Když na ně archeologové narazili, začali pátrat. A hrobku skutečně nalezli.
"Ceníme si toho objevu mimořádně vysoko. Tělo Karla IV. spočívalo v této královské hrobce zhruba dvě stě let," říká archeolog Jan Frolík z Akademie věd.
Ostatky krále se přesouvaly
Teď už je ovšem hrobka prázdná. Ostatky Karla IV. i jeho manželek z hrobky nechal vyjmout a přemístit císař Rudolf II. Těla od té doby spočívají v kryptě katedrály, která je veřejnosti běžně přístupná.
"Proč to Rudolf II. udělal, zatím nevíme. Doufám, že právě na tuto otázku nalezneme při dalším bádání odpověď," podotýká Frolík.
Historik František Kadlec ze Správy Pražského hradu se přiklání k názoru, že přesun ostatků souvisel se stavebními úpravami původní královské hrobky. "Tehdy bylo přeneseno i tělo Karla IV.," míní Kadlec.
Proč však Rudolf II. nenechal těla přenést zpět do původní hrobky, historici zatím netuší. Archeologové hrobku zkoumají pomocí speciální sondy navrtaným otvorem tak, aby ji pokud možno nepoškodili.
Posledním, kdo do hrobky sestoupil, byl v roce 1872 historik Josef Mocker. Právě pomocí jeho nákresů nyní odborníci hrobku objevili. Bádání, o jehož výsledcích jako první informoval deník Právo, potrvá ještě zhruba měsíc.
"Teprve pak všechny informace o nálezu zveřejníme, včetně velmi zajímavých filmových záběrů a fotografií," slibuje tajemník prezidenta Ladislav Jakl.
Otázkou je, zda bude nově objevená královská hrobka zpřístupněná veřejnosti. V úvahu připadá například možnost, že by návštěvníci mohli do hrobky jen nahlížet pomocí speciálního okna, aby byl zachován charakter Chrámu svatého Víta.
"Je to obtížné rozhodování. Určitě by to bylo velmi drahé a ty peníze by mohly být, alespoň podle mého názoru, využity účelněji. Rozhodující verdikt ovšem vynesou hradní památkáři," upřesnil Frolík.
Pohřeb trval několik dní
Císař Karel IV. zemřel 29. listopadu 1378 ve večerních hodinách. Bylo mu necelých 62 let. Trápilo ho několik chorob, nejvíce dna. Císařovo náhlé upoutání na lůžko však způsobila zlomenina krčku levé stehenní kosti. Když se přidala horečka provázející prudký zánět plic, nastal konec.
Lidé dostali šanci se s oblíbeným panovníkem rozloučit. Pohřební průvod s katafalkem, na němž leželo vystavené Karlovo tělo, procházel několik dní Prahou.
"Cesta do jisté míry kopírovala slavnostní korunovační jízdu. Zatímco noví čeští králové po korunovaci mířili z Vyšehradu na Pražský hrad, pohřební průvod se ubíral opačným směrem," vysvětluje historik František Šmahel, který o smutečním obřadu sepsal celou publikaci.
Průvod s rakví se cestou zastavoval v jednotlivých kostelech, kde se věřící za zesnulého panovníka modlili. Zastávky byly například v Emauzích či klášteře svatého Jiljí. "Čestný doprovod Karlova těla byl pečlivě vybírán z předních českých šlechticů. Samotné máry s rakví neslo služebnictvo," přiblížil Šmahel.
Sloužícím byly vidět jen nohy, protože máry byly pokryté drahými látkami, které splývaly až na zem. "Je to pěkně vidět na soudobých ilustracích, které pořídili francouzští malíři," dodal Šmahel.
 Busta Karla IV. |
