Na seznamu firem postižených sankcemi se nově ocitla Ruská národní komerční banka, která po anexi Krymu plně ovládla místní bankovní sektor. Sankcím je vystaven i zbrojařský koncern Almaz-Antej a letecká společnost Dobroljot, dceřiná firma Aeroflotu provozující linky na Krym. V sankčním seznamu EU je tak nyní 95 lidí a 23 firem.
Mezi lidmi, na které se sankce vztahují, jsou dále Oksana Čigrinová, vládní mluvčí samozvané Luhanské lidové republiky, Boris Litvinov, předseda Nejvyššího sovětu Doněcké lidové republiky, Sergej Abisov, ministr vnitra krymské regionální vlády dosazené Moskvou, a Konstantin Malofejev, podnikatel poskytující finanční a hmotnou podporu východoukrajinským separatistům.
Lidé, na které byly uvaleny sankce, nesmí vstoupit na území Evropské unie a jejich případné účty v evropských bankách nechá Brusel zablokovat.
Poprvé od přijetí prvních protiruských sankcí letos v březnu Brusel míří přímo do Putinova bezprostředního okolí. Pozornost vyvolává zejména jméno Arkadije Rotěnberga, někdejšího Putinova partnera v judu, který nedávno získal kontrakt na vypracování ambiciózní studie na stavbu mostu spojujícího anektovaný Krym přes Kerčský průliv s ruskou pevninou.
Sankce dopadnou na klíčové muže Kremlu
Další zasažení oligarchové Jurij Kovalčuk a Nikolaj Šamalov jsou zakladatelé vlivného společenství petrohradských politiků Ozero (Jezero), které bylo založeno s Putinovou účastí údajně už v roce 1996. Jeho hlavní členové jsou dodnes skalními Putinovými stoupenci a zastávají klíčové posty v Kremlu a ruské ekonomice.
Sankce EU ocenilo ukrajinské ministerstvo zahraničí. "Rozšíření sankcí ukázalo, že Evropa si uvědomuje rozsah zločinů, jichž se s podporou a bezprostřední účastí Ruska dopouštějí teroristé v Doněcké a Luhanské oblasti," uvedlo ministerstvo v prohlášení.
"Ukrajina je vděčna EU a dalším státům včetně USA, Kanady a Japonska za solidaritu s ukrajinským národem," praví se v prohlášení. "Jejich postoj napomáhá obnově míru a stability v našem státě i v celém regionu," uvedlo ministerstvo. Od Ruska prý Kyjev očekává nikoli prázdná prohlášení, ale odpovědné činy.
Novou vlnu sankcí ohlásily i Spojené státy
Novou vlnu amerických sankcí proti Rusku už v úterý představil americký prezident Barack Obama. Podobně jako sankce EU se i na sektory zbraní a bankovnictví. "Už existující sankce USA a EU slabou ruskou ekonomiku oslabily," sdělil Obama. Americké ministerstvo financí už před Obamovým projevem oznámilo, že zavádí sankce proti ruským bankám VTB, Ruské zemědělské bance a Moskevské bance. V seznamu organizací vystavených americkým sankcím jsou nově i petrohradské Spojené loděnice.
Obama oznámil odvětví vystavená nové sérii sankčních kroků USA, o konkrétních opatřeních se však nezmínil. Do té doby poslední kroky namířené proti Rusku Washington oznámil před necelými dvěma týdny, když vyhlásil sankce proti několika ruským zbrojovkám, bankám se státní účastí a ropným firmám.
Na sankčním seznamu americké vlády se tak objevila řada klíčových ruských společností, například ropný monopol Rosněfť, banky Gazprombank a Vněšekonombank, finanční a investiční společnost Novatek a řada ruských zbrojovek, včetně firmy Kalašnikov, obří uralské zbrojovky Uralvagonzavod a výrobce vojenské raketové a radiolokační techniky Almaz-Antej. Jakékoli obchodní kontakty s těmito firmami americká vláda svým občanům zakazuje (více o sankcích USA se dočtete zde).
