"Vycházíme ze zkušeností s objekty, které nejsou dotovány státem a mají jen to, co si vydělají. Spočítali jsme, že bychom tady podobné muzeum budovali o pětatřicet let déle," řekl ředitel Společnosti přátel československého opevnění Martin Ráboň.
Dělostřelecká tvrz HůrkaTvrz pro československou armádu stavěla pražská firma Dr. Ing. Karel Skorkovský. Výstavbu zahájila 5. srpna 1936, tvrz přišla na téměř 25 milionů předválečných korun. Za tuto částku vznikl jeden z pilířů předválečného opevnění - 5 mohutných železobetonových objektů v nejvyšším stupni odolnosti a více než 1,75 km podzemních chodeb a sálů, ukrytých hluboko ve skalním masivu. Posádka měla čítat 424 mužů, k tomu však nedošlo. Stavebně prakticky dokončenou a z části bojeschopnou tvrz armáda na rozkaz bez boje vyklidila a opustila počátkem října 1938. Za války sloužila Němcům jako testovací zařízení nových zbraní a výbušnin. |
Dodal, že pokud se vše podaří podle plánů a představ společnosti, bude to největší projekt rekonstrukce a zpřístupnění objektů československého opevnění na území celé republiky.
Na přípravách spolupracovali největší kapacity z oboru vojenské historie a lidé, kteří si říkají bunkrologové, neboli znalci opevnění. "Legendou mezi nimi je třeba Oldřich Gregar, který je navíc projektant a má přístup k původním nákresům," dodal Ráboň.
Mezi nejnáročnější, a také nejdražší části projektu patří obnova kovových částí, zejména zábradlí a pancéřových dveří. "Například zábradlí se dělá z žárovaného pozinku, tam se cena vyšplhá do milionových částek," uvedl ředitel společnosti.
Vyřešit se musí překládací hala, větrání, zabezpečovací systém a mnoho dalšího
Nemenším oříškem pak budou pancéřové dveře. Ty se z větší části nedochovaly. Buď je zničila německá vojska, když na pevnosti zkoumala účinnost svých trhavin, nebo byly po válce armádou odvezeny. "Moc jich tu chybí, některé byly přivezeny z Boudy, máme tam třeba jedny, které jsou nasazeny vzhůru nohama a mají proto uřezaný jeden pant. To vše se musí znovu vyrobit," popsal Ráboň.
Fotogalerie |
Architekti se také musejí vypořádat s překládací halou, přistavěnou armádou před vchodovým objektem tvrze v 70. letech minulého století. "Byla tu možnost udělat z ní zázemí pro čekající návštěvníky, kteří potřebují mít nějakou střechu nad hlavou, ale nakonec jsme se rozhodli ji rozebrat a jako nepatřičný prvek ji umístit jinde. Zázemí pak vyřešíme samostatně," dodal Ráboň.
Do více než dvacetimilionových nákladů se ale musí vejít mnohem více věcí: vysoušení a větrání podzemí tvrze, kamerový a zabezpečovací systém, zateplení a přístavba stávající provozní budovy, spojené s výměnou oken. Patří sem i vybudování první části naučné stezky a osazení poutače na klíčových pozicích budoucího muzea československého opevnění.
Majitelem opevnění je město Králíky. To ale nakonec na rekonstrukci muzea přispívat nebude muset. Většinu peněz dá Evropská unie, dvoumilionový podíl spolufinancování zaplatil Pardubický kraj. Dokončení stavby plánuje investor na konec srpna příštího roku.
