"Chceme, aby byl v Tyršových sadech městský park, a ne nějaký experiment," řekl Jiří Svoboda, který deset let vedl Krkonošský národní park. Se svou ženou Helenou Svobodovou, promovanou botaničkou, uspořádal petici proti kácení stromů, tu podepsalo přes 1200 lidí.
"Předali jsme petici s podpisy vedení města, ale nestalo se nic, je ticho po pěšině," uvedla Svobodová. Také ona se chystá k poslednímu útoku proti vykácení asi čtyř set stromů. "Je nám jasné, že kácet se musí, o ten park se nikdo dlouhá léta nestaral. Ale vzít to takhle šmahem, to je nesmysl," dodala.
Na radnici má revitalizaci Tyršových sadů na starost náměstek primátorky František Brendl. Jeho sdružení Pardubáci je ale ve vedení města nové, projekt obnovy sadů vznikl v roce 2008, a Brendlovi tak spíše spadl do klína. Dnes je to však on, kdo frontální útok dřevorubců prosazuje. Opírá se přitom o argumenty, že se jedná většinou o náletové dřeviny nebo nemocné stromy.
Seznam stromů plánovaných k vykácení však mluví jinak. Na černou listinu se dostaly dvacetimetrové lípy, desítky douglasek tisolistých, ořešáků královských nebo stříbrných javorů.
Vznikne park, z jehož jednoho konce je vidět na druhý
Vedení města se přitom opírá o odborný posudek vypracovaný Botanickým ústavem Akademie věd. V jeho závěru stojí, že rozsah pěstebních zásahů - neboli kácení - je odpovídající. Město však mává tímto papírem před očima odpůrců kácení zbytečně, posudek se totiž vůbec nezabýval vhodností či přijatelností masového kácení, ale pouze tím, jestli seznam stromů určených ke kácení je v souladu s projektem. Což samozřejmě je. Nikdo se ale zatím odborníků neptal, jestli je vhodné v centru města vykácet stovky vzrostlých stromů.
Podle Brendla je to nutné z toho důvodu, že při tvorbě "podhledového parku" se kácení starých stromů nedá vyhnout. "Chceme-li mít takový park, že uvidíme z jednoho konce až na druhý, tak tam ty stromy nemohou zůstat v takovém počtu, jako jsou dnes," řekl.
Odpůrci kácení při posledním jednání na radnici sice dostanou slovo, vedení města však budou podporovat také architekti a zástupci investora. Pokud odpůrci neuspějí, zbývá jim jen poslední možnost, jak kácení zabránit: po vzoru ekologů, kteří brání kácení stromů na Šumavě. I tak by to mohlo vypadat v Pardubicích, pokud odpůrci a zastánci kácení nenajdou společnou řeč.
