Majitelka pozemku si už dříve vyslechla podmíněný trest, opakovaně usilovala o obnovu řízení a neúspěšně se obracela i na Ústavní soud.
Žena v dovolání například tvrdila, že o beranovi na svém pozemku nevěděla, že jí zvíře nikdy nepatřilo a že zabezpečení považovala za dostatečné. Podle NS ale zjevně porušila povinnost zabránit vnikání chovaných zvířat na sousední pozemek, která plynula z občanského zákoníku. Volba přiměřených opatření přitom podle stejného předpisu leží vždy na vlastníkovi pozemku, kde se zvířata chovají.
Dovolání zpochybňovalo také výši přiznaného odškodnění. Soudy prý měly zohlednit vysoký věk zraněné sousedky, který ovlivnil délku a způsob léčení. V době útoku berana jí bylo 86 let a trpěla osteoporózou, takže měla křehčí kosti, jejichž zlomeniny se pomaleji hojí, za což podle dovolání nemůže nést zodpovědnost majitelka pozemku.
Nejvyšší soud ale dospěl k opačnému pohledu - věk poškozené nelze vykládat k její tíži. "Naopak je namístě zohlednit větší míru strádání spojeného s komplikovanou a zdlouhavou léčbou poškozené," napsal v usnesení senát s předsedou Robertem Waltrem.
Neštěstí se stalo v roce 2007. Beran prorazil díru v plotě a utekl na sousední pozemek. Napadené ženě způsobil těžká zranění, která ji dlouhodobě omezila v obvyklém způsobu života.
Okresní soud v Benešově v roce 2008 potrestal majitelku pozemku osmiměsíčním vězením s podmíněným odkladem na jeden rok. V roce 2011 se žena neúspěšně obrátila na Ústavní soud kvůli obnově řízení, v následujícím roce dospěl k pravomocnému rozhodnutí také civilní spor o odškodnění.
