Někdejší ředitel Dostihového spolku Jiří Kunát a bývalý člen představenstva Ladislav Nermuť už při pátém líčení čelili obžalobě ze zpronevěry, Kunát navíc podle obžaloby pozměňoval údaje o stavu a majetku společnosti.
Soud pokračoval výslechem svědků, nejprve se vyptával bývalého primátora Pardubic a zároveň člena představenstva dostihové akciovky Jaroslava Demla.
Jeho výpověď obžalovaným šéfům rozhodně nepřihoršila. Zatímco se státní zástupce už po několik stání snažil dokázat, že se do prostor pořadatele Velké pardubické nakoupil nábytek nebo elektronika, které tam vůbec nedorazily, Deml ve středu připustil, že tam řada z nich skutečně byla.
„Ano, například tři televize LG jsem tam skutečně viděl. Mám pocit, že i postel tam byla,“ uvedl Deml při výslechu k dotazu, k čemu potřeboval Spolek manželskou postel.
Bývalý primátor připustil, že se dostihová akciovka zmítala v problémech. Dodal, že na ty si firma zadělávala už od samého založení a on sám na to upozorňoval.
„Byla založena na základě amatérského nadšení a vlivu lidí, kteří se díky dostihům jen potřebovali zviditelnit. Měli to od začátku řídit profesionálové a ne politici,“ řekl Deml.
Podle něj právě tímto postupem vznikaly obří projekty typu jezdecké haly s ustájením koní pro městskou policii, na které však nikdy nedošlo.
„Je to úplně jiná firma,“ přesvědčoval soud Petráň
Končící zastupitel, bývalý poslanec a zároveň bývalý předseda představenstva Dostihového spolku Miroslav Petráň musel obžalované bývalé šéfy potěšit svou výpovědí také.
„Dostihový spolek je úplně jiná společnost, než obvyklá obchodní firma. Ten se nedá řídit běžnými metodami,“ uvedl Petráň několikrát během výslechu.
Reagoval tak na dotaz, proč například bývalé vedení Spolku nevymáhalo pohledávky, neprovádělo audity účetních uzávěrek nebo nezařídilo fyzickou inventuru majetku.
Obul se také do bývalých vedoucích představitelů města, kteří se podle něj nechovali jako správní hospodáři a do roku 2006 neinvestovali do údržby závodiště ani korunu.
Svědek používal argumenty o konspiraci
Pustil se i do spíše konspirativních argumentů, například že ve smlouvě s účetní firmou, která vznikla za jeho vedení, někdo musel vyměnit první listy, nebo že za některé věci může také těžká mediální kampaň.
Co říkají posudky o stavu Dostihového spolkuDva posudky potvrdily tvrzení obžaloby, podle soudní znalkyně byly v účetnictví chyby, chyběly doklady a při inventuře se jí nepodařilo dohledat fyzický majetek spolku, který v účtech figuroval. Například se vůbec nepodařilo najít tři televize značky LG. Vedení reagovalo tím, že je asi někdo ukradl. Další posudky potvrdily, že spolek některé roky neprováděl takzvané odpisy hmotného majetku, ten tak účetně nestárnul a měl stále stejnou hodnotu. Tím podle znalkyně sice společnost vykazovala lepší hospodářský výsledek, platila ale větší daně státu. Nepořádek v účetnictví byl údajně způsoben i tím, že Dostihový spolek vedl účetnictví v programu, který nebyl chráněn heslem a umožňoval zpětné změny v zaúčtovaných údajích. |
„Proč si myslíte, že u smluv někdo měnil listy?“ ptal se poněkud překvapeně státní zástupce Radek Felcman.
„Nevím, myslím si to,“ reagoval pouze Petráň bez dalších důkazů.
On i Jaroslav Deml bývalého ředitele Kunáta označili za schopného manažera. Stejně se vyjádřil i třetí vyslýchaný, bývalý člen představenstva Jaroslav Matoušek.
„To je nekonečný rozdíl,“ uvedl Deml, když se jej advokát zeptal na srovnání Kunáta s jeho ředitelským předchůdcem.
Dostihový spolek po obviněných bývalých šéfech žádá v žalobě náhradu škody, u Kunáta to dělá zhruba dva miliony korun, po Nermuťovi požaduje akciovka 36 tisíc korun. Škodu přitom vyčíslil výrazně vyšší. Oba dva jsou navíc obviněni ze zpronevěry, Kunát také ze zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění.
