Měla to být hala pro schůze svazáků, sjezdy komunistů a sportovní výkony borců z Rudé hvězdy. Ale v listopadu 1989 se revoluce postarala o rychlé zastavení stavby a také o vznik letitého problému pardubických politiků. Co s halou? Zbourat ji? Přestavět?
Na otázky si po dvaceti letech odpověděli tak, že hala půjde k zemi. Ovšem ani demolice zatím neprobíhá vůbec snadně. Až se zdá, že torzu se z města prostě nechce.
"Právě chystáme výběrové řízení na firmu, která halu zbourá. Dá se počítat s tím, že nejpozději na jaře bude hotovo. Myslím si, že nebude úplně složité konstrukci zbourat, přece jen už přes dvacet let chátrá," uvedl loni v říjnu náměstek pardubické primátorky Jindřich Tauber.
Chtěli bourat, ale zapomněli, že to něco stojí
Od té doby uteklo více než půl roku a rezavý skelet dál "zdobí" prostor mezi Tyršovými sady a ČEZ Arenou. "Trochu se nám příprava demolice zpozdila. V rozpočtu chyběla položka, která by likvidaci stavby pokryla. Ještě do prázdnin však navrhnu zastupitelům její doplnění a na podzim se konečně bude bourat," uvedl Jindřich Tauber.
Podle něj by snad neměl být problém se sháněním peněz. Politici na práce sice budou muset úředně najít několik stovek tisíc korun, ale je klidně možné, že město ve finále nebude stát bourání ani korunu.
"Měla by zbýt jenom základová deska. Uvidíme, na jakou se dostaneme cenu. Počítáme s tím, že část nákladů pokryje materiál, který firma při bouracích pracích získá. V ideálním případě to budeme mít za nula nebo nám firma něco doplatí za železo. To se dozvíme v soutěži," doplnil Jindřich Tauber.
Sjezdy Socialistického svazu mládeže? Jenom finta
Bagry, jeřáby a pneumatická kladiva by tak měly ukončit už čtvrt století starý příběh, který začal docela povedenou fintou na tehdejší stranický aparát. Aby se na halu sehnaly peníze, museli totiž sportovci slíbit, že se v ní budou konat i sjezdy Socialistického svazu mládeže.
Hala u Tyršových sadůHala se začala stavět na sklonku minulého režimu. Soudruzi ji budovali jako stánek pro míčové sporty, ale aby lépe získali peníze na stavbu, uvedli, že se v ní budou konat i i sjezdy Socialistického svazu mládeže. Budovaní uťal 17. listopad 1989. Od té doby hala jen chátrá. V poslední době v ní našli střechu nad hlavou bezdomovci. Dlouho se mluvilo o tom, že by se hala měla dostavět. Jak však skelet chátral, radní města se zase spíše přiklonili k demolici. Zapadla i myšlenka přeměnit ji na na společenské centrum. Hledání řešení od začátku komplikovaly potíže s vlastnictvím pozemku. |
"Přitom to byla jen finta. Sjezdy se dostaly do technické zprávy, protože ústřední výbor svazu mládeže měl dát na stavbu třináct milionů korun," řekl před časem předseda krajského sdružení Českého svazu tělesné výchovy Zdeněk Čihák.
Po změně režimu se výstavba v roce 1991 zastavila. Nebyly na ni peníze. V roce 1995 původní projekt z osmdesátých let přepracoval architekt Soběslav Macas. O dva roky později nechalo ČSTV stavbu zakonzervovat a snažilo se s magistrátem domluvit na dostavbě. Jenže to se nepovedlo, a tak se začalo mluvit o odstranění torza.
To však komplikovala okolnost, že stavba patřila ČSTV a pozemky pod ní státu. Na dlouhou dobu se tak blokovala jakákoliv možná řešení. Město nakonec koupilo samotnou stavbu za milion a politici vymysleli poměrně složitý mechanismus, jak by se město mohlo dostat i k pozemkům pod ní. Nakonec se shodli na trojsměně školních budov v centru Pardubic, do které se vedle magistrátu zapojil také stát a krajský úřad.
