Obyvatelé Trutnovska i Náchodska si na rok oddechnou od starostí s břidlicovým plynem. Ministerstvo životního prostředí přerušilo správní řízení až do konce ledna 2014. Pokud to bude nutné, těžařská firma musí nechat zpracovat posudek EIA o vlivu průzkumu na životní prostředí.
Průzkum na Trutnovsku* průzkum se může týkat 25 obcí a měst na Trutnovsku * zahrnuje Červený Kostelec, Horní Radechovou, Kramolnu a Zábrodí na Náchodsku, Batňovice, Čermnou, Hajnici, Havlovice, Chotěvice, Chvaleč, Libňatov, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Mladé Buky, Pilníkov, Radvanice, Rtyni v Podkrkonoší, Staré Buky, Suchovršice, Trutnov, Úpici, Velké Svatoňovice, Vítěznou, Vlčice a Zlatou Olešnici na Trutnovsku * těžaři v České republice žádají o "Trutnovsko", "Berounku" a "Meziříčí" |
"Náš postoj je neměnný od začátku, negativa těžby plynu převažují nad pozitivy. Chceme-li toto území rozvíjet, tak jedině v cestovním ruchu, a to nejde dohromady s těžními věžemi," řekl starosta Trutnova Ivan Adamec.
Pomohl hydrogeologický posudek
Podle něj obcím pomohl hydrogeologický posudek, který si Trutnov nechal zpracovat v prosinci. Geolog Petr Tichý v něm upozorňuje, že metoda hydraulického štěpení použitá při těžbě plynu by ohrozila místní zdroje podzemních vod.
Označil tuto metodu za nepřijatelnou pro celé průzkumné území. Podle něj je iluzí, že by se Trutnovsko mohlo stát prosperující průmyslovou oblastí v oboru těžby nafty či zemního plynu, aniž by to dopadlo na zdejší pitnou vodu.
O průzkum břidlicového plynu žádá od roku 2011 společnost Basgas Energia Czech. Těžaři původně usilovali o území 777 čtverečných kilometrů, ale vloni jej zúžili o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko s cennými podzemními vodami a město Náchod, kde jsou zdroje minerální vody.
Nyní jde o 25 obcí na území 281 čtverečných kilometrů mezi Trutnovem, Dvorem Králové nad Labem a Červeným Kostelcem.
Loňské protesty proti těžbě |
Není zatím příliš jasné, o jaké postupy těžaři žádají, a ministerstvo už je vyzvalo k upřesnění. V některých dokumentech upustili od vrtu s hydraulickým štěpením, v jiných se jej dožadují.
V současnosti uvažují o vtlačování zkapalněného LPG plynu (propanu) do vrtu, ministerstvo však upozornilo, že v Česku jde o nevyzkoušenou metodu.
Proti těžbě vzniklo několik petic
Obce se průzkumu brání už od loňska, na Trutnovsku i proto, že se dosud nevzpamatovalo z ukončené těžby uhlí. Obecní petici podepsalo přes 18 tisíc lidí.
Druhá petice Koalice Stop HF, která chce dosáhnout úplného zákazu metody hydraulického štěpení, zatím nasbírala přes 33 tisíc podpisů.
Břidlicový plyn* jde o metan uložený v pravěkých vrstvách břidlic a utužených pískovců * dobývá se pomocí vertikálních a horizontálních vrtů z hloubky i víc než 2 km * k uvolnění plynu se užívá hydraulické štěpení hornin, pomocí trhaviny se vytvoří v plynonosné vrstvě větší trhliny, pod tlakem se pak vhání do podzemí voda s pískem a příměsí chemikálií, odčerpává se, písek zůstane a brání uzavření pórů |
"Firma ignoruje, že na Trutnovsku nejsou silurské břidlice, z nichž chce těžit. Permkarbonské vrstvy jsou zde netěžitelné," řekl Jiří Malík z Koalice Stop HF.
Spolky usilují o zákaz metody prostřednictvím zákona, ministerstvo však navrhuje moratorium, než dořeší potřebné zákony. Obyvatelé z Podkrkonoší nemají žádnou jistotu, že se jim snahy těžařů vyhnou.
"Děje se to salámovou metodou, firma napřed žádala i o Broumovsko, jenže zapomněla na chráněné území a po protestech od toho ustoupila. Teď, pokud na to těžaři ještě budou mít dech, budou obcházet jednotlivé obce a slibovat jim, co plyn přinese," mínil starosta Trutnova Adamec. Upozorňuje na přestřelené odhady zásob plynu v Polsku i cennou přírodu Krkonoš a podhůří.
Zástupce Basgas Energia Czech David Messina od loňského jara tvrdí, že firma bude vrtat jen se souhlasem vlastníků pozemků a obcí s minimem chemikálií, navíc v horninách hluboko pod spodními vodami. Nový prezident Miloš Zeman se na těžbu plynu v Česku dívá skepticky.
"Pro hustě zabydlenou krajinu, jako je Česká republika, je těžba břidlicových plynů naprosto nevhodná. Dovedu to pochopit v méně zalidněných oblastech, jako je Colorado ve Spojených státech, ale silně pochybuji, že by to bylo u nás z ekologických i civilizačních důvodů výhodné," řekl Zeman před týdnem v Pardubicích (více čtěte zde).
Těžba břidlicového plynu se prosadila v posledních deseti letech zejména ve Spojených státech amerických. Zásoby plynu jsou také pod Evropou, kde se teprve hledají. Hlavně Polsko do něj vkládalo velké naděje, geologové však několikanásobně snížili odhady zásob a jedna z firem ohlásila odchod.
Evropský parlament rozhodl, že ponechá těžbu na rozhodnutí států, ale zpřísní podmínky. Příznivci plynu tvrdí, že jde o strategickou surovinu pro evropské hospodářství a že správné postupy umožňují těžit bezpečně. Kritici upozorňují na rizika pro životní prostředí.
