Vedení krajských nemocnic oznámilo, že akutní péči v kraji čeká změna. Ve třech nemocnicích se má dělat akutní péče, ale do patnácti let v Chrudimi a do pěti let v Litomyšli jen péče plánovaná, a tedy s menšími nároky na počty lékařů. Složitější a nákladnější péče má být koncentrovaná do méně nemocnic.
Nikdo zatím neřekl, co přesně by to znamenalo a jaký je cílový stav. Na to mají odpovědět odborné lékařské týmy.
Smysl změny je jasný. Ve chvíli, kdy chybějí lékaři a zdravotní sestry na udržení ústavní čtyřiadvacetihodinové pohotovosti, představuje plán východisko z nouze. Vedení nemocnic i kraje naznačují, že bez jakéhokoliv zásahu by se mohla oddělení kvůli nedostatku personálu hroutit.
„Copak se jde dále tvářit, že řešení lze jen donekonečna odkládat a uměle držet status quo? Ne. Nechceme jen nečinně přihlížet. Situace je opravdu vážná. Nezbývá, než mít dost odvahy stanovit a realizovat některé kroky pro konsolidaci krajské zdravotnické péče,“ uvedl krajský radní Ladislav Valtr z ODS odpovědný za zdravotnictví.
„Můžeme diskutovat, proč už to nenastalo, ale i vzhledem ke krajském volbám to ani nastat nemohlo, nešlo o tom diskutovat,“ uvedl generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.
Změny kraj podle Valtra prosazuje především uvnitř pracovišť, která mají málo výkonů nebo jsou špatně odborně zajištěná. Některá opatření se podle něj nemusí jevit jako populární, ale cílem podle něj je, aby každý občan měl jistotu, že mu bude v případě potřeby poskytnuta včas nejlepší možná dostupná zdravotní péče.
Tři neznámé veličiny: Lékaři, peníze a investice
Ve hře je však mnoho neznámých. Asi vůbec nejdůležitější je, zda plánu uvěří zdravotníci, kteří v nemocnicích dnes pracují. Nebo lékaři, které chtějí nemocnice získat. Například chirurgové z Litomyšle se proti chystané restrukturalizaci nemocnic postavili právě proto, že přináší nejistotu.
O stejném nebezpečí mluví i primář dětského oddělení chrudimské nemocnice David Kasal, který je poslancem hnutí ANO. Ten navíc upozorňuje, že manažeři si nemohou představovat, že budou přesouvat lékaře či sestry z jedné nemocnice do druhé, jak by potřebovali.
„Jestli si v Pardubicích myslí, že díky Chrudimi si vylepší počty zdravotníků v Pardubicích, tak se pletou. Já například v pardubické nemocnici nikdy pracovat nebudu,“ uvedl Kasal. Slova o plánované péči podle něj mohou personál nemocnic naopak znejistět.
Valtr odmítá, že oznámení chystaných změn může některé nemocnice oslabit. „Nemyslím si, že to nutně musí vést k odlivu zdravotníků z Litomyšle nebo Chrudimi. Chci jim dát naopak jistotu, že se s nimi nadále počítá a že nebudeme jejich oddělení zavírat,“ uvedl Valtr. „V naší strategii má a bude mít každá z nich své přesně určené pevné místo. To samé platí i o zdravotnickém personálu,“ dodal.
Další riziko spočívá v tom, že plán kalkuluje s přeléváním výkonů a tedy i peněz od zdravotních pojišťoven z jedné nemocnice do druhé. To se ovšem lépe řekne, než udělá. Vždy hrozí, že peníze z kraje odtečou jinam. To se v minulosti v Pardubickém kraji už stalo.
Pacienti budou za péčí jezdit dále
Aby měly chystané změny logiku a byly přijatelné i pro pacienty, je tu ještě jedna podmínka. Část lidí bude muset za některými výkony jezdit do vzdálenějších nemocnic než dosud a měli by mít jistotu, že se tam dočkají péče minimálně stejné či spíše lepší a v modernějším zařízení.
Jenže to není jisté. Vlajkovou lodí krajského zdravotnictví má být pardubická nemocnice společně s orlickoústeckou. Jejich stav tomu neodpovídá. I přes relativně velké investice v posledním období jim k ideálu mnoho schází. Klíčovými investicemi jsou plánované stavby urgentních příjmů v obou nemocnicích za 1,5 až 2 miliardy korun, na jejichž dokončení se však bude roky čekat.
Radní kraje tvrdí, že se nezapomíná ani na tři zbylé nemocnice. Například před týdnem schválili investici do druhé etapy rekonstrukce interny v litomyšlské nemocnici.
