Síť protialkoholních ambulancí v kraji totiž podle primáře psychiatrie Pardubické nemocnice není dostatečná, počet lidí závislých na alkoholu navíc roste.
„Současné ambulance jsou přehlcené, mají dlouhé čekací doby. Je velký problém sehnat psychiatry, kteří se specializují na léčbu alkoholismu a toxikomanie,“ řekl Jan Kolomazník.
V kraji se nachází jediná protialkoholní záchytná stanice. Loni přijala přes tisíc pacientů, v předchozích dvou letech vždy více než 1200 ročně. V Pardubicích se ambulantně léčí téměř tisíc lidí včetně toxikomanů. Loni počet pacientů meziročně stoupl o 153, z toho byla asi stovka lidí se závislostí na alkoholu.
Pokud získá evropské dotace, se stavbou by kraj mohl začít napřesrok. Po rekonstrukci či dostavbě v Pardubicích by se počet akutních lůžek mohl zvýšit o 25. Nebude to však dřív než za dva až tři roky.
V Pardubickém kraji není totiž umístěna žádná psychiatrická léčebna, ale zřizuje nemocnice akutní péče s psychiatriemi v Pardubicích a ve Svitavách. Dále pak nemocnice následné péče s psychiatrickým pracovištěm v Žamberku a také sociální zařízení pro pacienty s psychiatrickými problémy, kteří nejsou schopni zcela samostatného života, v Domově na hradu Rychmburk.
Pomáhají centra duševního zdraví
„Pro část z těchto klientů je ale mnohem prospěšnější žít v komunitním bydlení, ať v bytech či domech, kde jim pomáhají pracovníci sociálního zařízení a případně i spolupracující neziskové organizace,“ uvedl radní pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.
To se částečně daří v Domově na hradu Rychmburk. „Část našich obyvatel už žije v takzvaném Integračním centru naproti hradu, kde je penzion se samostatnými byty a kde klademe důraz na sebeobslužné činnosti, a na hrad chodí pouze do aktivizační dílny,“ řekl ředil domova Jakub Vávra.
Další klienti žijí v bytech chráněného bydlení ve Skutči. „Poté, co jsme si nemohli pronajmout domek v Hlinsku, hledáme ještě jiné lokality, které nebudou vzdálené od pracoviště odborného lékaře a případných možností sociální rehabilitace,“ uvedl Vávra.
Tím narazil na další problém - stigmatizaci duševně nemocných. V době, kdy se měli přesunout do domku v Hlinsku, zvedla se mezi místními velká vlna nevole. Petici proti tomuto návrhu podepsaly dva tisíce lidí. Městem se totiž šířily mylné zvěsti o tom, že zde budou umístěni těžcí schizofrenici.
Pomoci by mohla Centra duševního zdraví, která by měla vzniknout po celé republice. V kraji by se mělo v první etapě objevit alespoň jedno, pravděpodobně v Pardubicích. Další by mohla vzniknout do budoucna v závislosti na možnostech financování.
„Je to služba, která by měla jít za člověkem podle jeho individuálních potřeb. Dnes je v nemocnicích mnoho lidí jen proto, že doma by neměli potřebnou péči, nikdo by jim podle aktuálního stavu neupravil dávkování léků a podobně. To všechno mohou Centra duševního zdraví zajistit,“ uvedl ředitel spolku Péče o duševní zdraví Petr Hejzlar.
„Lidé propuštění z nemocnice by se měli dostat do terénních služeb právě prostřednictvím těchto center. Bohužel zatím stále čekáme na dohodu o jejich financování, o kterém se rozhoduje mezi ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem práce a sociálních věcí,“ dodal Hejzlar.
