Snad nejhůře je na tom zřejmě Palackého třída, konkrétně zastávka u autobusového nádraží. K ní už ani autobusy a trolejbusy nemohou ani zajíždět dle původního záměru. Krátery v silnici a vysunutý asfalt až na obrubník způsobily, že zde vozy MHD zastavují o několik metrů dříve.
Zastávka je v těchto místech naštěstí velká, a tak mohla být rozdělena provizorním dopravním značením. Vozy tak musí nabírat cestující už v přední části u přechodné značky, kde vozovka ještě drží.
„Ta zastávka je celkově hrozná. A takových je bohužel více,“ postěžoval si na sociální síti na stav nástupišť Jiří Vyhnálek.
Dopravní podnik o neutěšeném stavu zastávek ví. Poškozené silnice pod nimi totiž mohou vést k poškozením částí vozů.
„Netěší mě to. Nejde přitom jen o náš vozový park, ale mnohdy vůz ani nemůže zajet až k zastávce, a lidé musí několik metrů k němu,“ uvedl ředitel pardubického dopravního podniku Tomáš Pelikán.
Žulový podklad mnoho nevydrží
Z opačné strany zastávky Autobusové nádraží je zase jiný problém. Při dešti se cestující musí hodně posunovat k okraji nástupiště, jelikož podklad z kostek pod zastávkou je prohloubený a drží se v něm špinavá voda. Zastávce viditelně chybí kvalitní odvodnění a opravy z minulého roku se ukázaly jako téměř zbytečné. Lidé tak často musí uskakovat, aby je kalná voda při příjezdu autobusu „nenahodila“.
„Hlavně ať tam při opravě dají nějaký speciální beton a ne žulový kostky, co budou za 2-3 roky vymletý,“ vyjádřil se k nevhodnému řešení Vladimír Fajmon.
Jenže ani na nových zastávkách není vše ideální. Například před obchodním domem v centru města na Masarykové náměstí sice odvodnění funguje kvalitně, ale obrubníky jsou zase tak vysoké, že se o ně blokují dveře, které posléze nejdou zavřít.
„Mohl byste škubnout se dveřmi, aby se zavřely,“ prosil řidič jednoho z cestujících, když chtěl autobus odjet, ale jedny ze dveří byly zaseknuté o hranu zastávky. Při pohledu na olámané kraje obrubníku je jasné, že nejde o ojedinělý problém.
Stejně jsou řešeny i nové zastávky na opravené třídě Míru, kde je však jejich vytíženost díky nižší četnosti spojů podstatně menší.
Úprava či rekonstrukce zastávek není ve všech případech jednoduchá, nejsou totiž v majetku dopravního podniku. „Někde je majitelem město, jinde kraj. Někdy je proto složité dát to dohromady,“ dodal ředitel Pelikán.
