Larisa Kazaková přišla s manželem a roční dcerou do České republiky před patnácti lety ze západosibiřského města Barnaul. Usadili se v Pardubicích, kde její manžel dostal práci, a narodila se jim tam druhá dcera.
Kazaková vystudovala ruský jazyk a literaturu. Léta ale byla v domácnosti a starala se nejen o vlastní děti, ale hlídala i děti svých kamarádek. Když odrostly, rozhodla se, že v Pardubicích otevře první školku pro děti cizinců, kteří ve městě pracují. Narazila ale na českou legislativu.
"Získat místo pro dítě ve školce je veliký problém, a hlavně pro cizinky, které se chtějí brzy vrátit do práce. Když jsem se do toho pustila, tak jsem zjistila, že chci vlastně podnikat v cizí zemi a v tomto směru nic neumím a neznám," říká Kazaková.
Obrátila se proto na Centrum na podporu integrace cizinců, aby jí jeho pracovníci pomohli se krok za krokem zorientovat v české legislativě.
"Neumím si představit, že bych si všechny potřebné dokumenty a studie získávala sama. Mým problémem bylo i to, že jsem dlouhou dobu byla doma s dětmi na mateřské, takže jsem se nenaučila česky tak dobře jako manžel, který jazyk používal denně v práci," vykládá.
S Romy má dobré zkušenosti
Projekt budoucí školky je už hotový, jasnou představu, jak by měla vypadat, měla už od začátku.
"Chtěla bych, aby se to jmenovalo Barevná školka. Mohly by do ní chodit nejen děti přistěhovalců, ale i děti Čechů nebo Romů. S těmi jsem jako dobrovolnice už pracovala a mám dobré zkušenosti," líčí Kazaková.
Už jednala i s několika firmami v Pardubicích, které zaměstnávají cizince, jestli by byly ochotné školku pro děti svých zaměstnanců podpořit. Vše totiž záleží na financích. I když už Českou republiku bere za svoji zemi a s papírováním pro své podnikání je téměř hotova, do Centra neustále dochází.
"Kromě pomoci s legislativou nebo češtinou je Centrum nedocenitelné i z hlediska akcí, které pro nás pořádá. Před Vánoci jsme se třeba všichni cizinci sešli na mezinárodním večeru. Zpívali jsme tam národní písně, tančili a ochutnávali své speciality. Být dohromady je to, co my Rusové potřebujeme," říká žena.
Ona sama se poslední dobou zapojuje do chodu Centra nejen jako klientka, ale i jako dobrovolnice. Chodí třeba podpořit své krajany a další cizince, kteří jsou v Pardubicích noví.
V současnosti pomáhá organizovat doprovodný program festivalu jeden svět, který proběhne příští týden. Na starost si vzala rusko-ukrajinský večer, během nějž návštěvníkům spolu s ostatními představí kulturu a kuchyni své země.
