„Jedná se například o možnost prolomení daňového tajemství ve prospěch zpravodajských služeb,“ řekl senátorům ministr vnitra Milan Chovanec. Pro jich bylo 40, osm hlasovalo proti, 21 se zdrželo hlasování.
Daňové tajemství se prolomí tím, že zpravodajská služba bude moci žádat informace ze správy daní od Generálního finančního ředitelství. To nebude muset údaje poskytnout, pokud by to ohrozilo účinný výběr daní. Nynější právní úprava umožňuje tok informací jen od zpravodajských služeb k orgánům daňové správy.
Ze zákona také zmizí omezení, které nyní umožňuje zpravodajským službám získávat údaje chráněné bankovním tajemstvím výhradně v případech, které se týkají financování terorismu. Zpravodajské služby budou moci žádat údaje rovněž od spořitelních a úvěrních družstev. Zůstane povinnost mít k tomu svolení soudce. Senátor František Bublan z ČSSD připustil, že jde o citlivou věc, ale změnu také podpořil.
Třetí změna počítá s tím, že zatímco nyní má tajná služba k dispozici v případě nasazení odposlechu jen obsah hovoru a telefonní číslo, nově se zpravodajci dostanou i k informaci, komu příslušné číslo patří.
Návrh ukrajuje naši svobodu, protestoval senátor Valenta
„O ničem jiném, než o ukrajování naší svobody tento návrh není,“ protestoval proti zákonu nezařazený senátor Ivo Valenta, majitel sázkařského holdingu Synot. Zákon je podle něj na objednávku tajných služeb. „A kdo ohlídá hlídače?“ ptal se Valenta.
„Je to ve prospěch státu,“ hájil zákon ministr Chovanec. Zákon má podle vlády pomoci získávat informace o lidech ze struktur organizovaného zločinu a praní špinavých peněz. Cílem je zlepšit podmínky pro odhalování korupce, snah o ovlivňování chodu státních a polostátních institucí nebo finanční podpory terorismu v zahraničí.
Premiér Bohuslav Sobotka dříve slíbil, že se chystá posílení kontroly tajných služeb. Kromě sněmovních komisí by je v budoucnu měla kontrolovat skupina z řad soudců. Parlamentní kontrola by se měla týkat i Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy rozvědky.
