I když ještě minulý týden šéfové Dostihového spolku říkali, že dostihů bez finančního krytí od jasného sponzora bylo zhruba dvanáct až třináct z 85, realita je odlišná. Hned osmkrát se běžela cena Dostihové spolku či klubu, čtyřikrát měla fádní název jako Cena či Cena Válečníka.
"Některé dostihy se nepodařilo prodat. To poté dotujeme z jiných výnosů spolku, třeba z prodeje lóží," říká Kateřina Mandysová, která je odpovědná za pořádání dostihů.
Firmy pomáhají, hotovost na odměny ale nedaly
Jenže nezaplacených dostihů bylo mnohem více. Řada z nich totiž nesla jméno firmy, která Spolku poskytuje nějaké služby, ale už nedává hotovost na vyplácení odměn. To se týká třeba dvou dostihů Autoprodeje Dukla či firem France Car nebo Auto In.
"Firmy nám půjčují auta, ale poté už na dostihy nic extra nedávají," přiznává Mandysová. Ovšem podobných dostihů se běželo mnohem více. Například Cena veterinární kliniky nebo sedláře Hauzra.
"Veterinární klinika dříve dávala i hotovost, ale letos poskytovala jen služby v paddocku. Jan Hauzr nám dává ceny do dostihů, další peníze už ovšem také nedává," řekla Mandysová.
Samostatnou kapitolou jsou pak dostihy Jízdního oddílu městské policie, divadla, Služeb města, Rady města, letiště nebo hokejového klubu - tedy organizací, kterým na provoz významně přispívá právě daňový poplatník.
"Jasné je, že třeba městská policie dostih neplatí, je to naše poděkování za to, že nám pomáhají s organizací dostihů," říká šéf Spolku Petr Buchal.
Některé dostihy se neprodaly za plnou cenu
Jenže to stále není ve výčtu nepokrytých dostihů všechno. Například na dostih firmy Eltodo, po kterém se vyplácely výhry v hodnotě 200 tisíc korun, zmíněná společnost dala jen zlomek sumy. "Tohle je pravda, ne vždy se podaří prodat dostih za plnou cenu," opět přiznává Mandysová.
Podobná praxe tak určitě byla i u dalších podniků. "Na čtyři dostihy nejsou smlouvy ani platby. Patnáct dostihů je prodáno za cenu nižší, než činí vyplácená dotace majitelům," říká bývalý šéf Dostihového spolku Miroslav Petráň, který sice přiznává, že s prodejem dostihů byly vždy potíže, ale nikdy tak masivní.
"Tohle je vážně síla. U zhruba 50 dostihů se dá zpochybnit jeho financování," dodal Petráň.
Obchodní náměstek Dostihového polku Jiří Jarolím ještě dodává, že část dostihů platili sponzoři, kteří si nepřáli mít jméno v názvu dostihu, ale prý jde jen o zhruba pět procent závodů. A tak je alespoň pardubickému daňovému poplatníkovi už jasné, na co šlo 4,5 milionu, které na jaře jako půjčku poslalo na závodiště vedení města.
