Ministerstvo zemědělství v celé republice vytipovalo pro přehrady 65 míst a dvanáct z nich je ve východních Čechách. Z toho osm v Pardubickém kraji.
Jejich postavení by znamenalo v Pardubickém kraji zaplavení 57 stále obydlených budov a 48 rekreačních chat a chalup. Pod hladinou by podle seznamu zmizelo také několik hospodářských budov.
Budou se cítit obyvatelé potom bezpečněji? Určitě ano, ale paradoxně nikoli před povodněmi, ale před suchem.
"Naše země je střechou Evropy, veškerá voda k nám musí napršet a je třeba ji zadržet. A protože jsou v souvislosti s globálním oteplováním předpovídána období sucha, proto je s výhledem deseti, dvaceti a třeba i padesáti let počítáno se stavbou přehrad v místech, kde může být nedostatek vody akutní," řekl mluvčí Povodí Labe Ladislav Merta.
Nádrže budou víceúčelové, neměly by jen posilovat průtoky, zvyšovat hladinu spodní vody a zabezpečit pitnou vodu. Protipovodňová ochrana bude jen jednou z dalších funkcí.
Upřesnění, ve kterých místech by nové vodní nádrže měly smysl, od mluvčího Povodí Labe získat nelze. Podle něj jsou důležité všechny vybrané lokality a záleží na dalších okolnostech, která místa dostanou prioritu. Hlavní roli bude ovšem hrát vývoj vodní bilance jednotlivých území, která se nacházejí většinou na okrajích kraje.
"Absurdní plány lidí z kanceláří"
Například v údolí říčky Březná na Lanškrounsku by tamní nádrž o ploše 490 hektarů zaplavila mimo jiné 41 budov, včetně oblíbeného letoviska Drozdovská pila, u Borovnice na Poličsku by nádrž na řece Svratce zaplavila 17 budov. Ale s budoucími přehradami se počítá i u Předhradí, Miřetic a Běstviny na Chrudimsku, na Orlickoústecku pak u Vysokého Mýta, Žamberka i nedaleké Písečné.
Starostové však tyto plány zatím neberou vážně, pro ně je to až příliš vzdálená "vzpomínka na budoucnost".
"O chystané přehradě víme už od roku 1955 a jsou to všechno fantasmagorie, které nepřicházejí v úvahu. I když úřední šiml řehtá, nechává nás to klidnými. Podle plánů by přehrada u nás měla zaplavit třetinu obce, jenže u potoka s tímto průtokem by byl odpar vodní hladiny větší než přítok. Až s tím přijdou, znovu vyjádříme nesouhlas," řekl starosta Písečné Josef Zámečník.
Jediná jistota. Stavět se může nejdříve za 10, 15 let
Navíc, jak říká mluvčí Povodí Labe, kdyby na to byly peníze, pak "taková příprava není na roky, ale na desítky let". A uvádí za příklad stavbu nádrže na říčce Dědina v Mělčanech, která by řešila ochranu obcí od Dobrušky po Třebechovice.
Plán přehrad v Pardubickém krajiHořička na Ležáku - obec Miřetice na Chrudimsku. Zaplaví: 21 budov Spačice na Doubravě - obec Běstvina na Chrudimsku (14) Hoštejn na Březné na Lanškrounsku (41) Borovnice na Svratce na Poličsku (18) Žamberk na Rokytence na Orlickoústecku (0) Písečná na Potočnici na Orlickoústecku (3) Jangelec na Loučné u Vysokého Mýta (20) Rychmburk na Krounce - obec Předhradí na Chrudimsku (6) Zdroj: MZ ČR |
"Příprava probíhá už 15 let a nakonec se ukázalo, že by se tam nedala postavit, jenom v podobě suché nádrže, takzvaného poldru," dodal Ladislav Merta.
Ona by se tam přehrada postavit dala, vodohospodáři navrhovali víceúčelovou nádrž, která by nadlepšovala průtoky a měla i protipovodňovou funkci, ale nepodařilo se ji prosadit zejména kvůli odporu ochránců přírody. Proto je připravována varianta suchá nádrž, i ta má však své odpůrce.
Právě suché poldry dostávají v poslední době v Pardubickém kraji zelenou. Největší je osmimetrová hráz v délce půldruhého kilometru podél toku Moravské Sázavy pod obcí Žichlínek. Plocha zátopy činí 186 hektarů.
Dílo je označováno za největší suchý poldr střední Evropy, chrání zejména obce na území Olomouckého kraje.
Povodí Labe připravuje za finanční podpory Pardubického kraje také výstavbu poldru Kutřín na řece Krounce, který by ochránil obce v povodí řeky Novohradky až k jejímu soutoku s řekou Chrudimkou. V současnosti je ve výstavbě poldr Ostřetín.
