Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Zapadlý chemický vlastenec. Čech sbírá periodické tabulky

Chrastava má jeden nečekaný primát, v tomto malém městě je soustředěna zřejmě největší sbírka cizojazyčných periodických tabulek prvků minimálně v České republice. Starosta Michael Canov není jen sběratel, ale také „obrozenec“.

Michael Canov, starosta Chrastavy a sběratel chemických tabulek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Pro tisíce školáků je to noční můra. Tabulka chemických prvků, kterou v roce 1869 poprvé publikoval ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev, je dodnes stavebním kamenem a jakousi chemickou kuchařkou, bez níž se neobejde žádný student ani vědec. Chrastavský starosta Michael Canov zasvětil posledních patnáct let sbírání těchto tabulek ve všech světových jazykových mutacích. Dnes jeho sbírka končí někde u čísla 500 a další pořád přibývají. Jejich sbírku si můžete prohlédnout na stránkách Michaela Canova.

Každý si tabulku pamatuje ze školy jako stránku v učebnici nebo přehlednou nástěnnou mapu. V jaké podobě je máte vy?
Těch papírových mám asi 50, když ale počítám i elektronickou sbírku, je jich 500. Sbírka asi nikdy nebude zcela kompletní, protože na světě existuje asi šest tisíc jazyků, nářečí a dialektů, v každém z nich může být tabulka vyvedena. Ale pozor, vlastní názvy mají méně rozvinuté jazyky či jazyky menšin zpravidla jen pro železo, zlato, stříbro a měď někdy i pro síru, olovo, cín a rtuť. Lidé je objevili v dávných dobách a používali je, ještě když se jejich jazyk vyvíjel samostatně. Názvy pro další prvky nemají, respektive je převzali z jazyků kolonistů či dalších majorit, které jejich území jazykově ovládli.

Co kyslík, vodík, uhlík?
Kdepak, ty prvky byly objeveny až v 18. století. V dávných dobách lidé znali a ve svých jazycích měli názvy jen pro vzduch, vodu a uhlí.

A co perličky ze světových jazyků?
No tak třeba angličtina. Američané mají aluminum, Angličané aluminium. Obojí je hliník.

To je snad nějaká chyba, ne?
Nikoliv, to rozhodla americká chemická společnost v roce 1925, že tam „i“ mít nebudou. Oni jsou Američané vůbec svéráz oproti dalším anglicky mluvícím zemím. Takový niob se tam sice oficiálně nazývá jako jinde niobium, ale v průmyslové praxi mu neřeknou jinak než kolumbium.

Jak se takové tabulky získávají?
První etapa byla jednoduchá. Z internetu. Když zásoba jazyků s tabulkami na internetu došla, oslovil jsem naše velvyslanectví. Takto jsem získal třeba tabulky v uzbečtině nebo běloruštině. Další jsem získal díky mým studentům zahraničního původu na libereckém gymnáziu, kde i při starostování učím chemii. Takhle mi sehnali třeba ukrajinskou či vietnamskou tabulku prvků. Arménskou mi přivezl zaměstnanec chrastavské radnice ze své dovolenkové expedice. Ve Furlanštině mi poslal tabulku i s chemickým furlansko-italským slovníkem učitel italštiny (Furlanďan) na pražské Karlově univerzitě. S dovětkem, že Furlanďané jsou hrdý národ a nemají Italy rádi. A já ostuda přitom do té doby vůbec netušil, že nějací Furlanďané existují. Spoustu dalších mě poslali lidé z celého světa.

Je to těžké je z nich vymámit?
Někdy je to souhra okolností a různých náhod. Například jsem se spojil s člověkem, který byl autorem kazašsko-ruského slovníku. Chtěl jsem po něm kazašskou tabulku. Jeho manželka náhodou učila na gymnáziu v Almatě chemii. Jenže rusky! Zašla kvůli mně do archivu a objevila staré kazašsky psané tabulky, o kterých ani nevěděla, že existují. Já díky ní získal kazašskou tabulku a ona díky mně oživila staré zapomenuté kazašské názvy.

Michael Canov, starosta Chrastavy a sběratel chemických tabulek

To zní neuvěřitelně. Kde dál bylo získání Mendělejevových tabulek doprovázeno takovými kuriózními situacemi?
Například na ostrově Man, který leží kdesi mezi Anglií a Irskem. Kdysi byl dost izolovaný a mluvilo se tam jen mansky, pak ho převálcovala angličtina. Napsal jsem tam lámanou angličtinou dotaz a zdejší obrozenci se sešli a tabulku mi v jejich jazyce sestavili.

Takže někde vůbec jazyková mutace neexistuje a vzniká až díky vám?
Ano. Jak jsem již uvedl, všechny světové jazyky znají prvky, které byly objeveny jako první - zlato, stříbro, měď, železo, rtuť, síra, olovo a cín. Ty se stihly pojmenovat všude. Ale pokud se mi podařilo najít mezi mluvčími polozapomenutého jazyka správné obrozence, pro další prvky vymýšleli názvy až nyní.

Jak se třeba vymýšlí nový název pro existující prvek?
Úplně stejně jako v češtině. První české názvosloví prvků vymyslel přírodovědec Jan Swatopluk Presl. Pojmenoval prvky podle vlastností a toho, kde je najdeme. Uran nazval nebesníkem, chrom byl barvík. Preslových názvů se dodnes udrželo deset, všechny mají koncovku -ík, tedy dusík, kyslík, sodík, draslík a další. Nejdéle odolával změně názvu kostík, tedy dnešní terminologií fosfor. I ten se ale přestal používat. Takhle vznikají názvy prvků i v jiných jazycích.

Vy vlastně stojíte u vzniku nových slov.
Jistě, mám z toho pokaždé radost. A někdy je to detektivní práce. Je teď ze mě trochu znalec jazyků. Třeba africké jazyky jsou nádherné, například jazyky zulu, tsonga, nebo sesotho. Tam všude se názvy většiny prvků teprve rodily.

Je v něčem Mendělejevova tabulka prvků unikátní?
Značky prvků se píšou stejně ve všech jazycích latinkou a jsou stejné. V Rusku, v arabském světě, v Japonsku, všude. Jediný, kdo chtěl a vymyslel pro prvky vlastní značky, byl výše zmíněný český obrozenec Presl. Ale neuspěl, speciální české značky prvků se neuchytily. Chemici celého světa díky tomu rozumí rovnicím stejně.

Na jakou tabulku vzpomínáte nejraději?
V paměti mám vietnamskou tabulku, tam se musím přiznat, že jsem použil trochu vydírání, když jsem vietnamského studenta, který mi tu tabulku slíbil a pak jsem zjistil, že ji nemá, trošku nutil. „Bez tabulky to bude špatné, špatné,“ říkal jsem mu při hodinách chemie (smích). Nakonec mi ji sehnal. Říkal, že mu tabulku sháněly babičky po polovině Vietnamu.

Vidím, že se při vašem sběratelství dá zažít docela dost legrace.
No jistě. Například při shánění tabulky v jazyce ladino, kterým mluvili španělští ortodoxní Židé, které Hitler téměř vyvraždil. Ti, co utekli do Ameriky, mi na mé přání sestavovali jejich tabulku. Spolupracovali se mnou celkem tři a všichni se pohádali mezi sebou, kvůli tomu, jak se po jejich řekne zinek. Nebyli schopni se dohodnout. Jeden tvrdil že chinko, druhý zingo a třetí djingo. Takhle se dohadovali a jeden pomlouval druhého.

Některé jazyky se od sebe liší asi jen v drobnostech, ne?
Já se vždy snažím je najít, abych mohl mít další tabulku. Například se nedá, co se názvů prvků týče, od sebe odlišit španělština od té, kterou se mluví v jižní Americe. Zato jsem objevil rozdíl mezi evropskou portugalštinou a brazilskou portugalštinou. Ty se liší tím, že v Portugalsku dělají nad některými samohláskami čárky, v Brazílii zase stříšku.

Používáte slovník?
Na internetu byla v posledních letech zpřístupněna řada starých i nových slovníků, nejvíce v nejrůznějších sibiřských či dagestánských jazycích. A tak je procházím, často stránku po stránce, slovo po slovu. Mají i nejrůznější nářečí a podnářečí. Například v sibiřské komijštině se rtuť řekne v některém nářečí ertuť, v jiném yrtuť či urtuť anebo ortuť (tak se mimochodem nazývá rtuť i slovensky) a v jiném úplně jinak, tjurk.

Nechcete vymyslet nový český název prvku, který je doposud psán latinsky?
To už za mě udělal Presl, asi bych se už dnes nechytil. Přesto jsem se o to pokusil a na svých stránkách jsem doplnil Preslovu tabulku o vlastní české názvy prvků, které za Presla ještě nebyly známy. Například plutoník místo plutonia, protaktinium jsem pojmenoval paprson. Bohužel dosud je ode mě nikdo nepřevzal (smích). Ale vážně. Vy jste se učili psát řadu prvků krátce, chlor, jod, brom, arsen, ale za mně to byl chlór, jód, bróm, arzén. Doteď s tím bojuji. I čeština se mění.

Přibývají vůbec nějaké nové prvky?
V posledních desetiletích nějaké přibyly, ale to jsou prvky vyrobené v laboratorních podmínkách a existují třeba jen zlomek sekundy. Ale i to se počítá a tabulka pokračuje dál. Pokud nejde o podvod.

Podvod? To jako někdo fixluje při objevení nového prvku?
Dokázat existenci nejnovějších vytvořených (vůbec nejtěžší prvky vznikají v pozemských podmínkách poměrně složitě a pouze v laboratoři) je velmi obtížné. Dokazují se na nejmodernějších přístrojích a jsou to vlastně jen nějaké stopy, které vznik těchto prvků, které se hned rozpadají, dokazují. V laboratoři v Kalifornii vědec ruského původu Viktor Ninov dokázal zfalšovat údaje, za pomoci nichž tvrdil, že vyrobil prvek 118 (prvek s dosud nejvyšším počtem protonů vůbec). Po několika letech ověřování v jiných laboratoří po celém světě se podařilo dokázat, že prvek nemohl být nikdy vyroben a Ninov se přiznal k podvodu.

Takže přijít dnes s nějakým důležitým prvkem, jako třeba sírou nebo vodíkem, už dnes asi nejde?
Dnes se jen očekává, zda se podaří někdy vyrobit stabilní prvek. Prvním ostrovem stability je prvek 114 (flerovium). Ten má poločas rozpadu 10 minut, zatímco jeho sousedé mili a mikrosekundy. Ale vědci sní o tom, že jednou dosáhnou skutečného ostrova stability a vyrobí prvek opravdu stabilní s dosud nevídanými vlastnostmi. Kdo to dokáže, ovládne svět.

Michael Canov, starosta Chrastavy a sběratel chemických tabulek

Je pro vás chemie nejkrásnější věda?
Jako dcera matematiky a sestra fyziky je to nádherná věda. Tyto tři vědy dokážou vysvětlit, jak funguje náš svět.

Je nějaký společný znak, kterým se vyznačují chemici?
Chemici jsou vyhlášení tím, že uvažují logicky. To můžu potvrdit i na sobě.

Učíte chemii na libereckém gymnáziu Jeronýmova. Jsou vaše hodiny nějak specifické?
Snažím se je plnit množstvím experimentů.

Ano, viděl jsem výbuch v digestoři, video je hitem internetu. O co tam vlastně šlo?
Šlo o pokus, při němž se kyselina chloristá zahřívá s cukrem a ten uhelnatí. Většinou to vyhoří, ve vzácných případech to exploduje. Dal jsem tehdy trochu víc kyseliny (2 mililitry) a ono to bouchlo. Digestoř to nevydržela. A studenti mě natočili a pan ředitel zkasíroval. Nebyla to pro mě ekonomicky nejvydařenější hodina (smích).

Vysvětlujete jim na experimentech například i rčení „kape ti na karbid“?
(smích) Jistě, karbid tam máme taky. Není vůbec jednoduché ho sehnat.

Pomáhá vůbec něčím znalost praktické chemie v běžném životě?
Prakticky pořád. Rozbije se rtuťový teploměr a lidé šílí, přitom stačí znát jednoduchou první pomoc. V tomto případě posypat práškovou sírou z drogerie. Při otravách solemi těžkých kovů je první pomocí syrové vajíčko. Těžký kov je nebezpečný tím, že se navazuje na bílkoviny v těle. Pokud sníte bílkovinu, sráží se s ní. A tím se jed zneškodní.

Víte o nějakých pověrách a mýtech z oblasti chemie?
Vezměte si, jaký je dodnes obrovský strach lidí z Černobylu, že by se mohl opakovat, přitom princip všech jaderných elektráren už nemá s Černobylem nic společného a nemohlo by se to technicky ani stát. Lidé se chemie bojí a zároveň po ní touží. Rozhodující v chemii bude ovládnutí zpomalování stárnutí. Možná už dnes žijí lidé, kteří tu budou do 300 let.

Myslíte?
Ano, technicky víme, jak na to. Jednoduše řečeno, jde o to co nejvíce zpomalit oxidační procesy v buňkách. Tady bude mít hlavní slovo biochemie.

Jak bude takový život vypadat?
Teenagerem budete do 40 let, mladým mužem do 90 let a tak dále (smích).

Není to obelhávání přírody? Ta má přece mechanismy jako je rakovina, abychom se nedožili tak vysokého věku.
Ano, ale lidstvo po tom touží. Každý chce být dlouho živ. A jednou se to lidem podaří. Stejně jako jednou dokážou vyléčit poškozenou míchu.

Věříte na mimozemský život?
Ano, čistě vědeckým pohledem je pravděpodobný.

Ptám se proto, že lidské tělo je z chemického hlediska sestaveno z uhlíku, dusíku, křemíku, vodíku a dalších prvků, z nichž se zároveň skládá 90 % hmoty vesmíru, planet, asteroidů a hvězd. Jen tady na zemi se ty prvky prostě poskládaly do podoby člověka. Když člověk zemře, ty prvky se zase stanou součástí Země. Není vyloučeno, že někde jinde v galaxii se mohly poskládat jinak.
To je zajímavá úvaha. Já jsem ale pesimista. Myslím, že naše molekuly se rozloží a žádný posmrtný život nás nečeká. Ale rád bych se mýlil. V nebi by se mi líbilo.

  • Nejčtenější

V noci na pondělí přinese prach z Halleyovy komety nebeskou podívanou

v diskusi je 7 příspěvků

5. května 2024

Meteorický roj Eta-Aquaridy je jedním ze dvou, jehož původ můžeme spojit se slavnou Halleyovou...

Jak mohou být tak levná? Výborně hrající sluchátka lze koupit „za hubičku“

v diskusi je 13 příspěvků

3. května 2024

Premium Milovníci kvalitně reprodukované hudby mohou za sluchátka utratit spoustu peněz a nelitovat toho,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Připomeňme si květnové povstání a konec druhé světové války v Evropě

v diskusi je 19 příspěvků

5. května 2024

Výročí květnového povstání v Českých zemích a konec druhé světové války v Evropě si připomeneme...

Malý bojovník na Měsíci zvládl, co se nečekalo. Přežil tamní kruté noci

v diskusi jsou 2 příspěvky

3. května 2024  14:32

Japonské zařízení Smart Lander for Investigating Moon (SLIM) bylo prvním, které letos úspěšně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Štefánikova tragická smrt i po pěti letech budila v Československu emoce

v diskusi je 20 příspěvků

4. května 2024

Československo si před 100 lety, 4. května 1924, připomnělo páté výročí tragické smrti jednoho ze...

Apple dal poprvé nejnovější čip do iPadu. Pro přichází s OLED displejem

v diskusi je 14 příspěvků

7. května 2024  17:19

Společnost Apple připravila speciální tiskovou konferenci, na které v úterý odpoledne představila...

První start lodi Boeing Starliner se odkládá kvůli závadě na raketě Atlas

v diskusi je 11 příspěvků

6. května 2024  17:50,  aktualizováno  7.5 5:34

V bolestech rozené dítě společnosti Boeing v podobě lodi Boeing CST-100 Starliner mělo v úterý nad...

Nejmenší jaderné útočné ponorky vyrobili Francouzi. Byly hlučné jako sovětské

v diskusi je 1 příspěvek

7. května 2024

Francie se stala druhou zemí světa vyvíjející ponorky s jaderným pohonem. Kvůli úsporám financí...

VIDEO: Poprvé startovala raketa na parafín. Chce zlevnit dopravu na orbitu

v diskusi je 1 příspěvek

6. května 2024  17:41

Německá společnost HyImpulse vůbec poprvé provedla testovací start prototypu rakety, kterou pohání...

Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?
Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?

Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Bagárová zrušila „vysněný“ koncert v O2 areně. Kvůli ztrátě radosti, tvrdí

Plánovaný zářijový koncert Moniky Bagárové v pražské O2 areně se neuskuteční. Zpěvačka se jej rozhodla zrušit. Jako...

Ukradené auto s AirTagem si našel, ale od policie dostal vynadáno

Vyjít ráno před dům a nenajít tam svůj vůz je noční můrou každého majitele. Do takové nezáviděníhodné situace se dostal...