Nemocnice Na Bulovce je takzvaným kontaktním místem. To znamená, že právě sem se dostanou lidé s podezřením na vysoce nakažlivou nákazu. Tedy například SARS, pandemickou chřipku, plicním morem či třeba ebolu, která se nyní šíří v Africe.
Nemocnice má nyní k dispozici dva boxy s osmi lůžky a speciální, uzavřený transportní vak pro přesun pacientů do těchto boxů (více o funkci vybavení čtěte zde). Chtěla by ale víc: přistavět k současné infekční klinice nové oddělení s 12 lůžky. Sloužilo by jako uzavřený prostor pro léčbu nebezpečných nemocí.
„Představovali bychom si, že budeme mít možnost rychle aktivovatelné, izolační lůžkové části nemocničního oddělení,“ řekla ředitelka Bulovky Andrea Vrbovská. Podle ní je rovněž důležitý bezpečný a rychlý přesun biologického materiálu, jenž je potřeba pacientům odebrat a následně vyšetřit v laboratoři.
Po takovém oddělení volá i stát. „Ministerstvo zdravotnictví na jeho stavbu a vybavení vyčlenilo 65 milionů,“ uvedl hlavní hygienik Vladimír Valenta. Další, ale menší část peněz by investovala sama nemocnice.
Stavba a vybavení nového oddělení by stály celkem zhruba 80 milionů. Dalších zhruba 15 milionů by stál odhadem roční provoz.
Problémy s výměnou pozemku
Potíž je v tom, že nemocnice, která dosud patří státu, zatím nemá vhodný pozemek. Ten totiž patří hlavnímu městu. Praze proto nabídla jiný pozemek. Podle Vrbovské takový, jenž s tím potřebným sousedí a má stejnou výměru.
„Jednání probíhají devět měsíců. Konkrétní odpověď zatím nemáme,“ tvrdí Vrbovská s tím, že záměr zatím neprojednalo zastupitelstvo hlavního města. „Urgovali jsme s panem Valentou magistrát, aby nám dal informaci, v jakém stádiu se směna nachází,“ dodala ředitelka Bulovky.
To odmítá pražský radní pro zdravotnictví, sociální politiku a bydlení Martin Dlouhý. My jsme se na výměně dohodli, souhlasili jsem s ní. Jediný důvod, proč k tomu ještě nedošlo jsou technicko-administrativní problémy, které řeší náměstek paní ředitelky s naší správou majetku,“ řekl iDNES.cz Dlouhý.
Podívejte se do prostor na Bulovce, kde by se léčili nakažení ebolou:
21. srpna 2014 |
Stát už přitom prostory pro léčení agresivních infekcí má: ve vojenském zařízení v Těchoníně na Orlickoústecku. Jeho provoz stojí desítky milionů korun ročně a zařízení hrozilo, že bude uzavřeno.
Podle Valenty to však je jen záložní kapacita. „Těchonín nemá statut zdravotnického zařízení s 24hodinovým provozem,“ podotkl hlavní hygienik. Podle něj s Těchonínem stát v případě krizových situací počítá, ale jeho provoz musí být aktivován. Funkční je zařízení do 72 hodin. „My ale nemůžeme čekat tak dlouho,“ podotýká Vrbovská.
Primářka infekčního oddělení Bulovky Hana Roháčová dodala, že Bulovka je na přijetí pacienta s ebolou či jinou nemocí připravena okamžitě a v kteroukoliv hodinu. Podle Roháčové zdravotníci před časem pohyb ve speciálních oblecích či práci v bioboxech zkoušeli jednou měsíčně, nyní trénují kvůli ebole jedenkrát týdně.
Roháčová také ujistila, že dosud Česko nezaznamenalo žádné podezření na onemocnění ebolou. „V posledních dnech jsme zaznamenali pacienty, kteří přijíždějí z afrických oblastí. Ale bylo to z těch, kde ebola není a jejich zdravotní stav jsme vyhodnotili tak, že se o ebolu nejedná,“ doplnila lékařka.
