Soudkyně Dagmar Stamidisová uvedla, aniž by chtěla předjímat výsledek soudu, že podle jejího názoru nese armáda objektivní vinu na úmrtí výsadkáře Lukáše Syručka v roce 2009. Vyzvala proto zástupce žalovaného ministerstva obrany, aby se s pozůstalými dohodli.
Právní zástupci ministerstva však vinu odmítají. Armáda se podle nich nedopustila pochybení a odškodnění za "pracovní úraz" vyplatila.
Názor soudkyně naznačuje, že přednost před dokazováním viny dostane otázka výše odškodnění. Bude nyní na žalující straně, aby doložila, že požadovaná částka je oprávněná.
Šéf vyšetřovací komise popsal příčiny tragédie
Soudkyně se vyjádřila poté, co byl vyslechnut jeden ze stěžejních svědků. Na dotazy odpovídal šéf vojenské komise, která tragédii vyšetřovala. Jejím úkolem bylo zjistit, proč zahynul Lukáš Syruček v lednu 2009 u Chrudimi.
K neštěstí došlo po výskoku z letadla L-410 ve výšce 700 metrů při testování nového padáku a výstroje.
Odborník vyjmenoval hned několik příčin a velmi precizně je popsal. Ve shrnutí je možné konstatovat, že závažným problémem byla velikost tlumoku, který měl výsadkář na sobě. Kvůli němu i při správně provedeném vyskočení z letadla došlo k takzvanému podmetení. Výsadkář byl vržen do míst, kde se mu otevíral padák.
V případě Lukáše Syručka se hlavní padák nejprve zachytil o nohu a poté i o pouzdro se zbraní. Navíc se voják dostal do silné rotace. Nejprve se snažil uvolnit padák, a když to nešlo, rozhodl se otevřít záložní. V tu chvíli už ale byl příliš nízko.
Šéf komise jednoznačně řekl, že Syruček jednal podle předpisů a v žádném případě nedošlo k jejich porušení.
V tomto konkrétním případě by paradoxně měl větší šanci, kdyby předpis porušil a rovnou použil záložní padák. "Ani tak by však nebylo jisté, že se zachrání," řekl šéf vyšetřovací komise a připomněl při tom například velkou rotaci, ve které voják byl. Syruček navíc zastavil rotaci v poloze na zádech. Neviděl tedy, jak se blíží k zemi.
Problémy nikdo nenahlásil
Jedním ze závěrů komise je, že u tohoto typu seskoku, při kterém výsadkář zahynul, hrozí razantní podmetení, tedy velmi nebezpečný jev. Přestože se nejednalo o první seskok, armáda o problémech podle experta nevěděla, nikdo je neohlásil.
Že k nim už v minulosti došlo, potvrdil až videozáznam, který získala policie asi rok po tragédii. Ten zachytil podmetení při testech, které armáda objednala u státní zkušebny. Už dříve bylo navíc zjištěno, že zkušebna dodala armádě jen 55 procent původně požadovaných protokolů (více zde).
Vyšetřování podle šéfa komise ukázalo, že zadavatel nebyl schopen zkontrolovat, zda jsou zkoušky v pořádku, protože na to neměl odborníky. Na ty se sice obrátil, ale předal jim jen protokoly zkoušek. Neměli k dispozici smlouvu a nemohli odhalit, že počet testů je nižší.
Soud byl po výslechu svědka odročen na listopad. To už by mohl být vynesen i konečný verdikt.
