Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

28. října 1918: Pardubice pohřbily Rakousko-Uhersko

  8:30aktualizováno  8:30
Vznik samostatného Československa slavili obyvatelé Pardubic a dalších měst radostně a euforicky a přesto civilizovaně bez zbytečných šarvátek s rakouskými a maďarskými příslušníky, od nichž přebírali hlavní úřady.

V roce 1918 Pardubáci házeli symboly monarchie do řeky, dnes si výročí republika připomíná kladením věnců | foto: Stanislav ZbyněkČTK

Zítra si města v kraji budou připomínat vznik samostatného Československa. Jak ale 28. říjen 1918 lidé tehdy prožívali?

Babí léto se v roce 1918 protáhlo. Osmadvacátého října bylo slunečné počasí, které jen podporovalo optimistické zprávy, které přicházely z Prahy. Odpoledne vše potvrdil telegram, který obdržel nově založený Okresní národní výbor. Rakousko padlo a lidé se dočkali tolik očekávaného vyhlášení samostatné Československé republiky.

Pardubické ulice zaplnil rozjásaný dav, do města proudily i zástupy lidí přijíždějící z venkova - jen ze Sezemic jich dorazila asi tisícovka. Z válečných nemocnic a karantén odešel každý, kdo toho byl jen trochu schopen, a uvěznění vojáci byli okamžitě propuštěni z vězení.

Oslavy ve městech

Pardubice
U sochy T. G. Masaryka na náměstí Legií se dnes ve 13 hodin koná pietní vzpomínka.

Chrudim
Vzpomínkový akt k 92. výročí vzniku republiky se uskuteční ve čtvrtek 28. října v 10.00 hodin u pomníku T. G. Masaryka v Parku republiky.

Žamberk
Včera byl slavnostně otevřen opravený sál Divišova divadla, které bylo postaveno za první republiky.

Lanškroun
U příležitosti státního svátku jsou tradičně udělovány pamětní medaile města.

Letohrad
Dnes v 18 hodin si památku padlých připomenou obyvatelé Letohradu položením květin na hřbitově a u hrobů obětí světových válek.

Studenti shodili rakouskou orlici

Osamostatnění od rakouské nadvlády zastihlo Pardubice v mizérii, která zkoušela celý region. Lidé s oslavami jakoby zapomněli, že na sklonku zimy nebylo uhlí, že v okolí Pardubic řádila španělská chřipka, která dokonce v Živanicích měla několik obětí, a příděly cukru měly téměř měsíční zpoždění.

Teď se ale slavilo. Na budovu hejtmanství vylezli tři studenti, kteří za nadšeného potlesku všech přihlížejících začali dolů shazovat symbol dosavadního útlaku - rakouskou orlici.

Na veřejné schůzi lidu se vystřídalo několik řečníků - člen Okresního národního výboru Karel Horlivý, předseda grémia pardubických obchodníků František Kostelecký, tajemník sociálně demokratické strany Vojtěch Celzer a mnozí další.

Mezi Čechy, Rakušany a Maďary panovala slušnost

Co však bylo pro přebírání moci mezi odstupujícími rakouskými a maďarskými úředníky a přebírajícími Čechy typické? Vzájemná slušnost. "Na to upozorňoval i Ferdinand Peroutka ve své knize Budování státu, kde napsal, že se při předávání moci projevila politická vyspělost českého národa," řekl historik Jiří Kotyk.

Druhý den patřil definitivnímu rozloučení se starým Rakouskem. To zemřelo 28. října, ale místní studenti uspořádali alegorický "pohřeb Rakouska" o den později. Z pohřebního ústavu si vypůjčili rakev a nosítka. Bustu Franze Josefa I. položili do rakve, tu obalili žlutočernou látkou a průvod se vydal třídou Míru až ke Chrudimce.

Jako první kráčel student, který nesl parte, kde byli namalováni císařové Vilém a Karel s oslíma ušima. Za nimi další studenti drželi obrazy představitelů monarchie a pak následovala rakev na ramenou čtyř nosičů. Za rakví kráčeli pozůstalí - rozjásaní lidé, kteří oslavovali nově vzniklou svobodu.

Tak došli až ke Chrudimce, kde držel krátkou řeč jeden člen Sokolské obce. Obřad končil se vší slávou - rakev byla hozena do řeky a nenáviděná rakousko-uherská monarchie tak symbolicky, avšak definitivně pohřbena. "Spíš to připomínalo pohřbívání Morany než klasický pohřeb,“"řekl Kotyk.

Na Pernštýnském náměstí byla zapálena hranice, kde skončily obrazy členů habsburské rodiny. Portréty Františka Josefa I., Karla, Zity a Alžběty byly napuštěny smolou a vhozeny do ohně. Obrazů se sešlo obrovské množství - nadšení lidé je přinášeli jak z úřadů, tak i ze soukromých domů. Ve chvíli, kdy se konal symbolický pohřeb monarchie, se ke svému zasedání sešel Okresní národní výbor, který představoval novou státní moc v pardubickém okrese.

Po vzoru francouzské revoluce si všichní říkali občane

Jménem republiky tam do rukou starosty skládali slib věrnosti vyšší důstojníci a státní úředníci, kteří se tak zavazovali oddaně sloužit novému státu. Ať šlo o generála nebo o úředníka, všichni se - podle vzoru francouzské revoluce - navzájem oslovovali "občane". Dříve běžná oslovení "milostivá paní" nebo "pán" byla minulostí.

Maďarští vojáci přítomní v té době ve městě byli nenásilně odsunuti. Tehdejší starosta Sochor je přiměl k okamžitému odjezdu do Maďarska, poukazoval na to, že i oni jsou svobodní a doma očekáváni. Zatímco občané se zdobili trikolorami, důstojníci se naopak zbavovali hvězdiček a c.k. kokard.

Na všech domech vlály prapory a většina obyvatel se procházela ulicemi. Snad nikomu se nechtělo zůstávat doma. Za několik dnů se život vrátil do normálních kolejí. Hlad a nedostatek sice přetrvávaly, ale lidé s vědomím, že je po válce a konečně nastal mír, že jsou svobodní a mají svůj samostatný stát, toto nepohodlí přijímali s mnohem větším klidem a pochopením. Nastal nový, vytoužený samostatný život.

Okna zdobily rozsvícené svíčky spolu s obrazy Tomáše G. Masaryka a amerického prezidenta Wilsona. Večer se v místním divadle sehrálo slavnostní představení Smetanovy opery Hubička. Z tohoto představení vznikl dokonce živý obraz, kterým chtěli herci zdůraznit tento výjimečný den. V Pardubicích je z "mužů 28. října" připomenutý jen Alois Rašín, jenž má na hotelu ve Zlaté štice pamětní desku. Ve známém pardubickém hotelu totiž přednesl svůj poslední projev. V lednu 1922 se totiž stal obětí atentátu.

28. říjen ve výstřižcích novin

Přelouč Z veřejných budov se sňaly odznaky rakouských úřadů a lidé je snesli do spolkové místnosti v Občanské záložně, kde se při hudebním koncertu sešlo velké množství lidí.

Litomyšl Po vyhlášení republiky se pořádala sbírka ve prospěch pozůstalých po legionářích a vynesla 677 korun.

Pokles cen zboží působil na zdražovatele, pomalu se objevovalo zboží, které donedávna nebylo nikde k spatření a lidé se k němu dostali, pouze když si připlatili za nálepku "jen Vám".

Dašice Velké oslavy dosáhly vrcholu v pondělí 28. října večer.

Elektrotechnik Veselý se studentstvem improvisoval lampionový průvod.

Brandýs nad Orlicí Všechny domy byly ozdobeny prapory. Večer se konal průvod městem.

Ústí nad Orlicí V pondělí přivezl stavitel Schüler 500 výtisků novin Východ z Pardubic. Na dně Tiché Orlice odpočívají symboly Rakouska, které lidé začali strhávat. Klub českých turistů vydal parte matce Austrii a umístil je na nástěnku.

Vysoké Mýto Někdo z Prahy zavolal tu radostnou zprávu telefonem. Kdo? To nikdo neví. V židovském krámu, kde se prodávaly červenobílé pentle a trikolory, byl nával. Všichni je chtějí nosit.

Chrudim Den naší svobody, který splnil rázem nejluznější sny všech věrných srdcí, byl nadšeně pozdraven. Noviny o nich psaly ve zvláštním výtisku, který byl pověšen na meteorologický sloup před muzeem a v malé chvíli byl obklopován zástupy obecenstva.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Projekční firma JIKA - CZ zveřejnila vizualizace, které ukazují novou podobu...
Oprava stadionu s podmínkami pro první ligu bude stát půl miliardy korun

Pardubičtí radní připravují opravu fotbalového stadionu za arénou a jeho okolí. Pokud nenastanou komplikace, modernizace se uskuteční v letech 2019 a 2020....  celý článek

(ilustrační snímek)
O jeden hlas. Litomyšl s dálnicí hýbat nechce, ale odpůrci se nevzdávají

Zastupitelé Litomyšle ve čtvrtek většinou jediného hlasu rozhodli, že nebudou po státu požadovat, aby změnil dlouho připravovanou trasu dálnice D35 kolem...  celý článek

Marek Výborný, ředitel Gymnázia Mozartova v Pardubicích a krajský lídr KDU-ČSL...
Lídr lidovců Marek Výborný: Nebudeme ve vládě s obviněným politikem

Lidovce vede do parlamentních voleb v kraji ředitel pardubického gymnázia Mozartova Marek Výborný. Syn bývalého ministra obrany, ústavního soudce a poslance...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.