Pracovníci Krajského úřadu si od listopadu užívají navýšení platových tarifů o 3,5 procenta dané nařízením vlády. Stejně tak to platí pro radnice. Mzdy na magistrátu se tak zvýšily od listopadu v základních tarifech přibližně o 600 korun hrubého měsíčně. Veřejný sektor má „své jisté“, ale ve světě podnikání si o takovém navýšení mohou zaměstnanci podniků nechat zdát.
Firmám v Pardubickém kraji, zejména v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu, přibývá zakázek, ale platy automaticky v příštím roce zvyšovat nebudou. Odbory zpravidla požadují pětiprocentní růst mezd, předáci však sami předpokládají, že jejich požadavky splněny nebudou.
„Nemyslím si, že se oživení ekonomiky na mzdách v našem kraji výrazně promítne. Firmy, které hodně exportují a mají velkou přidanou hodnotu výrobků, by ale přidávat mohly,“ řekl předseda Krajské hospodářské komory Pardubického kraje Jiří Doležal.
Výjimkou mezi většími podniky z hlediska nárůstu mezd je zčásti automobilka a zčásti výrobce elektrospotřebičů i zahradní techniky IsolitBravo Jablonné nad Orlicí.
„V průměru jsme zvýšili mzdy téměř o devět procent. Hodláme je zvyšovat i v příštím roce, záleží to na tom, jak se nám bude dařit,“ řekl ředitel firmy Kvido Štěpánek.
Očekávaný nárůst průměrné mzdy v roce 2015Foxconn Pardubice 3 - 5 % Krajský úřad 3,5 % Magistrát, radnice 3,5 % SCHOTT CR Lanškroun cca 3 % Synthesia Pard. cca 3 % OEZ Letohrad 2,7 % děl. Saint-Gobain Adfors Litom. 1,3 % diferencovaně KYB Manufacturing Czech do 1 % Megatech Industries Hlinsko cca 300 Kč Podle výsledků: Iveco Vysoké Mýto, Paramo Pardubice, Svitap Svitavy, Rieter CZ, IsolitBravo Jablonné nad Orlicí, Panasonic Automotive Systems Czech |
Zato například společnost KYB Manufacturing Czech postavila v Pardubicích další halu na výrobu automobilových tlumičů a stále zvyšuje výrobu, ale mzdy v příštím roce budou stagnovat. Prezident firmy Robert Frank uvedl, že platy jsou v podniku o deset až 15 procent vyšší, než je průměrná mzda v kraji, která v současnosti činí necelých 22 200 korun.
„Příští rok se budeme držet současných platů. Jsme nad průměrem kraje, i když se dá samozřejmě namítnout, že krajské mzdy jsou ve srovnání s ostatními regiony v druhé polovině žebříčku,“ řekl Frank.
Výrobce autodílů Megatech Industries Hlinsko zaměstnává okolo 450 lidí. Průměrně si vydělávají 17 500 korun měsíčně. Odborům se pravidelně daří mírně navyšovat mzdy každý rok o několik stokorun.
„Podařilo se nám vyjednat navýšení mezd o 300 korun pro dělníky. Při tak nízkých platech, jako tu máme, je to úspěch,“ řekla odborářka Alena Šírová.
O více než deset tisíc korun vyšší průměr mezd mají dělníci v litomyšlské firmě Saint-Gobain Adfors CZ. „ Máme již dojednáno navýšení zaručených mezd o 1,3 procenta,“ řekla personální ředitelka Lucie Vejačková.
V Rieteru hodlají zvyšovat mzdy i příští rok
Mzdy šly letos nahoru i v ústeckém Rieteru CZ a jeho ředitel Jan Lustyk počítá s růstem platů i pro rok 2015. Podle ředitele výrobce autobusů vysokomýtského Iveca Jiřího Vaňka se bude nárůst mezd řešit až v příštím roce a zatím je toto téma předčasné. Podobně reagují zástupci pardubické firmy Panasonic Automotive Systems Czech.
Odboráři rafinérie Paramo v Pardubicích chtějí prosadit pětiprocentní růst platů. Podle mluvčího Mikuláše Dudy je v současné době průměrná mzda v Paramu o 30 procent vyšší, než je průměr v regionu. Jednání teprve začínají a potrvají tři měsíce, v březnu se má podepisovat kolektivní smlouva.
„Očekáváme, že nám sdělí, že nemohou nic přidat, protože nejsou dobré hospodářské výsledky. Nepřidávalo se šest let,“ řekl odborový předák Milan Skryp.
Mluvčí na to říká, že vývoj platů v příštím roce bude záviset na finanční situaci společnosti.
Ve Foxconnnu, který v Pardubicích vyrábí počítačové komponenty a zaměstnává tisíce lidí, skončí jednání v dubnu. I tady si odbory přejí, aby platy rostly o pět procent. Průměrná mzda je podle odborů 19 tisíc korun, společnost ji vypočítala o tisíc korun vyšší.
„Nevím, jak to počítají, ale podle našich podkladů je nižší. Předpokládám, že se při vyjednávání potkáme někde na polovině našich požadavků. Čekáme na zveřejnění hospodářských výsledků firmy v obchodním rejstříku, abychom měli podklady k vyjednávání,“ řekl odborář Tomáš Formánek.
Největším zaměstnavatelem bude od prvního ledna akciová společnost Nemocnice Pardubického kraje s počtem 4 500 zaměstnanců. Jednání o kolektivní smlouvě zatím ještě probíhají, jeho předmětem jednání je i způsob odměňování a navyšování mezd.
„Dosud není schválený úhradový mechanismus pro příští rok a jeho dopad na Nemocnici Pardubického kraje. Proto by momentálně nebylo korektní hovořit o konkrétní výši valorizace mezd. Každopádně vnímáme požadavek na zvýšení mezd jako legitimní,“ řekl mluvčí společnosti Dušan Korel.
Zemědělství nabízí jistotu, peníze nepřibývají
Platy v zemědělských podnicích v Pardubickém kraji rostou pomaleji a jsou navíc i pod krajským průměrem. V Zemědělském družstvu Rosice u Chrasti zaměstnanci berou přes 20 tisíc korun hrubého měsíčně, což je mírně nad průměrem výdělků v zemědělství, řekl předseda družstva Václav Blažek.
„Přijde mi, že výše platu není u nás až tak důležitá. Dáváme práci více než dvěma stovkám lidí. Ti mají tady na vesnici jistotu, že každý měsíc dostanou zaplaceno a nemusejí nikam dojíždět,“ řekl Blažek.
Textilní společnosti tradičně mohou vyplácet jedny z nejnižších mezd. Pracovníci textilky Svitap si v průměru vydělávají 17 tisíc korun. Mzdy se liší v jednotlivých pěti divizích podle jejich úspěšnosti. Dopředu podnik navyšování výdělků neplánuje.
„Pokud máme splněnou výrobu a prodej, automaticky se zvyšují mzdy. I když máme proti loňsku pokles výroby, platy jsou v podstatě stejné. Příští rok by nám textilní novinky měly přinést ovoce, což by se mohlo odrazit na jejich růstu,“ řekl generální ředitel svitavské společnosti Jan Heřmanský.
