Odklízení sněhu se nyní radnicím prodraží.

Odklízení sněhu se nyní radnicím prodraží. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

Radnicím budou chybět lidé na zimní údržbu. Viní Ústavní soud

  • 4
Radnice měly schválené rozpočty zimní údržby, v nichž počítaly i s nezaměstnanými ve veřejné službě a ve veřejně prospěšných pracích. Teď je ale všechno jinak. Po nedávném rozhodnutí Ústavního soudu, který odmítl veřejnou službu s tím, že jde o nucené práce, musejí města své plány přehodnotit.

"Nedovedu si dost dobře představit, jak při tomhle počasí budeme zimní údržbu bez lidí ve veřejné službě zvládat. I při nasazení veškeré dostupné techniky bude velmi obtížné zajistit především dočištění chodníků nebo těžko přístupných míst. Městské komunikace přitom ze zákona musíme udržovat provozuschopné," kritizuje rozhodnutí Ústavního soudu žamberecký starosta Jiří Dytrt.

Na údržbu chodníků a místních komunikací musí v Žamberku vyčlenit další peníze, které budou městu chybět jinde. Například při údržbě a provozu dětských hřišť, škol a školek. Slabinu rozhodnutí vidí Dytrt v tom, že odpadl první stupeň nového začlenění nezaměstnaných do pracovního procesu.

"Ty, kteří se ve veřejné službě osvědčili, jsme převedli do placených veřejně prospěšných prací a ty, kteří se osvědčili i tady, jsme zaměstnali v našich městských organizacích," řekl starosta.

Podobně to vidí také starosta Vysokého Mýta Miloslav Soušek. "Samozřejmě nám to přidělalo vrásky na čele. V loňském roce se nám lidé z veřejné služby při zimní údržbě osvědčili a s tímhle modelem jsme počítali i na tuhle zimu. Teď budeme muset jako v řadě dalších míst přehodnotit rozpočet a na zimu nějaké finance přidat. A je zřejmé, že budeme muset peníze ubrat jinde," uvedl.

"To mohl vykřnout jen ten, kdo neseděl na radnici"

"Řešení Ústavního soudu nebylo nejšťastnější. Jejich vyjádření, že jde o nucené práce, mohl vyřknout jenom ten, kdo v životě neseděl ani na radnici, ani na úřadu práce. Nešlo přece o to, že by do bezpracné veřejné služby nastoupili vysokoškoláci dva dny po absolvování, ale spíš o to, aby dlouhodobě nezaměstnaní získali zpět pracovní návyky. A městům to opravdu pomohlo," řekl vysokomýtský starosta.

Vedle potíží s městskými financemi považuje za nešťastné zrušení veřejné služby i proto, že lidé velmi rychle ztrácejí pracovní návyky.

"Ti mladší si odvyknou už po půl roce, starší po roce. A tomu mohla služba mimo jiné zabránit. Alespoň u některých lidí bez práce to skutečně platí, " soudí starosta Soušek.

Úbytek městských financí pocítí radnice i přesto, že je úřad práce je ochoten uvolnit finance na lidi, kteří budou převedeni z prací ve veřejné službě do prací veřejně prospěšných.

"Jsme na tuhle situaci připraveni. Okamžitě po rozhodnutí Ústavního soudu jsme vyčlenili finance a pokud o ně města požádají, samozřejmě jim je poskytneme," uvedl ředitel krajského úřadu práce Petr Klimpl.

"To je sice sympatické, nic na tom ale nemění fakt, že na každého nezaměstnaného musí k penězům z úřadu práce město připlatit šest tisíc korun měsíčně," dodal žamberecký starosta.