodny v Čimicích, která posílí město v tom, že bude zásobováno ze čtyř stran a připraveno na případný blackout. Dalším krokem jsou různá cvičení na styl co by se stalo, kdyby,“ uvádí Matys. Testy probíhají i na mezinárodní úrovni, neboť jsou sítě v jednotlivých zemích vzájemně propojené.
Jedním z probíraných témat v Rozstřelu byla i otázka elektromobilů. Auta na elektrický pohon jsou podle Matyse pro energetickou síť výzva. V současnosti není na takový přechod připravena.
„Pokud by si tu všichni koupili hybridní auta a elektromobily, docházelo by k velkým špičkám v odběru elektřiny při nabíjení vozidel, a to ráno při příjezdu do práce a odpoledne, až lidé dorazí domů,“ říká Matys a dodává, že tak může docházet k velkým výkyvům při spotřebě energie. Proto je podle něj nutné se na takovou situaci připravit a věnovat jí pozornost.
Přechod na zelenou
Velkým tématem je v poslední době i přechod na obnovitelné zdroje. Německá uhelná komise například začátkem roku rozhodla, že země do roku 2022 odstaví jaderné elektrárny, do roku 2038 i uhelné.
Podle Matyse čeká podobná cesta i Českou republiku. „Uhlí jednou dojde. Víme, jaké uhelné doly budou postupně končit a je potřeba se na to maximálně připravit,“ tvrdí Matys. Jednou z možností jsou podle něj například paroplynové elektrárny.
Celý Rozstřel s Václavem Matysem:
