Zhruba padesát rodin se v minulém týdnu dozvědělo v bohdanečském Centru spokojeného stáří AlzheimerCare velmi nepříjemnou zprávu.
„Zařízení se ke konci roku zavírá,“ oznámilo vedení ústavu, který se stará o lidi trpící Alzheimerovou chorobou.
S tím těžko někdo mohl počítat. Vždyť se otevíralo v lázeňském pavilonu Bílý před pár měsíci a jeho šéfové mluvili o dlouhodobé vizi péče o lidi, které postihlo neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné silné demenci. V posledních stádiích nemoci je pro rodiny téměř nereálné starat se o takto postižené lidi.
„Centrum je bezbariérové, s 51 postelemi v jednolůžkových, dvoulůžkových pokojích a v pokojích pro intenzivní péči. Objekt je vybaven moderní technologií, zajišťující bezpečnost klientů i personálu,“ říkal tehdy ředitel Léčebných lázní Bohdaneč Jiří Vitík.
Rodiče či partneři lidí, kteří nejsou schopni se o své těžce nemocné nejbližší bez profesionální péče postarat, tak nyní zažili nepříjemné překvapení.
„Vyvolalo to tady ohromný poprask. Lidé s tím absolutně nepočítali. Když zjistili, že ošetřovatelky dostávají výpovědi, začali intenzivně hledat místa pro své blízké jinde,“ uvedla žena, která má v bohdanečském centru svého manžela, nechce být ovšem jmenována.
Ostatně samo vedení centra v Lázních Bohdaneč je nyní na rozdíl od velkolepého otevírání zařízení na informace poměrně skoupé.
„Neradi bychom, aby informace o současném dění v našich lázních byly dezinterpretovány a vyzněly negativně,“ sdělila Kateřina Stará, vedoucí kanceláře statutárního ředitele a správní rady zařízení.
Klienti mají zamířit do centra ve Svobodě nad Úpou
Lidé z vedení centra nechtěli informovat veřejnost předtím, než se vše dozvědí klienti. „Nedokončili jsme ještě osobní jednání s příbuznými našich klientů,“ řekla Stará.
Na setkáních se příbuzní dozvěděli, že mohou své nemocné nechat převézt do zařízení v podhůří Krkonoš. „Všem klientům, kteří nyní využívají služeb centra v lázeňském areálu, nabídneme minimálně stejné služby v našem centru ve Svobodě nad Úpou, a nejsou tak na místě obavy z toho, že by museli složitě hledat adekvátní služby jinde. Pavilon Bílý využijeme pro lázeňské hosty,“ uvedl ředitel Léčebných lázní Bohdaneč Jiří Vitík.
Jenže taková služba je pro řadu lidí k ničemu. Pacienti s těžkým postižením mozku jsou většinou zvyklí na časté návštěvy svých příbuzných, a tak pro řadu lidí nepřipadá přesun do 75 kilometrů vzdálené Svobody nad Úpou v úvahu.
Až do Krkonoš by projezdila celý důchod
„To je pro mě naprosto nereálné. Manžel je na mě fixovaný a trvá na tom, abych se denně u něj stavila. To by ve Svobodě nad Úpou určitě nešlo. Projezdila bych celý důchod a ani fyzicky bych na to neměla,“ dodala žena, která se nakonec pokusí dostat svého muže do nějakého podobného zařízení v Pardubicích.
Otázka je, proč se vlastně Centrum spokojeného stáří AlzheimerCare zavírá, když nemocných stále přibývá, a navíc z péče o ně je výhodný byznys. I díky pomoci státu totiž lidé za umístění příbuzného platí kolem dvaceti tisíc korun měsíčně.
„Koncept našeho centra je založen na poskytování kvalitní sociální péče, ale také kvalitní individuální zdravotní péče. Tato ambice vyžaduje potřebný počet odborného personálu, především kvalifikovaných zdravotních sester. Je známo, že dnes se v celém resortu zdravotnictví stává tato profese nedostatkovou. S touto skutečností se potýkáme bohužel i my, a proto nejsme schopni garantovat potřebný rozsah zdravotní péče pro plnou kapacitu centra,“ uvedl Jiří Vitík.
