Vedení Pardubického kraje i spojených nemocnic plánuje kvůli nedostatku neurologů v Litomyšli přesun tamního iktového centra do sousední orlickoústecké nemocnice.
Politici v Litomyšli se obávají, že bez specializovaného pracoviště, které je zaměřené na léčbu akutních cévních mozkových příhod, bude existence akutní péče v nemocnici do budoucna ohrožena.
Kuchar z funkce v litomyšlské nemocnici odešel na konci roku 2015 a nyní říká, že nemocnice o lékaře ve skutečnosti v minulosti nebojovala. Pád oddělení podle něj nastartoval hlavně nezájem managementu.
Jak na tom byla neurologie, když jste do Litomyšle přišel?
Když jsem nastoupil v roce 2003, bylo oddělení prakticky zavřené, byli tam jen dva neatestovaní lékaři. Spolu s ředitelem Vylíčilem jsme postupně otevřeli nový pavilon neurologie, podařilo se získat smlouvu na novou kapacitu - neurologickou JIP, projekt iktového centra jsme začali v roce 2010 a ukončili v roce 2014. Zkrátka se povedlo vybudovat funkční oddělení, které se výrazně zakotvilo ve struktuře krajského zdravotnictví.
Co se stalo, že se oddělení rozpadá?
Dnešní pád bohužel nastartovaly lékařky oddělení požadující navýšení plateb za více než čtyři pohotovostní služby. Ať byly jejich pohnutky jakékoliv, situaci vyhrotily do stavu, kdy koncem roku 2015 odmítly dva měsíce postavit pohotovostní služby. Byť šlo kromě jiného i o důsledek počínající globální personální krize českého zdravotnictví, vedení Nemocnice Pardubického kraje hodilo celou zodpovědnost za tyto provozní problémy na mne. Za této situace, kdy se ke mně vlastní lékařky chovaly značně nekorektně, lhostejně se choval i tehdejší ředitel nemocnice, ale i vedení nemocnic, jsem se rozhodl opustit funkci primáře.
Snažilo se vás vedení nemocnic udržet?
Vůbec ne. Ředitel mi přinesl podepsanou výpověď a za celou mojí výpovědní lhůtu se nezajímal o to, zda chci pokračovat v nějaké práci pro nemocnici. Pro absolutní nezájem ředitele, ale i vedení Nemocnic Pardubického kraje jsem se rozhodl odejít nejen z nemocnice, ale i z východních Čech a našel jsem si práci v Ostravě. Nikdo mi při odchodu za odvedenou práci nepoděkoval ani nepodal ruku. Dodnes se nemůžu zbavit dojmu, že se to hodilo do plánované koncepce „vyhnití“ nemocnice zevnitř s poukazem: „Vždyť my za to nemůžeme, ale musíme to zavřít.“
To říkáte vy. Vedení nemocnic by s vámi určitě nesouhlasilo. Tvrdí, že o lékaře stojí, a nabízejí podporu nebo stipendia.
Tyto proklamace mi připadají směšné. Naopak se nedivím, že z nemocnic Pardubického kraje odcházejí další lékaři. Vzhledem k nekoncepční práci managementu se sem noví hrnout nebudou. Kraj dodnes nepředložil žádnou koncepci rozvoje krajského zdravotnictví, takže lékař, který by chtěl nastoupit třeba do nemocnice v Litomyšli, neví, zda nemocnice nebo určité oddělení přežije další roky.
Jak vy jako odborník hodnotíte plán na přesun iktového centra do nemocnice v Ústí nad Orlicí?
To je poměrně komplikovaná otázka. Osobně si myslím, že jim chybí odborné zázemí dle příslušné vyhlášky ministerstva, lůžková rehabilitace a určité zkušenosti v akutní neurologii. Je ale pravdou, že aktuální personální situace na neurologii v Litomyšli je kritická a nevyhovuje příslušnému zákonu o iktových centrech. Kraj to ale mohl řešit ještě před rokem, nyní je zřejmě řešením skutečně jen spojení obou neurologických oddělení.
