Ředitelství vodních cest si za miliony korun z EU nechává zpracovat studii, která odpoví na otázku, zda má kanál Dunaj-Odra-Labe vůbec vzniknout.
"Do podzimu by mělo Ředitelství vodních cest vypracovat studii proveditelnosti. Tato cesta by měla být součástí transevropských dopravních koridorů," uvedl šéf Ředitelství vodních cest Jan Skalický.
Odpověď na uvedenou otázku bude jistě zajímat desítky obcí v Pardubickém kraji víc než například církevní restituce, s nimiž má průplav společnou letitou blokaci pozemků. "Průplav nás limituje hlavně v pozemcích, které vedou mezi Černou za Bory a Staročernskou, nemůžeme na nich nic plánovat," řekl starosta čtvrtého pardubického obvodu Petr Heřmanský.
"Kanál blokuje určité parcely, na nichž chtějí lidé stavět, ale nemohou," potvrdil Jiří Hrdlička, starosta obce Rybník na Českotřebovsku, kde má vzniknout přístav s možností překládky z lodí na železniční vagony.
Podobně hovoří představitelé řady dalších obcí v kraji.
Vodní cesta na papíře se neobejde bez plavebních komor a akvaduktů
Koridor průplavu Dunaj-Odra-Labe se podle dnešních plánů odpojuje z Labe v blízkosti pardubické městské části Hůrka, stáčí se k jihu a východně od obce Spojil pokračuje k Černé za Bory, kříží železniční trať Pardubice-Choceň a pokračuje směrem ke Stradouni.
Potom prochází jižně od Zámrsku směrem k Zálší, kde mají být čtyři plavební komory Zálší, Vračovice, Chotěšiny a Voděrady. Následují průplavní tunely Řetůvka a Řetová i průplavní most. Trasa vede přemostěním po okraji České Třebové. Jižně od Rybníku jsou průplavní tunely. Dále se mokrá cesta vine mezi Mladějov a Rychnov. Na ní jsou čtyři plavební komory Gruna, Radkov, Petrůvka a Pečíkov. U Vranové Lhoty opouští území kraje.
Řešení trasy vodního koridoru není však definitivní. Právě v Pardubickém kraji je pro svou obtížnost považováno za skutečnou výzvu pro odvážné projektanty a čeká na svého "Jana Pernera". Jedna z variant například předpokládá, že v Zálší na Choceňsku bude zřízen stometrový stupeň umožňující sestup přímo na úroveň polabské nížiny.
Hejtman Pardubického kraje zaujímá k této akci protichůdný postoj. "Kanál máme v zásadách územního rozvoje kraje, naší povinností je s ním počítat. A pokud se s akcí počítá pro nejbližší programovací období po roce 2014, pak ji vítáme. Na druhé straně je nepříjemná pro dotčená města a obce, neboť do jisté míry omezuje územním záborem jejich rozvoj. Takže doufám, že kanál nezůstane pouze u výkresů," řekl hejtman Martin Netolický.
"Průplav vyvolával značné zásahy do osídlení a krajiny a vyžadoval by nákladné technické řešení. Pardubický kraj ho vnímá jako prověřovaný nadnárodní zájem, avšak zachování územní ochrany nepodporuje," doplnil radní, zodpovědný za regionální rozvoj a evropské fondy, Zdenek Křišťál.
Na Českotřebovsku by měla hladina dosahovat nejvyšší nadmořské výšky kolem 400 metrů, proto by ji muselo vyrovnávat několik zdymadel.
Blahobytem nemusí být vodní dálnice, ale klidná a nenarušená krajina
Kanál Dunaj-Odra-LabePřípustná délka tlačných souprav: 185 metrů Přípustná délka motorových nákladních lodí: 135 metrů Přípustná šířka plavidel: 11,4 metru Délka plavebních komor: 190 metrů Šířka plavebních komor: 12,5 metru Šířka plavební dráhy: 40 metrů Podjezdná výška mostů: 7 metrů Plavební komory v kraji: Kozov, Pečíkov, Petrůvka, Radkov, Gruna, Rybník, Voděrady, Chotěšiny, Vračovice, Zálší, Dvořisko, Turov, Černá za Bory. Tunely: Třebovice, Rybník, Řetová, Řetůvka, Vraclav. Akvadukty: Rybník, Česká Třebová, Česká Třebová II., Slatina |
Průplav by musel překonat údolí velkým přemostěním. Ale tamní obyvatelé připomínají, že jsou i jiné hodnoty, než budování umělé vodní trasy. "Hovoříme o udržitelném rozvoji, ale na druhé straně existuje betonová lobby, která by chtěla například dálnici "pro každého", neboť zajistí ekonomický rozvoj a tím i práci a blahobyt. Brzy přijde doba, kdy blahobyt budeme prožívat jinak - životem v klidném nenarušeném životním prostředí," reaguje na průplav například českotřebovský zastupitel Milan Mikolecký.
Podle něj zabírá území vyčleněné pro vodní koridor prakticky nejcennější atraktivní pozemky vhodné pro výstavbu domů.
"Už to by mělo být důvodem, abychom proti trase kanálu přes naše město bojovali," dodává s tím, že by stavba negativně ovlivnila hladinu spodní vody.
Za zbytečnou, drahou a nešetrnou vůči krajině považuje stavbu více než 300 kilometrů dlouhé vodní cesty ekolog Pavel Přibyl z Hnutí Duha.
"Připadá mi to trochu jako Hladová zeď, aby měly zakázky projektantské firmy. Také nikdo neprokázal, že by se stavba kanálu vyplatila," dodal.
Jan Zeman z české informační agentury životního prostředí CENIA pokládá za zásadně negativní nevyhnutelnou destrukci říčních ekosystémů. Také protipovodňový přínos považuje za sporný.
Z historie kanálu Dunaj-Odra-Labe1653 - první úřední zmínky o možném průplavu Dunaj-Odra. 1700 - první návrh na propojení tří povodí Dunaje, Odry a Labe. 1901 - byl podepsán Vodocestný zákon, ve kterém byla zakotvena i výstavba průplavu Dunaj-Odra-Labe. Zákon stanovil, že realizace má být zahájena roku 1904 a dokončena ve lhůtě 20 let. 1934-1938 - u Otrokovic vznikl "Baťův kanál", který měl být prodloužen k Dunaji a do Zlína. Firma Baťa zaplatila polovinu nákladů, druhou ministerstvo sociální péče z titulu "produktivní péče o nezaměstnané". 1996 - vláda premiéra Václava Klause uložila zabezpečit ochranu území pro výhledové trasy průplavu. 2008 - ministerstvo životního prostředí konstatuje, že povolení průplavu se ve většině jeho úseků neslučuje se zájmy ochrany přírody. 2011 - Poslanecká sněmovna schválila usnesení, v němž pokládá rozvoj vodních cest v České republice za strategickou příležitost. 2013 - prezident Miloš Zeman vyjádřil podporu kanálu při telefonních rozhovorech s protějšky na Slovensku a v Polsku a veřejně se postavil proti chystanému zrušení Ředitelství vodních cest ČR. |
