Nechyběli ani tehdejší četníci, kteří sehráli hlavní roli při zatýkání, ke kterému došlo 9. května kolem druhé hodiny odpolední. Na akci, která byla součástí oslav osvobození Rokycan, se přijeli podívat i američtí veteráni a zástupci amerického a ruského velvyslanectví.
„Už jsou tady zase,“ poznamenal jeden z diváků, když na náměstí rozděleném demarkační linií viděl skupinku nadšenců v nacistických uniformách. Na opačné straně linie vytvořené z kovového hrazení byli naopak nadšenci v amerických džípech nebo nákladních vozech.
„Německé jednotky se z Prahy snažily dostat co nejrychleji na západ za demarkační linii. Původně měla vést po hranicích Českoslovenka a pak při postupu amerických jednotek došlo k dohodě mezi spojenci a linie vedla nově v ose měst Karlovy Vary Plzeň České Budějovice,“ burácel z amplionu šéf rokycanského muzea na demarkační linii František Koch, který zatýkání komentoval.
Vše doprovázela dobová hudba - náměstím burácely americké rytmy, sokolské pochody, později i sovětská Kaťuša.
Koch upozorňoval na to, že do Rokycan jako první přijeli členové americké 16. obrněné divize 23. kavalérie, pak je vystřídaly vozy 2. pěší divize, takzvaní slavní Indiáni.
„Byli charakterističtí tím, že nárazníky vozů měli v bílé barvě a místo bílé hvězdy měli černý erb s bílou hvězdou a hlavou indiána,“ dověděli se přítomní od Kocha s vysvětlením, že Američané zaujali postavení na demarkační linii a měli zamezit styku a promíchání západních spojenců a Sovětů, kteří do Rokycan dorazili po Američanech.
Koch připomněl i to, že podle protokolu o bezpodmínečné kapitulaci Německa se všichni příslušníci německé branné moci po půlnoci z 8. na 9. května museli vzdát tam, kde se právě nacházeli.
Zatčení sehráli podle zpráv dobového tisku
„I když byli vyzbrojeni funkční těžkou technikou a chtěli se vzdát spíše Američanům než Sovětům, tak se již neodvážili překročit demarkační linii a tato situace za chvíli nastane,“ hřímal Koch těsně před zatčením K. H. Franka.
Zinscenované zatčení bylo v hlavních částech poplatné zprávám dobového tisku. „Na telefonické upozornění učinil Národní výbor v Rokycanech opatření k zadržení Franka, který byl v generálské uniformě a jel v zeleně natřeném autě s přívěsným vozíkem. Kolem půl druhé hodiny odpolední skutečně přijíždělo od pražské strany na rokycanské náměstí několik aut s německými policisty, nápadně silně vyzbrojenými, a uprostřed jeho zelené auto. Kterýsi četník vykřikl: „Frank!“ a dav lidu toto volání opakoval,“ tak zatčení popisoval list Národního výboru pro Rokycansko a Zbirožsko z 18. května.
Americký důstojník podle listu rychle nasedl do připraveného auta a v Rokycanech za Plzeňskou branou zastoupil Frankovu automobilu cestu. Oba vozy pak jely zpět na náměstí, ale po krátkém jednání nastoupily cestu k Ejpovicím, kde byl Frank zatčen americkým vojskem a nakonec v Praze oběšen.
